Vždyť řečené se zdá být spojením nespojitelného jako kulatý čtvereček, a přesto je ve všech mytologiích tento původ zrozených bohů uváděn. Je to proto, že autoři osnov mytologií na rozdíl od současných pouze na rozum vázaných myslících znají zákony, za nichž se duch člověka včleňuje do duše a těla.
Zvěstování Panny Marie, obraz neznámého autora z 18. století.
Zajisté si každý čtenář Fénixu přečetl „vědecké“ pojednání mnoha graduovaných bádalíků o tom, že se v daných případech jedná o „blouznění mozkových buněk“ z nedostatku kyslíku. Kdo na takové „vysvětlení“ má mozkové kapacity, ať jej pojme do svého světonázoru. Kdo chce být „blázen“ se mnou, ať se vydá po mých níže uvedených myšlenkových okruzích. Tam jej „nevědecky“ upozorním na jev, že mimořádný formující vliv na duši dítěte vykonává myšlení neboli „vyzařování“ duše matky! Jím se přenáší na duši dítěte některé jemnohmotné vibrace, ač nejsou přímo geneticky dané.
Jednou z těchto vibrací je to, co se často označuje právě jako „snivost“! Jinak řečeno, schopnost zahledět se vnitřním zrakem do nehmotných úrovní člověka obklopující reality. Právě dívky jsou před plným ztotožněním s hmotným tělem skrze jídlo a sex touto vlastností obdařeny. U kluků tato schopnost velmi rychle zakrňuje, protože jsou charakterem výchovy od malička vedeni k „tvrdosti“ a přesnému určení reality. Je to užitečné pro život, aby v boji o život nebyli pro nepozornost zaskakováni. Jsou tedy drsně voděni k tomu, aby věřili „jen tvrdému na dřevo“ a všem chimérám šmitec!
Naproti tomu u žen až nastolení plného živočišného pojetí života, od přípravy potravy po sex, vtáhne duši dívky plně do hmotné reality. Neboli duše se plně ztotožní s tělem! Tak zvaně dívka „přestane být naivní“, stane se ženou pro tento hmotný svět. Přijde-li do jiného stavu jakákoliv žena, duše na svět přicházejícího dítěte je ihned u ní. (Nejprve nad hlavou, před prvním úderem srdce se předsune před břicho.) A začne být vibracemi duše matky ovlivňována. Při nadměrně na tělesnost zaměřené matce začne duše dítěte tuto nadměrnou připoutanost k tělu považovat za normu! Naproti tomu při „snivém putování“ duše matky, což bývá u panny, dálavami a dimenzemi jemnohmotnosti (básnických krajin), přiučí se duše dítěte takové putování rovněž považovat za normální! A tento sklon a dispozice mu přetrvává i po narození. Narodí se prostě idealistické, snivé, do dálav a krás zahleděné dítě! Básník nebo prorok!
A překvapivě se ocitáme u v poslední době opomíjeného významu prvorozenosti! Proč byli v minulosti ve všech dobách a ve všech kmenech ceněni nejvíce prvorození synové!!! A nikoliv ti nejsilnější!!! Vždyť to je nelogické. (Jako mnoho moudrých věcí.) Bylo tomu tak proto, že předkové vystihli, že prvorození synové jsou a byli nejvíce obdařeni intuicí! Tj. schopností nadsmyslového vnímání. A to byla vlastnost, která v době bez škol a naučeného poznání byla nejdůležitější k přežití rodu! Nebyly vědomosti, tak bylo třeba vytušit hrozící nebezpečí a najít dosud neznámé východisko! A to neuměl silák! Proto naši moudří předkové tak dbali na to, aby se synové ženili s pannami! Nikoliv se zkušenými „sexuálními pracovnicemi“, aby si „užili“.
Je otázka, kdo byl nebo je v tomto pohledu dodnes hloupý! Vždyť zatím nezažitou tělesnou nepřipoutaností nezkušená, tedy „snivá“ žena, je přece dodnes lepším předpokladem pro početí a odnošení dítěte s intuicí! Tedy obdařená schopností porodu dítěte, obdařeného zbytkem hledění do jemnohmotných dimenzí. Tedy míst, kam realita také navazuje, odkud se duše inkarnují. A kam po smrti lidských těl odejdou. Aby stará úcta k panenství ve společnosti zůstala, to by dnešním „moderním“ mužům a jejich rodinám muselo záležet na kvalitě jejich vlastních synů a perspektivách rodin. Takový zájem jsem v okolí opravdu nenalezl. (Asi se špatně dívám.) Dnešní „mládeži nové, trhovcové“ záleží na všem jiném. Jen ne na rodině a dětech. Obávám se, že tento směr myšlení k žádným „světlým konzumním zítřkům“ národy nevede. To už ale nebude naše starost.
Vrátíme se nyní k možnostem početí a k porodům panen. Ihned se přede mnou vynoří řada bádalíků, kteří mi budou „vědecky“ dokládat, jak je nemožné, aby žena bez pohlavního styku rodila. Nedivím se profesionálním i amatérským sexuologům. Nejsou ani zvěrolékaři, ani znalci kultů magického sexu. Kdyby byli zvěrolékaři, tak by věděli, že dnes vlastně všechny jalovice po inseminaci rodí jako panny. Býci se na ně přece nepřipouští. Kdyby tito „znalci“ otěhotňování nahlédli dále třeba do úkonů magických kultů, tak by se dozvěděli, že při nich je mužské semeno zachycováno do tampónu. Ten se vkládá vybrané panně v době její ovulace mezi stydké pysky. A tak i s panenskou blanou a bez sexu může otěhotnět. A že existovali sekty, které se tím zabývali právě proto, že věděli o cennosti takto počatého dítěte. A to pak označovali, ve vztahu k jeho astrálním schopnostem, za syna boha. Pak je tu ještě další možnost, zmíněná též v bibli. Tam k bezdětné Sáře do stanu za souhlasu Abraháma vešli „dva neznámí mužové“. Neříká se v bibli dále nic o tom, zda při této návštěvě nepozbyla vědomí. A ajta, Sára za devět měsíců porodila Izáka.
A dovedl bych popsat ještě několik možností, kdy se může objevit tělesně panna, ale těhotná. Dokonce si na rozdíl od uctívačů současné „pravdy“ drze myslím, že ve společnosti, která v budoucnosti nutně vytvoří duchovní uspořádání lidské komunity, obnoví původní stav věcí. Panny budou rodit! Jejich idealismem nakmitané děti nastolí pak v rámci možností „ráj“ i v hmotné rovině bytí. Rození upřednostňovaných prvorozených dětí pannami bude slušností! Všichni lidé budou totiž chtít do rodiny intuicí a mimosmyslovými schopnostmi mimořádně disponované děti.
Takže z naznačení výše uvedených zákonů inkarnace by mělo normálnímu uvažujícímu vyplynout, že někdejší Ježíš Kristus vzhledem ke svému způsobu myšlení, přístupu k životu, a schopnostem vidět stále do jemnějších rovin reality, musel být nepochybně zrozen z panny. Ač přesné okolnosti těchto dějů, vzhledem utajenému životu esejských židů, se nezachytily, sám výsledek jeho života je svědkem Mariina Panenství. Tedy zbývající dnešní praví křesťané (svým chováním a duchem), vlastně praví potomci ve válce židovské „zmizelých“ esejských židů, (kteří se přeměnili tehdy v křesťany,) v důsledku své intuice i dnes ví, že matka Ježíšova byla skutečně Panna (Maria). Svou čistotou a jasem naplnila boží očekávání, se kterým přišla na svět. Stala se čistou nádobou pro syna božího. Je stále pomocnicí a duchovní vůdkyní o čistotu usilujících křesťanů dodnes. „My tmáři“ s blahosklonnou smířlivostí můžeme klidně hledět na davy domněle chytrých rozebíratelů „neposkvrněného početí“ Ježíšovy matky! Neboť oni vlastně neví nic a jen vědecky „tárajů a tárajů“!
Josef Staněk
Poslední články autora:
