Polaritu lidského vědomí prožíváme každý z nás střídáním dvou stavů našeho vědomí – bděním a spánkem. Tyto dva stavy vědomí prožíváme jako obdoby vnější přírodní polarity střídání dne a noci.
Ve dne je tedy aktivní vědomá část našeho vědomí, v noci je pak aktivní nevědomí. Psychologové tedy rozlišují naše rozvrstvené vědomí jako: vědomí – podvědomí – nevědomí.
Vědomí je od nevědomí odděleno jakousi oboustranně propustnou membránou. Tuto membránu můžeme nazvat podvědomím. To má v sobě jak obsahy, jež sem klesly z vědomí (např. zapomínání), ale také obsahy vystupující z nevědomí, jako např. tušení, velké sny, intuici, vize.
Dnešní moderní člověk je velmi silně ztotožněn pouze se svým vědomím. Tím pádem má propustnost membrány velice malou, a proto ony obsahy vystupující z nevědomí jsou velice málo časté. Vyšší propustnost může vést k intuitivnímu vnímání světa, prorockým snům, různým vizím, atd. Stavu osvícení nebo kosmického vědomí by člověk dosáhl teprve úplným zničením této membrány, kdy by vědomí a nevědomí splynulo v jedno. Tento krok by se ale rovnal zničení vlastního já. Ježíš říká: „Já (vědomí) a můj Otec (nevědomí) jedno jsme.“
Polarita lidského vědomí se objevuje i v anatomii velkého mozku. Velký mozek se člení na dvě hemisféry, jež jsou propojeny takzvaným spojovacím můstkem (corpus callosum).
Výzkum mozku ukázal, že obě hemisféry jsou v podstatě dva samostatné mozky a mohou pracovat i nezávisle na sobě. Obě hemisféry se však velmi liší co do charakteru a kompetence.
Výzkum také ukázal, že obě poloviny mozku se zřetelně odlišují jak co do funkčnosti, tak co do výkonnosti a každá z nich má své zvláštní kompetence. Levá polovina by se dala nazvat „verbální hemisféra“, neboť odpovídá za logiku a strukturu řeči, za čtení a psaní. Levá polovina myslí tedy digitálně, má tedy na starosti rovněž čísla a počítání a dále ještě vnímání času.
Pravá polovina mozku je místo analýzy, kde sídlí schopnost celostně zaznamenávat komplexní souvislosti, vzorce a struktury. Pravé hemisféře také vděčíme za schopnost abstrakce, abstraktivního myšlení. V pravé polovině mozku sídlí rovněž analogické myšlení a práce se symboly. Pravá polovina tedy nepodléhá pojetí času levé hemisféry.
Polarity JANG a JIN jdou tedy převést i na mozek. Levá hemisféra pak je JANG, mužská, aktivní, vědomá a odpovídá denní straně v člověku – vědomí. Pravá hemisféra je pak JIN, negativní, ženská. Odpovídá noční straně v člověku – nevědomí.
Levá hemisféra tedy odpovídá za: logiku, řeč, čtení, psaní, počítání, čísla, má digitální myšlení, lineární (postupné) myšlení, je závislá na čase.
Pravá hemisféra vnímá celek, má prostorové vnímání, vnímá hudbu, pachy, myslí analogově a v symbolech či obrazech, je intuitivní, nečasová.
Obrázek: Polarita – Nicota
| Polarita | Hranice | Nicota |
| JANG + JIN | Člověk | Nicota |
| Monáda | Kruh | |
| Bílá + Černá | Šedá | |
| Hudba, zvuk | Ticho | |
| Všechna čísla | Nula | |
| + a – | 0 | |
| Hladina rybníka s vlnami + a – | Absolutně klidná hladina rybníka | |
| Levá polovina mozku | Spojovací můstek (corpus callosum) |
Pravá polovina mozku |
| Vědomí | Podvědomí | Nevědomí |
| Tělo + Duše | Duch | |
| Tao projevené | Tao neprojevené | |
| Stvoření | Člověk | Bůh |
Pokud některý z čtenářů četl až dosud pozorně, neuniklo mu jiné pojetí Vědomí vs. Nevědomí v tabulce u článku Polarita. V tabulce u článku Polarita jsem tyto protipóly uvedl takto schválně, protože jsem je potřeboval k dalšímu výkladu – např. odpadkového koše.
(Pokud se podíváme na obrázek Polarita – Nicota, pochopíme, proč Jung říkal odpadkovému koši stín. Jestliže vědomě prožíváme jen jeden pól monády – např. JANG, tak druhý pól monády JIN zůstává neprožitý a tvoří tedy v tom šedém kruhu Nicoty jakýsi stín, protože nebyl ještě prožit.)
Ta polarita se dá chápat ale i jinak. Viz obr. Polarita – Nicota. Bůh stojí oproti svému Stvoření také v polaritě. To, že stvořil tento svět, mu umožňuje své uvědomění. Tady jen malou odbočku zase ke špatnému křesťanskému chápání. Křesťané tvrdí, že Bůh je nekonečně dobrý a celý svět patří tomu zlému Satanovi. („Satan je pán a vládce tohoto světa.“) Neboli je vytvářena polarita „Dobrý Bůh – zlé Stvoření“. Takovéto chápání je ale špatné. Jak by nekonečně dobrý Bůh mohl vytvořit jen zlo.
A nyní se dostáváme k jádru problému. Pravá polovina mozku je ve stavu nadčasovosti a mimoprostorovosti, představuje Nicotu, Nevědomí, nesmrtelného ducha. Levá polovina mozku je vědomá, je uzavřena v prostoru a čase, vnímá polarity JANG a JIN, je úzce spojena s naším tělem a je schopna vnímat zákony Stvoření. Člověk je jakýmsi „mostem“ mezi Stvořením a Bohem.
Milan
Červenec 2017
Poslední články autora:
