S napětím jsem očekával dlouho ohlašovaný TV seriál o ikoně národního obrození a jediné ženě v desítce „největších Čechů“. (Dle hlasování národa.) Hlavně proto, že znám duši Boženy Němcové z jejího díla velice dobře. Při čtení její tvorby se do napsaného vcítím natolik, že autorka mi z nich doslova vystupuje jako živá. Cítím její osobnost a mohu s ní „skoro přímo“ komunikovat. Při čtení jejího textu mi vyvstává v duchu obraz velké jemné ženské bytosti. Kontakt s ní skrze její dílo mi vlévá pohlazení do duše. A zřejmě nejen mně. Nepochybně právě proto se stala ve své době spisovatelským velikánem pro masu českého lidu. V důsledku účinku její písemné tvorby následně i národním symbolem. Registruji u její bytosti vlastnosti jako čistou ženskost, humanizmus, lásku k dětem, přírodě a typ myšlení, který vychází z Platónova „světa idejí“ (nebe). Proto jsem očekával, jak uvedené markanty duše spisovatelky zachytí v plynutí realit tehdejšího bouřlivého společenského vývoje současní tvůrci. A byl jsem vytvořenou dehonestací osobnosti Boženy přímo konsternován! A ještě k tomu „českou“ televizí! Takto pojatý seriál o jejím životě nemohly samy od sebe vytvořit Češky spojené s duchem národa! Takto nasměrovaný paskvil nemohl schválit sám od sebe ani ředitel TV, která má v názvu česká!

Pohled na současné společenské dění mi říká: za vším hledej peníze! A tak jsem je hledal a domnívám se, že i našel:

V touze tvůrců po „uměleckém uznání“ v liberalistické a feministické západní společnosti. Zejména v současných USA.

Podle předváděných amerických seriálů je v současné západní civilizaci nepochybně poptávka po genderově deformovaném a feministickém chování. Také po zobrazování násilí na ženách. Dějiny v „zaostalých státech“ musí být pro americké publikum „umělecky“ zaměřeny na hrubé sexuální scény. Pokud možno násilnické a zvrhlé. Život mimo vyspělou liberalistickou civilizaci musí být pro tamní masu ukazován jako žitý v rozporu s „lidskými právy“. Přišla mi na mysl otázka, proč tento druh poptávky? Vždyť i v USA musí žít i inteligentní a jemní lidé? Tajemství této poptávky by se poodkrylo zjištěním, že v bezduché společnosti se na filmy a seriály TV dívají jen primitivistické spodní vrstvy společnosti. (Ostatně jako tady.) Pro „spotřebitele kultury“ jsou hormony dráždící děje opiem. Ulehčující jim přežívání prázdnotu života davového člověka. A právě koupěchtivost konzumentů jsou měřítkem „uměleckosti“. Neboli garantují úspěch „podnikatele v kultuře“. Proto podle počtu naturalisticky zobrazených vražd, znásilnění a úchyláren je hodnocen úspěch neboli sledovanost filmů a seriálů. Jen s těmito scénami jsou natočené seriály do tamních komerčních televizí prodejné. („Za dolary“!)

Nemám tak nízké mínění o inteligenci ředitele ČTV, abych předpokládal, že on si myslel, že osnova a provedení „veledíla Božena“ sklidí úspěch u nás. Volal jsem deseti svým známým, abych zjistil, jak se jim líbil „český“ televizní seriál o životě Boženy Němcové. Osm z nich mi řeklo, že televizi vypnulo už v polovině prvního dílu. Dva zbývající dotrpěli „umělecký výtvor pražských umělkyň“ do konce. Jako já. Z důvodů mně známých pohnutek sledování zpráv z doby normalizace: „Jsem zvědav, kam až úpadek těch pseudoumělců může jít?“

Nyní se vrátím k tomu, co jsem očekával od seriálu já.

Nejprve objasnění skutečného rodičovství Barbory Panklové (Němcové). To vyjeví původ jejích dispozic a charakterového obrysu její osobnosti. (Podle zákonů dědičnosti.) Z vyjevení jejího původu by také vyplynulo, proč se její oficiální otec sluha Pankl musel dotazovat kněžny Zaháňské, jestli ji může provdat za celního úředníka Josefa Němce. Její pravý původ by také objasnil, proč Božena snila a psala o své babičce. A ne o matce! (Od ní pocítila pravou lásku.) Divák by také pochopil, odkud se vzala v mladé dívce, vychované na zaostalé vesnici, představa a tušení o velké kráse a lásce. A o možné hloubce vztahu muže a ženy. Bylo to podle mne, (mimo paměti rodu,) z nepochybně zidealizovaného vyprávění babičky o jejím vztahu s mrtvým manželem Jiřím.

A kam v seriálu zmizela příčina klíčové duchovní změny v životě Boženy Němcové? Její proměny v českou vlastenku?

Také proč si vlastně mluvou Němka vzala od počátku horlivého českého vlastence Josefa Němce?

Podle mne to bylo proto, že byl ve srovnání s ostatními do úvahy přicházejícími venkovskými ženichy nepochybně čestný, relativně vzdělaný a znalý „hoch chování“. Navíc v uniformě. Nepochybně od počátku vnímala, že byl tvrdší, úřednický suchopár, škrobený v komunikaci. A zejména méně citový, než by si představovala. To vše i v samotné lásce a sexu. Soudím, že si myslela, jako všechny ženy v této situaci, že jej při manželském soužití zjemní a předělá k obrazu svému. On, obsednutý úřednickou disciplínou, si naopak myslel, že „vesnickou dívku“ předělá v nádenickou hospodyni. Z těchto oboustranně chybných předpokladů se vyvinuly časem ony neshody a hlučná domácnost. A nespokojenost na obou stranách!

A nyní se dostávám ke kardinální otázce celého života Boženy Němcové a celé obrozenecké scény:

Proč česky takřka nemluvící Boženu strhlo a plně uchvátilo české vlastenecké hnutí, kam ji uvedl až její manžel??? Proč se tam naučila lépe „hoch češtinu“, než ji vlastně znali tam zúčastnění čeští vzdělanci? (Asi lepší, než je moje v současnosti!)

O této klíčové otázce životního zvratu myšlení spisovatelky není v celém díle ani „šprochu“! Nejsem schopen se vyjádřit méně tvrdým označením, než že je to projev nevídané duchovní zatmělosti tvůrkyň seriálu! Když na ni nepřišly samy, mohly si ji přečíst v Masarykově „České otázce“. Tam také „původem Nečech“ T. G. Masaryk sám o sobě říká, že když přijel do Prahy, česky příliš neuměl. Až pobytem v Praze najednou zjistil, že tam je ve srovnání s předchozím pobytem v Drážďanech a Budapešti „doma“! On sám uvádí, že se tak stal jedním z „Čechů z rozhodnutí“! (Na rozdíl od Čechů zrozením.) Našel totiž mezi Čechy jednak srdečnější atmosféru v lidu, než byla a je mezi „škrobenými“ Němci nebo exhibicionistickými Maďary. Dále náboženskou toleranci a nebigotnost a touhu po Pravdě. („Česká otázka je otázkou náboženskou.“) Podle stejných měřítek se pro národnost rozhodovala i intuitivní Barbora Němcová! Byla právě na vlasteneckých srazech uchvácena atmosférou srdečnosti, opravdovosti a touhy po Pravdě člověčenství. Takové prostředí jako tam dosud nepoznala. Jako bytost opravdovou a srdečnou ji atmosféra strhla. Stala se tedy skrze vnímavost své duše horlivou vlastenkou.

Při následném čtení vlastenecké literatury Božena nalezla dále v českých článcích a knihách jemný kontext, který v německých až tak nápadný nebyl. Tím kontextem psaného bylo velké úsilí o přiblížení poznání skutečné Pravdy o životě a světě. (Už od husitských dob.) Navíc české texty byly charakteristické nestrojeností, snahou o vhled do zákulisí dějů, byly bez nadměrného uctívání „autorit“. Do vlasteneckých novin nepsali jejich autoři kvůli zalíbení se, kulturní evropské módě, postupu v zaměstnání, z pózy vzdělanosti, z touhy po penězích. V českých novinách a knihách byla hledána a popisována, často naivně, krása přírody a mezilidských vztahů. To vše samozřejmě jako odraz víry v působení původce vší dokonalosti, Boha. Právě kvůli pronikající břitkosti si na srazech vlastenců ihned všimla a také duchovně zamilovala Havlíčka! Odcítila zřejmě, že on jediný jako jeden z mála mužů vlastenců jí přesahoval inteligencí a nadhledem! Tvůrkyně pojednávaného seriálu tento vztah ovšem zúžily na objímání se s Havlíčkem po příjezdu z vyhnanství či položení trnové koruny na Havlíčkovu rakev.

Nyní o původu jejích milostných vztahů, ze kterých udělaly tvůrkyně seriálu hlavní děj a motto. Němcová byla bytostná žena s duchem. Jako taková toužila po lásce, žité ve všech úrovních člověka. Tedy v úrovni těla, duše, ducha. U manžela nacházela bohužel jen tělo. Probudil sice „její hormony“, ale nenaplnil duši. Proto z kvílivě scházející jemnosti v sexu a hloubky citu v milování po létech manželství podléhala každému, i jen trochu slibujícímu sexuálnímu naplnění. Nalézt hledané se jí nepovedlo do konce života. Později byla navíc při delší absenci manžela svírána následky nežitého navyklého tělového orgasmu. Tyto tělové obtíže ženy znají. Jsou to úporné bolesti hlavy, únava, pocit marnosti. Nepochybně kvůli odstranění těchto tělových potíží aktuálně volila menší zlo, neboli manželské nevěry.

Celá zasvěcenější vlastenecká veřejnost o těchto jejích poklescích věděla. Ale decentně je „neviděla“ a mlčela. Proč? Nechtěli ztratit spisovatelku jejího formátu. Uplatnili proto starou antickou moudrost: „Co je dovoleno pánovi, není dovoleno volovi!“ Neboť kdykoliv z vlastenců se s ní osobně setkal, vnímal a cítil ji jako velkého ducha.

(Poznámka. Tento přístup k nepovrchnímu hodnocení lidí jsem získal z rozhovoru s otcem o Žižkovi. Já jsem jej kdysi před ním líčil jako lapku podle přečtených „učených spisů“. Ale otec mi říká: „To tak určitě není. Moje životní zkušenost mě naučila, že člověka poznáš zejména podle chování těch, kteří jej znají z blízka! A u husitů platilo, že co řekl „bratr Žižka“ mělo platnost zákona! Musel být tedy velký formát po všech stránkách tehdejší doby. A tento postřeh ke správnosti hodnocení lidí provedl otce protektorátem!!! Tehdy byli udavači a provokatéři na každém rohu!“ Když jsem se o různých lidech s otcem přel, nakonec se ukázalo, že měl on vždy pravdu! A tak to bylo i s Boženou Němcovou. Chování kvalitních lidí k ní bylo tím pravým ukazatelem jejího skutečného charakteru i duchovní velikosti. Takže její sexuální odbočky od ideálu vnímal tehdy a vnímá i dnes duchovní člověk jako malé a pochopitelné. Kromě autorek seriálu, které z nich udělaly hlavní děj. Navíc feministicky uhozený.

Jediným kladem seriálu byl herecký výkon a pochopitelnost role jejího manžela Josefa Němce. Umožnil jeho osobu historicky pochopit a ocenit! Vnímavému i došlo, že i přes všechny nectnosti a neshody ji miloval. Nepochybně proto, že i on v ní cítil její velkou osobnost.

Dalším kladem seriálu je, že jestliže TV veřejnost dosud cítila nutnost výměny ředitele veřejnoprávní televize, po seriálu už necítí! Nyní cítí nutnost jeho vykopnutí!!!
 

Josef Staněk
 

Poslední články autora:

• 7 let hledání vitální síly s Karlem Kožíškem (7. část)
  
• 7 let hledání životní síly s Karlem Kožíškem (6. část)
  
• 7 let hledání síly života s Karlem Kožíškem (5. část)
  
• 7 let hledání životní síly s Karlem Kožíškem (4. část)
  
• 7 let hledání vitální síly s Karlem Kožíškem (3. část)