mapa stránek || vyhledávání

Co po filosofii, co po náboženství…

Ještě se trochu vrátím. Rozdílné kultury vznikající na naší planetě jako projev dospívajícího lidského společenství, v nich postupně různá náboženství a filosofie, i třeba již dávno zaniklé, přinesly světu nauky, které, mohu-li to tak napsat, vytvářely a vytvářejí pomyslný žebřík pro hledání lidství – čím vlastně je a proč vůbec je? Po jeho stupních stoupá člověk vzhůru svým vývojem, krůček za krůčkem, století za stoletím. Jako individuum /individuální duše/ i jako třeba národ. Snad se tu nevyskytne zásadní nesouhlas, když tu ještě uvedu myšlenku a otázku, že když všichni nestojíme na stejné příčce žebříku, může být u mnoha lidí i značný rozdíl v chápání tohoto světa, v hledání odpovědí na základní otázky existence člověka, o jeho místě ve Stvoření, a to z pohledu již zmíněných různých kultur a jejich postupného vývoje, jako třeba ve své době v dominantních centrech civilizací – v egyptských, iránských /Persie/, indických, čínských, židovských, římských, řeckých…, až k poznáním v naší současné tzv. vyspělé civilizaci? A nyní již k poslední části, k MYSTICE.

Stručná definice, a že jich může být mnoho – podstata mystiky je všeobecně chápána jako transcendentní zkušenost ve sféře vědomí. 

„V nejširším smyslu jde o rozšíření normálního vědomí, o probuzení skrytého potenciálu, například tím, že se člověku zvnitřní chápání za hranicemi normálního lidského uvažování a rozšíří se jeho duševní aktivita.“ /John Davidson/

Mystický stav je tak stavem určité extáze, transportu za plného vědomí k vnitřní radosti s prožíváním až silné rozkoše či nadsmyslového prožitku jedince.

„Někteří lidé chápou mystiku jako jistý tajemný druh cítění, instinktu nebo představivosti, ale mystické prozření je od představivosti rozumu a instinktivní intuice zcela odlišné.“ /L. R. Puri/

Tento indický vědec dokonce říká, že samotná mystika je nedefinovatelná, protože není ani teorií, ani vírou či rozumováním, není ani odhadováním, ani myšlením a cítěním, ani vnímáním, ani představou či uvažováním, ani zobrazováním, ani instinktem a ani intuicí. A to je podstatné, protože je to další stupeň žebříku v tom pomyslném vývoji člověka.

Mystický transport či mystické prozření. Čí transport, čí prozření? Odpověď – podstaty člověka, ne jeho fyzického těla, ale jeho nesmrtelné DUŠE! Lze namítnout, že transport či prozření je hloupost, nesmysl? Lze, samozřejmě, nikomu v tom nebráním a dokonce to může být i silně převažující myšlenka. Ten někdo namítne; mimo tento svět, který tak důvěrně známe, se nikdo nikam jinam nedostane. /Teď nemyslím, že by tím ten dotyčný oponent myslel, že se nedostaneme na planety kupříkladu i v jiném souhvězdí. Ještě je to sice v představách a možnostech vědy daleko, ale může k tomu v budoucnosti dojít!/ Kam se ale lze tím transportem či prozřením dostat? To snad existuje něco jiného mimo tento svět a jaký lze předložit důkaz, ptá se pochybující dotyčný?

Navodím běžnou situaci. Spíme. Potřebujeme při probuzení nějaký důkaz, abychom uvěřili, že jsme skutečně vzhůru a že bdělý stav mysli je rozdílný od spánku? Naše bdělost samotná je dostatečným důkazem, abychom si mohli být jistí nastalou změnou. Vnímáme tuto změnu jako fakt přímého bezprostředního vědomí. Skutečnost našeho bdění je svým vlastním důkazem.

Pro mystiky, v jejich značně rozšířeném vědomí, jsme tím, kdo spí, my všichni, a to právě teď. Až se jednou „probudíme“ vstupem do mystické transcendentní extáze, poznáme to my samotní. Neexistuje žádný jiný důkaz, který by potvrdil, že mystický transport je vyšším stavem vědomí. Ve spánku považujeme své sny za skutečnost, ale v okamžiku probuzení přesně víme, co je skutečnost a co byl sen. Je pro nás zcela jasné, že sen byl nereálný nebo aspoň, že tento svět je mnohem reálnější. Podobně, ale s daleko větší jistotou mystici vědí, že svět poznaný mystickým transportem /prozřením/ je skutečnější než náš svět hmotný. Transport je sám sobě důkazem. Žádný další logický důkaz nemůže být předložen, a ani jej není třeba.

Nikdo z nás nežádá žádný důkaz své vlastní existence. Kdo by neznal – „myslím, tedy jsem“. Proč by měli mystici hledat důkaz o transcendentní pravdě, kterou znají mnohem intimněji, než my známe svoji existenci. Navíc mystici jsou obecně známí jako uvážliví a moudří lidé a byla by to jistě zaujatost a tvrdohlavost, kdybychom trvali na tom, že oni samotní nedokážou poznat duchovní transport a mylně jej pokládají za nadvědomý stav.

Jaký důkaz o barvách a o světle může od nás žádat ten, kdo je od narození slepý? Jaký my mu můžeme dát důkaz? Žádný! Jediná možnost je vyléčit jeho zrak a ukázat mu světlo a pojmenovat mu jeho barvy. Jiná možnost není, buďto nám musí věřit, nebo spatřit barvy na vlastní oči. Podobně pro nás existují pouze dvě možnosti i v případě transcendentního poznání. Buďto uvěříme mystikům, nebo se samotní pokusíme dosáhnout mystického transportu. Jak jednoduché. Pokud totiž nevynaložíme žádné úsilí prožít vlastní zkušenost mystického transportu, měli bychom s dobrou vůlí připustit alespoň svoji neznalost. Když o něčem nic nevíme, neměli bychom tvrdit, že to není možné. Mystický transport – prozření a pak to zásadní, mystické poznání není slepou vírou, ale opravdovým poznáním, uskutečněním; není to iluze, ale transcendentní realita. Chceme-li ji poznat, musíme použít metodu duchovního transportu. Jinak to nejde.

I Ježíš za svého života řekl svým učedníkům to pro ně podstatné a hlavní:

„Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ /Jan, 14:6/

Na závěr ještě sdělím dvě důležité věci. Tou první je fakt, že metoda mystického transportu, tedy vědět jak, není něčím, co lze jen tak najít a zvednout „na ulici“. Potřebuje průvodce, žijícího člověka, který je skutečně vtěleným Slovem a který sám poznal, který . Jeho roli jsem tu na stránkách gnosis popsal již dostatečně. A ta druhá; mystické poznání není postupnou asimilací vědomí, jako je intelektuální poznání. Je to doslova záblesk transcendentního světla, ve kterém vidíme věci v jejich skutečné barvě v okamžiku věčného vědomí, je to poznání, které pomocí mystického Mistra mění bezprostředně celé naše bytí.

Za sebe ještě přiznám, že mystici vydefinovali pojem iluze našeho života. Ta bývá tím až červeným hadrem, který dráždí dost lidí. K tomu možná ještě příště.
 

Václav Žáček /Venda/
Podle duchovní nauky Surat Šabd Jógy v učení Sant Mat
 

Poslední články autora:


hodnocení: 4
hlasů: 4
Tisk Tisk

Každý komentář je od 3.9.2018 12:00 schvalován administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být komentáře zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin.

255 komentářů

Přidat komentář
  1. ad.: Ve spánku považujeme své sny za skutečnost, ale v okamžiku probuzení přesně víme, co je skutečnost a co byl sen.

    Já jako známý provokatér bych klidně tuto větu obrátil: Ve spánku skutečně žijeme, po probuzení jsme ve snu. Myslím, tedy ne-JSEM. Když JSEM, tak nemyslím.

    1. Lojzo, to se mi děje pořád, jsem a nemyslím. A když tak na něco ve smyslu pravidelné domácí práce a nepravidelný sex. Původně to myslím mělo být obráceně. Tak mě ty smysly šálí, přesáhlo to moje smysly.
      K tématu článku.
      “Proč by měli mystici hledat důkaz o transcendentní pravdě, kterou znají mnohem intimněji, než my známe svoji existenci.”
      Trancendentní = přesahující smysly.
      Už jen samotný fakt přesahování smyslů říká, že je jedno, jestli jsou smysly zapojeny nebo ne, prostě je to přesahuje, je to mimo ně.
      Příklad : sedím hodinu na břehu rybníka s nohama ve vodě a smysly mám v pohodě. Smysly přesáhne, když budu mít hodinu tělo na dně rybníka a nohy na břehu. Poznal jsem tam za tu hodinku na dně rybníka důkaz o transcendentní pravdě intimně lépe jak svoji existenci? Moje odpověď je, že ne a i kdyby tak nevratně. A jak tam odtud dole na dně bez kyslíku a bez smyslů přenesu něco do našeho světa, když odtud není návratu? Moje odpověď : přenést nelze. Diskutovat o tom lze.
      Takže nejde ani tak o to jak se do údajného transcendentního stavu dostat, ale jak z něj zpátky. Dokonce i v bezvědomí fungují některé smysly jako čidla hlásící nedostatek kyslíku a přebytek oxidu uhličitého v krvi a mozku. Ani bezvědomí smysly nepřesahuje, leda smrt.

    2. Nějak si mě notebook po restartu přestal pamatovat ( byl v tom trascendentním stavu) a odeslal jsem to jako anonym.

  2. Sportovní žně pokračují. Naši hokejisté vypadají lépe než Švýcaři. Uvidíme ve 3.třetině.

    Ty “mystické záblesky” jsou z historie od významných lidí známé. Jako příklad uvádím některé z těch, co uvedl v jednom svém článku k mystice Václav:

    Vidění sv. Františka Xaveria:

    „Po této modlitbě jsem si náhle uvědomil, že jsem zaplaven pronikavým světlem; zdálo se mi, jako by z očí mého ducha byla sejmuta rouška a všechny poznatky lidských věd, dokonce i těch, které jsem nikdy nestudoval, se mi staly zřejmými skrze poznání, jež do mne vstoupilo. Tento stav vhledu trval asi dvacet čtyři hodin a potom, jako by rouška opět spadla na mé oči, jsem shledal, že jsem stejně nevědomý jako předtím. Ve stejnou chvíli mi pravil vnitřní hlas: ‚Takové je lidské poznání; k čemu je? Jsem to já, je to má láska, co je třeba studovat!’“

    Vidění sv. Ignáce:

    „Cestou na modlitby do kostela svatého Paula, asi míli od města Manrea, usedl na břeh jezera Gandenera. Jeho mysl byla náhle naplněna novým a zvláštním světlem, takže v jediném okamžiku, bez jakýchkoliv smyslových vjemů nebo zjevení, se mu odhalily jisté věci týkající se tajemství víry, spolu s ostatními pravdami přírodní vědy, a to v takové hojnosti a tak jasně, že sám řekl, že ani kdyby se všechno světlo, které jeho duch za šedesát let života od Boha obdržel, sebralo dohromady, stejně by se takové poznání nevyrovnalo tomu, čím byla v tu chvíli jeho duše zaplavena.“

    Vidění Heřmana Josefa:

    „A jak tam stál a modlil se, vystoupil náhle zcela mimo sebe, a to tak podivuhodným způsobem, že si to později nebyl schopen nijak rozumně vysvětlit, a Pán mu odhalil celou nádheru a slávu nebes a každé stvořené věci tak, že jeho tužby byly naprosto uspokojeny. Ale později, když přišel k sobě, nedostal z něj převor nic jiného, než že z dokonalého poznání všeho stvoření upadl do tak nevýslovného vytržení, že je to nad lidské chápání.“

    . . . . . . . . .

    A jdeme na hokej.

  3. Napsal mi kamarád Luboš, který již přestal sem, na diskuzní fórum chodit. Dovolil jsem se a z jeho obsáhlého mailu mohu překopírovat těch pár řádků, které se týkají mého článku. S  jeho souhlasem otiskuji.

    “Je to dobře, že jste to takto dopsal. Mám jedno ale, ne k Vám, pane Vendo, ale k některým diskutujícím. Tento Váš článek, který je završením v linii filosofování – náboženství – mystiky, je pro mnohé čtenáře již málo uchopitelný. Vidím to i na reakcích. Je to jako když rýžujete zlato. Na misce zůstanou jeho malá zlatá zrníčka. Písek, v němž byla ta zrníčka uvězněna, se odplaví. Že je to zlato, to pochopí možná mnoho lidí, ale co to zlato znamená na duchovní cestě, to ví málokdo. Víc bych to nekomentoval. Pan diskutující David se vrátil k Vašemu staršímu příspěvku. Pro mne je to příklad postupného poznání. K některým Vaším článkům a k diskuzi je dobré se vracet. Je v nich jistá moudrost , klid i pokora i od těch čtenářů, kteří pochopili.
    Případný popis iluze, jak píšete v samém závěru článku? Za sebe, nešel bych do toho. Záměr by to byl asi chvályhodný, ale jak jsem již napsal. Lidé pod vlivem hmoty, která reprezentuje nejnižší vývoj světa, ti by to většinou nepochopili. Něco tu nedávno naznačil na adresu pana Staňka pan Krbec. A tak to prostě je. Hřivny bývají i těm rádoby osvíceným lidem odňaty, i když o tom ještě nevědí.
    Ještě jednou díky za dokončení a pěkný den nejen Vám, ale všem zdejším upřímným hledačům.”

    Pro pana Krbce pod článkem “Masaryk”. Víte, pan Staněk podle mne, něco nepochopil. Jeho, a to slovo “jeho” zdůrazňuji, směr jde k tomu “chlebu vezdejšímu”. Proč ne! Ať jsou to cédéčka, knihy nebo přednášky…… . Jinak by se to dalo pochopit jako – zbytnělé ego, které chce být vidět, slyšet. Doufám, že jeho názory nikomu neškodí; jinými slovy, každý si hledá to svoje.

    Přeji všem pěkný zimní jasný a mírně mrazivý den.
    Václav Žáček

  4. Pane Žáček, názory pana Staňka škodí stejně jako ty Vaše, nebo mé.
    Je to obava pramenící ještě z nepochopení, nic špatného totiž není, i toto bude jednoho dne přetaveno na poznání a to není možné bez pochopení a to není možné bez prožití, prožití obou polarit. Pokud je pro někoho stále ještě něco špatného nedošel v této realitě do nejvyšší třídy pomyslné školy.

    Řádky Vašeho kamaráda Luboše píší o lidech pod vlivem hmoty, která reprezentuje nejnižší vývoj světa. Nejen pan Luboš si podle všeho myslí, že se z jejího vlivu vyprostil. To je iluze, neví, že i on sám podléhá stále vlivu hmoty. Hmota nás ovládá a drží ve svém vězení po dobu absolvování 9 tříd-stupňů. Až na konci deváté nás propustí. Zde není nikdo na konci deváté třídy, někdo možná prochází tak první pololetí devítky.
    Veškeré ty vhledy a opouštění těla jsou jen další funkcí a schopností hmoty, která tento zážitek zprostředkuje během průchodu konce osmé, nebo v průběhu deváté třídy.
    Hmota si nás tím ještě podrží přes pýchu. Pokud nepřišlo dostatečné pochopení tak se dotyčný cítí vyvolený a ostatní k němu vzhlížejí.
    Krásný příklad je nad Vaším příspěvkem od AuV, ten napsal :
    “Ty „mystické záblesky“ jsou z historie od významných lidí známé.”

    Jakmile jsou pro mě někteří lidé ještě významní a vyvyšuji si je jsem stále silně lapen hmotou a hodnotami kolem ní. Je to opravdu velmi mazané, nebude propuštěna žádná duše, která si neprošla i touto vývojovou částí zduchovnění ega. Tato vývojově poslední pýcha bude následně odhalena a s pokorou a pochopením odložena před vysvědčením v devítce. Tím dojde k dokončení přerodu zvířecího člověka do Božského. Pak už žije vědomí v těle vědomě si sebe sama jako vědomí Božské a může začít hmotě nejen svého těla vládnout.

    1. Žáci? ti kteří nevědí, jestli jsou zrovna Milan nebo Lojza?
      Ale zato vědí bezpečně, že: “To je moje „inovace“. Nikde jinde v duchovní literatuře jsem takové pojetí nenašel”. Když učitelka, tak máte co stále vyvoláváte. Za domácí úkol si 100x přečtěte poslední odstavec příspěvku od Milenia, aby tu byla šance si uvědomit, že skrze tělo Milana Kučery se projevuje záměr Ducha a přestal jste si to takto přivlastňovat a posilovat tak satana a hmotné vědomí těla. S láskou nechávám aby mé ego to Vaše plesklo přes tlamu. Je to pro všechny zúčastněné vhodná škola.
      Máme si tady navzájem šlapat na kuří oka a tím si obrousit ty naše ega a naučit to přijmout a reagovat na to důstojně a hlavně bez negativních emocí v nitru, že je ten druhý špatný.
      Je jen jedna hmota a jedno vědomí, není kdo by proti komu měl bojovat.

    2. Tak jsem si celou noc četl poslední odstavec od Milenia. A nepochopil jsem, proč ego Milenia se nás tady snaží celý rok o něčem přesvědčovat.

      ad.: S láskou nechávám aby mé ego to Vaše plesklo přes tlamu.

      No jo, hlavně, že je to s láskou a ad.: hlavně bez negativních emocí v nitru.

    3. Doplním pro Váš příklad té školy. Nejen pomíjející hmota, ale k ní i nerozlučně čas a prostor . Dokonce primárně.

      Před více jak třemi roky jsem tu napsal dva články s názvem “Dokonalost”.

      V diskuzi pod prvním článkem “Dokonalosti” jsem uvedl i toto:
      “K mystickým vhledům, transportům jsem napsal dost v mých šesti článcích k mystice, která se této problematiky týká. Uvědomuji si však, že někomu stačí filosofie či teologie, poznání vymyšlené, sestavené lidmi….., a nachází v něm nějakou Jeho podstatu. I když díla filosofů a teologů, ta která se zachovala z nám známé historie, jsou stále přetřásána, komentována. hodnocena, nedonese jejich studium člověka téměř nikam. jen intelekt, rozum, mysl…. a jen zase do okruhu lidského omezení, tedy té nedokonalosti. Existuje nadlidské vědomí. Kdo o něm něco ví? Vhled, mystický transport, nazvěme si to jak chceme, je jedinou cestou, která pro člověka vede k poznání. Že ji někdo neuznává, nezná, neříká nic o tom, že by neexistovala. Psychologie kupř.předpokládá, že lidské poznání je možné jen tehdy, když existují na sobě nezávislá jsoucna – subjekt a objekt. Jiný slovy, normální vědomí nemůže získat žádné poznání, pokud neexistuje oddělený subjekt a oddělený objekt. Pravý mystický vhled však takovou dualitu nezná; září ve své vlastní jednotě. A to je vstup o který se prosí, to pootevření dveří, na které se tluče… . Nejzazší realita je jediná. Když vstoupím do království duchovního transportu, ztrácím vlastní oddělenou existenci v jedinosti absolutní reality. Ale když „tam“ nejsem, neznamená to, že jsem mimo Něj. Jsem stále v Něm, jen o tom nevím. Vše živé se vyvíjí.”

      Základní učební předměty této Vámi tzv.školy jsou uvedeny kupříkladu v “Kázání na hoře” evengelium Matouše, kapitola 5.. A nutná logická podmínka – ve škole je ale vždy učitel. Na to nelze zapomínat. A o něm je právě tento můj nejnovější článek a navazuje na předchozí.

      Dám ještě jen úryvky, kdy v Novém Zákoně knize knih, v Bibli, jsou uváděny autoritami opačné, tedy negativní vlastnosti a chování lidí. Z nich si každý může snadno odvodit, jaké překážky na cestě k Bohu se mu mohou stavět do cesty a čeho se pro chtění lidské „dokonalosti“ vyvarovat – pro eliminaci té důležité část – ega:

      „…..Jsou plni nepravosti, podlosti, lakoty, špatnosti, jsou samá závist, vražda, svár, lest, zlomyslnost, jsou donašeči, pomlouvači, Bohu odporní, zpupní, nadutí, chlubiví. Vymýšlejí zlé věci, neposlouchají rodiče, nemají rozum, nedovedou se s nikým snést, neznají lásku ani slitování. Vědí o spravedlivém rozhodnutí Božím, že ti, kteří tak jednají, jsou hodni smrti; a přece nejenže sami tak jednají, ale také jiným takové jednání schvalují.“ List Římanům 1:29-32

      A obdobně také List Korintským:

      „Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní, ani zvrácení, ani zloději, ani lakomci, opilci, utrhači, lupiči nebudou mít účast v Božím království.“ List Korintským, 6:9-10

      Co dodat? Všechny tyto citované sklony v jednání a chování lidí jsou tu již tisíce roků. Jsou zde především pro to, že jsou výplodem Negativní síly v nás, naší mysli, která, když není ovládnuta, plní nesčetná přání svým smyslům – v čase, prostoru a ve hmotě. A ta škola a postup života v mnoha zrozeních přivádí, dává šanci k jisté nápravě. Za každou nepravostí sv. Pavlem v listech popsanou se může skrývat určitá, velmi pofiderní výhoda. Dá se najít, ale je to cesta do pekel. Všechny tyto předchozí uvedené vlastnosti jsou však považovány lidmi, kteří se snaží vést slušný a zbožný život jako první podmínku, za nesprávné. Jsou těmi, které vytvářejí nejen nepříznivou karmu pro sklizeň budoucí špatné úrody a které nás poutají novými pouty k dalšímu zrození /absolvování nové třídy nebo propadnutí/, ale v kontextu článku nám brání přijít blíž k dokonalosti. A hlavně? Vzdalují nás od Boha!

      Mé předchozí články – Náboženství… a co dál? – Od filosofie k náboženství… – FILOSOFIE – ukončení… – Pohledy na … FILOSOFIE – nastínily pohled na vývoj člověka a v nich i v diskuzi jsou uvedeny otázky, na něž člověk hledá již věky odpověď. Ano, tu odpověď lze najít v tzv. škole s živým učitelem.

      O iluzi, jak jste ji zmínil, o její hloubce z pohledu mystického, o té se ještě rozmyslím, zda vůbec k ní něco psát.

      Ale k jedné Vaší myšlence.
      ad/ “Nejen pan Luboš si podle všeho myslí, že se z jejího vlivu vyprostil. To je iluze, neví, že i on sám podléhá stále vlivu hmoty. ”

      Všichni, já, Vy, Luboš a miliardy dalších současně žijících lidí, my všichni jsme tady, v zajetí času, prostoru a hmoty, protože jsme nedosáhli té nutné dokonalosti, ať již nazvu jakkoliv ten postup k jejímu dosažení. Kdybychom byli dokonalí, nejsme tady.

      A termín “zduchovnění ega” – použil bych spíše “prosvětlení duše”. Ta tu žije v čase, prostoru a ve hmotě jako v temnotě, v nevědomosti. Ego je “jen” součástí mysli a při prosvětlení duše je spolu s myslí v jisté úrovni duchovního postupu od ní odloženo, protože již není vůbec potřebné. Mysl je ale v té škole třeba ovládnout celou, eliminovat všechny její degradující vášně. A jistě víte, že postupem v této škole se duši otevírají jisté atributy, které se právě v čase, prostoru a hmotě, v prostředí pro duši přímo nepřátelském,nemohly projevit. S jejich pomocí se však postupně osvobozuje.

      Pěkný den.
      Václav Žáček

    4. Pane žáček, já jsem přesvědčen, že nikdo nemůže dojít k vymanění z hmoty tím, že bude konat nějaké kroky aby se z ní vymanil. Musíme si projít celou školou, všemi třídami devítiletky. Jen tak budeme schopni existovat na následné střední škole. Chtít být už na střední bez patřičného nabytí zkušeností v současném cvičišti je to co jsem možná nedokonale nazval zduchovnělým egem. Je to ve smyslu duchovní pýcha, ne že se ego povzneslo k duchu. Ego si jen místo mamonu který si už užilo našlo nový objekt svého dosahování, chce místo luxusního auta duchovní postup a být uznávaným v patřičné komunitě, nebo poznat Boha pro to, abych mohl ostatní oslňovat detaily o něm. To samozřejmě není možné, jsou to bláznivé představy ega.
      Přirozeně jsme na zemi v tento okamžik ještě naprosto všichni stále připoutání ke hmotě, jinak by jsme tu již nebyli jak píšete. Ale těch 7 miliard je rozděleno do té devítiletky, ale jsme v jiných třídách a máme těla kompatibilní s danou třídou a velikostí síli připoutanosti a vědomí máme na různých stupních poznání.
      Učitel je v každé třídě nezastupitelná figura, a v každé třídě je on sám a jeho znalosti jiné. Až učitel v poslední deváté žije svůj život a tedy i učí tu nejvyšší pravdu (přirozeně v rámci devítiletky, ne celkově) ale je stejně hodnotný, ne více, než všichni učitelé nižších tříd, protože bez prožití si učiva nižších tříd by nemohlo proběhnout poznání na úrovni deváté třídy. Nejde aby šesťák vstoupil do devítky a tam uspěl. Učitelé 7,8 třídy (černá a pak bílá magie) kteří teprve vyučují i duchovní témata říkají, že učitelé a učivo v nižších třídách jsou špatní, nebo ztrátou času. Až učitel z deváté označí všechny třídy i učitele nižších ročníků za stejně důležité a nemožné je přeskočit.

      Říkám tím, že člověk žije dlouho jako naprosto nevědomý, pak je mu ukázáno, že ho něco přesahuje, že jsou tu nějaké energie a možnosti. Přijdou zážitky a informace vedoucí ke změně pohledu na existenci a v první fázi je nejpřirozenější si to vše využít pro své cíle, a pro potření odpůrců (černá magie) Po několika životech v těchto pozicích přijde tělo které již má naprogramováno pochopení, že takto to není čisté, že škodit druhým nechci, a začne využívat dary (jsou od těla, takže stále od satánka) hlavně pro pomoc druhým. Je tam za tím ještě to JÁ pomáhám. Člověk chce být vyčnívající, soupeří s ostatními o to kdo pomůže více lidem, nebo vyléčí horší nemoc a podobně. Tito lidé si nejprve myslí, že léčí oni, následně dojdou k tomu, že lečí síla skrze ně, ale stále ještě jsou tam prvky pýchy a touhy, nebo alespoň radosti z uznání. Stále je to vývojový stupeň ve hmotě a čistě pod její vládou. To je hladina bílé magie a jsou to všichni ti léčitelé kteří se rozmnožili tolik v minulém století a pak spirituální kauči a spol. co se vyrojili zejména v posledních 15ti letech. To je osmá třída, někteří nastoupili devítku. Tito lidé jsou naplněním výroků z Bible o konci tohoto světa (3D) a návratu Krista. Jsou to ti falešní proroci kteří budou dělat veliké divy a zázraky.
      Absolventi deváté třídy jsou již na úrovni Ježíše a oni budou ten druhý příchod Krista, jsou to jedinci kompatibilní svým vědomím již z 5D. To jsou ti co budou podle Bible zanecháni. Planeta prošla do této další dimenze v roce 2013, duše jejichž těla nebudou svým vědomím a tedy vibračně s planetou zemí kompatibilní v době nejbližších let budou inkarnované na zemi v pro ně vhodných podmínkách, tedy 3D a tam dochodí devítiletku (paralelní země). Potom se již budou moci přesouvat do inkarnací na tuto vibračně povýšenou zemi.
      Tímto se naplňuje co přinesl Duch skrz tělo Ježíše a bylo to zaznamenáno v Novém zákoně. Ti co ještě nejsou schopni žít parametry pětky se zrodí ve trojce a jedou dál, nic se pro ně nemění. Píše se o pekle, ale není třeba se bát, není to nic neznámého, protože peklo je jednoduše země ve 3D, takže ho všichni dobře známe, je tu i ten satan, vládne tu přeci hmota, je to pro nás denní zkušenost. Duše kterým je již dáno být v daný čas v těle které již přineslo poslední lekce a pochopení pro duši aby se mohla sjednotit s Duchem a žít jednotu v 5D budou tam zažívat to nebe na zemi.
      Nezabývám se otázkou jestli v tomto těle projdu do pětky a pokud ano, jestli i moji blízcí. Dle mého stavu vědomí přijímám s pokorou co přijde, a chápu, že pokud nejsem kompatibilní či lidi kolem mě, budeme správně posláni tam kde je naše místo.Po potřebném nabrání množství pochopení v dalších inkarnacích se tam jednou dostane úplně každá duše, jde tedy jen o to si počkat, nikomu nic neuteče.

    5. Pod článkem “Masaryk….” jste 15.2. napsal: “Každá duše si musí projít zhruba pěti sty lidskými těly a osudy aby prožila všechny pozice …..” / tedy možná jen 300 nebo i 600 těl? Pořád je to to Vaše zhruba. /

      Teď tu píšete o absolvování devíti tříd a dokonce, že absolventi deváté třídy jsou již na úrovni Ježíše a oni budou ten druhý příchod Krista …… . Nemám důvod Vám něco zpochybňovat. Je to tak, že třeba zrození do 282 lidských těl je potřeba pro absolvování té duchovní devítiletky? A nebo je to tak, že co zrození, to jedna třída? Ale upřímně, je mi to jedno. Není o čem se nikterak přít – já tomu říkám postupný duchovní vývoj a necítím potřebu to přirovnávat k nějakým devítiletkám, středním školám, maturitám …..atd.. / i když jste o těchto dalších stupních, jako přirovnáních, nic nenapsal /

      Díky za Vaše pohledy do diskuze pod můj článek a jsem nakonec rád, že jste po mém upozornění doplnil i to z mého pohledu nejdůležitější.

      Ještě se vrátím k tomu, co jste tu psal Lojzovi, potažmo Milanovi.

      “Nepřivlastňuji si už výsledky, ale ani karmu těla.”

      Nerozumím tomu?

      Karma těla? Tělo je pomíjivý nástroj pro život zde v čase, prostoru a hmotě. Jako takový je limitován, po zrození následuje vždy již jen smrt, jako zánik těla. Tento zákon není nikdy porušen. Poslední hrubohmotný obal, fyzické tělo. Je obalem, který zakrývá mnohem jemnější těla a pro pobyt tady, v čase, prostoru a hmotě je nezbytný. Je to nástroj mysli, která navíc ve spojení se se svými smysli ovládá často i samotnou duši. Pokud se ovšem nedojde vývojem k tomu, že se to postupně obrací ve prospěch duše, což je i cílem. Obtížným cílem. Tělo zde koná, ale nemá svou vlastní vůli. Koná podle diktátu mysli. Ruce těla vezmou nůž, škrtí, podepisují falešné směnky, či zmáčknou spoušť pistole a nebo ukradnou šperk, zrovna tak i pohladí. Ta kupříkladu špatná setba jako výmysl daný směřováním mysli, kupř.špatné konání, je příčinou, že podle zákona příčiny a následku se projeví trest. A to i běžně po životě i toho těla, které jako nástroj “vyrobilo” špatnou karmu. Samozřejmě, že to může být i trest v podobě nemoci, úrazu těla, postižení těla…., ale tělo samo nekoná, to zdůrazňuji. Tu nemoc těla, orgánu těla, úraz těla, postižení jako třeba vrozená vada….., to je dáno pro uvědomění si duše /mysli/. Dovolím si ještě jednou uvést stručnou definici karmy, kterou jsem již tady mnohokráte v různých obměnách popsal: “slovo karma má kořen slova ze sanskrtu a zní “kr” a vyjadřuje přírodní zákon, podle kterého každý, kdo koná, obdrží přesně takový výsledek či odměnu, jaká jeho činům odpovídá”.

      Člověk sám, který má základ ve své duši, která čerpá sílu z Ducha, a lidská mysl, která má být nástrojem duše, zprostředkovávající tento svět času, prostoru a hmoty, dostává při zrození se sem tělo.”Čerpání” karmy není na vůli duše, mnohem vyšší síla rozhoduje o všem, co v příštím životě bude karmicky odžito.

      Proto tomu Vašemu “přivlastňování si karmy těla” nerozumím. Zní mi to jako nějaká odtažitost od působení zákona příčiny a následku o kterém nevíme, kdy a proč a jak zapůsobí a kolik a čeho karmického máme v životě ještě prožít.

      Pěkné odpoledne.
      Václav Žáček

    6. ad. Venda pro Milenium 20.2.2018 (14:52)

      ” Nerozumím tomu? Karma těla? Tělo je pomíjivý nástroj pro život zde v čase, prostoru a hmotě. Jako takový je limitován, po zrození následuje vždy již jen smrt, jako zánik těla. Tento zákon není nikdy porušen. …”

      Tělo není až tak pomíjivý nástroj již proto, že z něj mohou narodit další těla zatížená jeho karmou (např. alkoholik zrodí jiné tělo, než abstinent,…) A to je již občas také vědomá tvorba partnerů, kteří se rozhodnout mít děti a stavbu jejich těla ovlivnit těly svými. Jinou záležitostí je, které tělo si vybere za své sídlo jemnohmota, nejvyšší část bytostí. A kdy procitne k vědomí a začne tvořit.

    7. Karma není dědičná. Jedinec nemůže předat své karmické dluhy svým potomkům. Karma nemá nic společného s genetickou, vývojovou informací.

    8. Pane Žáček, zhruba pět set znamená dle mě 500 +- několik životů. Takže ona pomyslná devítiletka představuje tento počet inkarnací v lidských tělech. Nemáme ji zde ještě nikdo dokončenou tak je myslím bezpředmětné se zabývat střední a vysokou školou, byla by to jen egoistická zvědavost.

      Je to prosté, karmu může mít jen hmota, karma je způsobena konáním v této časoprostorové dimenzi. Zde koná pouze tělo, ne duše, potažmo Duch. Naše podstata je duše, která je jen přítomna v těle.
      Karmu má tedy pouze ten, který je ještě ztotožněn se svým tělem a tím si přivlastňuje činy – jeho úspěchy, neúspěchy i karmu. Já se karmou nezabývám, pokud mě někdo přijde „kopnout“ vím, že tím vybíjí karmu mému tělu které zaselo v minulosti.Proto ve mně útočník nevyvolá negativní emoce natož nějakou odplatu. Jen s ním soucítím, protože tím zasel karmu kterou bude muset jeho tělo odžít. Pokud bych mu to vrátil nejspíše by to u toho neskončilo a tím by se jen na obou stranách sčítalo karmické zatížení.

      Ještě se Vám nestalo, že jste něco udělal, nebo řekl a uvědomil jste si záhy, že jste to udělat nechtěl, protože už víte jaké to mělo následky minule? Tělo to udělalo samo, pusa to vyslovila, vnímáte, že tomu nepředcházelo vědomé rozhodnutí, nevšiml jste si toho nikdy? To se štěpí hmotné vědomí (ego) od Božského vědomí. Je to taková předzvěst toho, že to tělo postupně přestane dělat, ale nesmí Vám to vadit. Pokud to člověku vadí, tedy má negativní emoce z toho, že si tělo dělá co chce bude toto pokračovat. Duši nemá z toho co se odehrává v tomto trenažéru nic vadit, má toho být jen přítomna a z těch dějů vyextrahovat poznání.

      Máme i emocionální tělo, to má na svědomí ty nepříjemné pocity, které se odehrávají když se nás něco nepříjemně dotkne, když se děje něco, co se tělu nelíbí, čemu odporuje. Máme v devítce dojít do stavu kdy se nás již nic nedotýká, ničemu tělo neodporuje. Pokud prožijete po mnoha případech kdy prožijete nevoli a odpor najednou při stejné situaci poprvé neutrální stav je to velmi úlevné. V předešlých případech to člověka donutilo k vyjádření nevole, vždy patřičně podrážděným způsobem, který byl druhou stranu vyhodnocen jako útok. U ní se odehrálo to samé a její reakce jen konflikt eskalovala. V mezidobí vývoje dojde k tomu, že sice svou reakci ještě nezastavíme, ale již jsme schopni analyzovat co proběhlo, že to byl jen souboj dvou energií hnané egoismi.

    9. Dobrý den a ještě jednou díky za Vaši diskuzi. Je podnětná, ale již dále nemohu, protože by to vypadalo, že Vás o něčem chci přesvědčit či Vás k něčemu dovést. A tak to není, protože v tom máte jasno.

      Pře více jak sedmi léty jsem tu psal článek o člověku – Co, kdo nebo čím je ČLOVĚK.
      Píši tam o mysli: “Mysl je v hmotném uspořádání absolutním favoritem. Je ztvárněnou i tvořivou energií a tvoří nejen prvotní ochranu duše, jako energetický obal svého základního zdroje životní síly, ale současně je i jejím hlavním nástrojem pro komunikaci s hmotným světem! Vláda rozumu je tak jen vládou mysli, která však může jednou, po vývoji uvědomování si hodnot a sebe sama a na úrovni určitého poznání sebe sama, ze své dominance ustoupit. Stane se tak tím správným sluhou svého pána a dojde, může dojít, k nastolení řádu duchovních bytostí, kterými ve skutečnosti jsme. K naší smůle, JEN O TOM NEVÍME!! Není to všechno fikce, nesmysl či zbožné přání?” ……….

      Dlouze by šlo diskutovat o individuální škole, která se odehrává v nitru člověka. Člověče, hledal jsi, poznával jsi, co je uvnitř, ve tvém nitru? Dokázal ses ztišit, naprosto jednoznačně zklidnit svoji mysl a ponořit se dovnitř co nejblíže ke své duši? Mít vědomí sebe sama, seznámit se se sebou samým, dostat se na cestu, která má svůj zcela jiný konec? Ježíš řekl, že nemá cenu sypat perly sviním do koryta. Ušlapou tě a stejně nic nepochopí. Kde jsou ty perly, jaké perly, toužil jsi je někdy nalézt?

      Člověk je malým a nepatrným smítkem v obrovském vesmíru hmoty. Ale ten samý člověk je nekonečným Bohem, věrnou kopií svého nekonečného originálu, zmenšeného do mikrokosmu uvnitř nás. Máme v sobě malou, leč identickou část svého Stvořitele. Tak, jako si z dovolené můžete přivést lahvičku vody Tichého oceánu, tvrdit o té ne zcela čisté slané vodě, že je obrovským oceánem, tak člověk má v sobě jiskru, chceme-li, kapku Boha, který je ve všem stvořeném a toto stvoření je současně i v něm. Jak krásná se začíná jevit myšlenka poznání sebe sama, poznání své podstaty, své božské esence. Duše touží po návratu a je ji to umožněno jen v těle člověka, který je však velmi lehce, díky uspokojování smyslů a tužeb, myšlenek a přání, ovládán a sváděn z této cesty. Proti této čisté negativitě jako zlu je postaven aspekt vývoje k dobru, poznání lásky, odpuštění, pokory, spokojenosti s tím, co mám, s neubližováním. To jsou atributy člověka a jejich poznání a uvědomění si jejich vlivu a z nich pramenících změn a působení je tím poznáním sebe sama.
      A zásadní role Učitele / v té Vaší škole/, Mistra, Rádce, Průvodce……..?
      „A toto Slovo se stalo tělem, přebývalo mezi námi… plný milosti a pravdy.“ /Jan 1:14/

      . . . . .je tím, kdo přivádí na cestu návratu duše. Synem, vtěleným Slovem, byl i Ježíš a svoji práci tu, v hmotném Stvoření i jasně definuje: „Já jsem se proto narodil a proto přišel na svět, abych vydal svědectví o pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“ /Jan 18:37/. Ten Jeho „hlas“ tu má dvojí význam – ve vnější i vnitřní slyšitelnosti. Ten vnější přitahuje ty, kteří mu jsou předurčeni, ten vnitřní budou slyšet jako Hlas Slova ve svém nitru.

      Velmi se mi líbí toto: „Tento svět není stálý a právě takové jsou i všechny světské věci. Moudrý člověk je ten, který pochopí tuto prchavou a proměnnou přirozenost světa a všech věcí, které ke světu náleží, a snaží se co nejlépe využít svého lidského těla pomocí koncentrace a meditace ke službě Nejvyšší bytosti. Tak získá užitek ze všeho, čím jej Stvořitel ve své milosti obdařil a přivede tak svoji duši – onen vzácný klenot, podstatu všeho – do jejího pravého domova.“

      Pěkný den.
      Václav Žáček

    10. ad. “Venda pro matku Karma není dědičná. Jedinec nemůže předat své karmické dluhy svým potomkům. Karma nemá nic společného s genetickou, vývojovou informací. – 20.02.2018 16:35”

      Jestliže si nejvyšší složka bytosti vybírá rodinu, kam se narodí a tedy i příslušné tělo, zatěžuje tím svoji karmu jak geneticky, tak následně i tím, co v tomto těle vytvoří, tedy i duchovně. A vliv má zde samozřejmě i genetika, která je v těle z minula vývojem daná. Podle toho si nejvyšší složka bytosti také vybírá, kam, do jakého těla vstoupí, co potřebuje případně ještě prožít.
      Jó, důkazy? Nemám. Takže Vaše tvorba může být jiná, třeba i s důkazy.

    11. ad/ Jestliže si nejvyšší složka bytosti vybírá rodinu, kam se narodí a tedy i příslušné tělo, zatěžuje tím svoji karmu jak geneticky, tak následně i tím, co v tomto těle vytvoří, tedy i duchovně.
      ? ? ? ? ? opravdu to tak je ? ? ? ? ?

      Napsal jsem: “Člověk sám, který má základ ve své duši, která čerpá sílu z Ducha, a lidská mysl, která má být nástrojem duše, zprostředkovávající tento svět času, prostoru a hmoty, dostává při zrození se sem tělo. “Čerpání“ karmy není na vůli duše, mnohem vyšší síla rozhoduje o všem, co v příštím životě bude karmicky odžito.”

      Vůle duše nerozhoduje ani o místě /rodině/ zrození se do další inkarnace.

      Pěkný den.
      Václav Žáček

    12. Dobrý den i Vám pane Žáček.

      Role učitel je jasná, přinést informace. Ježíš byl ve své době učitel pro tehdejší a i po těch letech dnešní nejvyšší třídu. Rozumělo mu tenkrát plně maximálně několik lidí, pak bylo přirozeně mnoho lidí co mu porozumělo jen z větší či menší části, až po ty, co nerozuměly vůbec, a dokonce se pro ně a jejich cíle stal nebezpečným.

      Hladina osmé třídy (bílý mágové)obnáší mimo další i snahy o to být lepší, lepší než jsem. Moudré je činit věci nejlépe jak dovedeme, nikoli však lépe. Je projevem nejvyššího poznání v této realitě pokorně přijmout i svou zdánlivou nedokonalost. Zítra, za měsíc, rok budu zase dál, a v každém okamžiku jsme dokonalý jaký jsme, protože NENÍ CÍL BÝT DOKONALÝ, ALE CÍLEM JE CESTA K DOKONALOSTI.

      Mysl je funkce těla a jen nás zatěžuje, otravuje a drží ve hmotě. Je úzce svázaná s egem a má k dispozici intelekt. Podle jeho stupně jeden jezdí s popelářským vozem a druhý rozbíjí atom.
      Jsme jednou z buněk Božího těla či stvoření a každý má svou roli a v té je dokonalý jak je. Každý máme své místo a roli a není reálné být jinde, stát se osvíceným, vymanit se ze hmoty dřív než k tomu má dojít. Co kdyby se všechny buňky šlachy v noze rozhodly se stát buňkou v mozku? Nejde to z principu fungování těla, ale jde aby po tom buňky toužily a byly nespokojené se svou, z jejich pohledu ne příliš hodnotnou rolí ve šlaše. Takové buňky vytváří odpor k tomu co jim bylo předurčeno stvořitelem. Co se stane? Přijde nemoc těla v daném místě. Jak se stane, že buňky vůbec napadne odporovat svému zařazení a funkci? Ukáže jí to mysl těla. Když je tělo-mysl jako celek nespokojeno se svým stavem dokonalosti a svou rolí ve stvoření, když prožívá jakoukoli negativní emoci jako reakci na okolní dění vytváří příklad chování pro své součásti, pro buňky. Negativní emoce jsou přiřazeny jednotlivým čakrám a podle toho které se daná negace týká jsou stimulovány k disharmonii buňky v příslušné oblasti těla. Medicína řekne příčina nemoci je neznámá, léčitel vidí bolest šlachy jako něco špatného a začne na ni energeticky působit aby odstranil z jeho pohledu zlo. Nedochází mu, že bolest šlachy je vybíjení karmy způsobené prožívání negativních emocí a odporů myslí. Duchovní učitel z devítky takovému nemocnému podá informace o tom jak k problému došlo a vysvětlí jak to zde funguje. Pokud je tělo dotyčného již vývojově nastaveno na přijmutí těchto informací tak dojde k procesu pochopení, v tomto případě odložení tužeb být lepší, zastávat “významnější” pozici a může přijít uzdravení.

    13. Poslední dotaz, Znáte, pane Milenium, osobně nějakého učitele z devítky?
      Napsal jste: “Duchovní učitel z devítky takovému nemocnému podá informace o tom jak k problému došlo a vysvětlí jak to zde funguje.”
      Jak to víte?

    14. Matkou odkazovaný Mooji je jedním z učitelů pro nejvyšší třídu.
      Na jeho videa se koukne deset lidí a každého to osloví-zasáhne jinou intenzitou. Někdo bude slyšet nebo číst slova za kterými mu nebude naskakovat žádný konkrétnější mentální obraz. Nemá ještě nažito aby mu to mohlo dávat smysl. Pro takového existují jiní učitelé, pozná ty pro sebe vhodné jednoduše, budou pro něj srozumitelní a atraktivní.

    15. Předchozí můj příspěvek nebyl bleskovou odpovědí na otázky pana Žáčka, to se jen tak sešlo.
      Osobně znám pouze jednoho takového učitele, pak již jen zprostředkovaně, a je to třeba ten již zmíněný Mooji, který pro mě ale nepřináší informace tak krásně naroubované na všední život.
      Jak vím že jde o učitele pro nejvyšší vývojovou hladinu ve 3D realitě a jak vím co činí vůči nemocným?
      Zaprvé jsem k mým poznáním dospěl prostudováním mnoha informací ze širokého okruhu zahrnujícího náboženství, filozofii, mystiku, astrologii, alternativní a celostní medicínu a ještě výsledky nejčerstvějších poznatků některých vědních oborů zabývajících se třeba fungováním mozku. Toto jsem konfrontoval s děním v reálném životě. Je pro mě přirozenější dojít k závěrům skrze prozkoumání mnoha uliček a každodenní praxí.
      Toho jednoho učitele znám osobně včetně rodiny a vím jak se chovají a žijí, znám mnoho událostí z jejich životů. Je to mimochodem snad jediný člověk který i žije to co říká. Je to jediný člověk z těch co znám osobně, ze kterého čiší obyčejné lidství a ne hlavně duchovní pýcha. Neříká musíš to a to nebo nebude to a to. Nepodněcuje žádné krajní polohy čehokoli, žádný člověk pro něj není horší než druhý, respektuje druhé lidi a nenárokuje si nějaké zásluhy a oceňování. Je skromný a pracovitý. Umí vysvětlovat otázky ohledně emocí a mezilidských vztahů smysluplněji a komplexněji než ostatní co to také dělají a narazil jsem na jejich zdělení.
      Znám i přesný astrologický rozbor jeho hmotu jeho těla, takže vím, že má vlastnosti vhodné k tomu aby skrze toto tělo mohly přicházet informace bez zkreslování egoismem.
      Pokud bych neprošel i vše ostatní, včetně i vyloženě slepých uliček nemohl bych ocenit jeho kvality a mé přijetí jeho učení by bylo nerozvážnou zaslepeností. Mnohokrát jsem i cítil, že věci jsou jak říká.

    16. Proč nám, obyčejným lidem neposvítí ten Mirek Dušín na cestu. Světlo se má stavět nahoru na skříň, aby svítilo, nikoli dolů do kouta. Ježíš Kristus si taky neřekl, já vím, a vy si přijděte na všechno sami. Taky kázal a učil.

  5. Přesvědčovat? Milenium informuje, a dělá jen co má dané v DNA, stejně jako všichni ostatní. Brát to jako poučování je jedna z možností jak to vnímat, a je to závislé od naprogramování těla. Takže vím, že nemůžete Milane reagovat jinak, a bylo by naprosto zbytečné nechat sebou kvůli tomu cloumat třeba zlostí.
    Tyto stavy přivodí zatížení a rozhození těla a vedou k nemocem. Nejdříve je možné si začít uvědomovat co se vlastně odehrává když tyto emoce přijdou. Následně je postupně možné tyto emoce sledovat a nepřebírat je a neživit je v sobě. Takže nerozvíjením to (jak si to mohl dovolit? drzoun jeden atp.) Ještě jde naopak se obviňovat, že nedokážu přijmout kritiku nebo útok v klidu, že jsem tedy špatný a nedostatečně moudrý a duchovní člověk. To v případě, že přijmu představy o tom, že duchovní člověk musí být takový a takový a já takový CHCI být, i když jsem k tomu ještě nedozrál, jen se mé ego chytlo této mety.
    Protože jsem si prošel větší částí tohoto života, kdy jsem reagoval na vnější podněty na základě vyvolaných emocí jak je u 3D člověka běžné, tak chápu, že bych si v té době také neuměl představit, že jde aby to bylo i jinak. Není to žádná má dovednost na kterou bych měl být hrdý, přišlo to samovolně jako doprovod transformace osobnosti načerpáním informací které měli být přijaty. Tělo mělo v DNA, že k tomu má dojít, to je celé.
    Nepřivlastňuji si už výsledky, ale ani karmu těla.

    Lidé jsou ve vleku svých emocí a někteří se v tom doslova až rochní.
    Byla u nás na návštěvě kamarádka mé partnerky a přišla řeč na psí exkrementy znečišťující sídliště, která jsou zejména v naší zemi plné psů a nezodpovědných majitelů. Popisovala, jak jí to strašně rozčiluje, když se na to musí dívat, jak jsou plné trávníky a kolikrát je to i na chodnících. Řekl jsem jí, že rozčilování ten stav přeci nezmění, jen jí zdravotně škodí, a že jsou tu tři další možnosti.
    Jít na příslušný úřad podat podnět na častější úklid a i dohled a postih pejskařů, kteří to nesbírají. Může to pomoci, pokud ne, může mít za sebe stejně dobrý pocit, že pro to něco udělala.
    Nebo to může sama uklízet, aby to tam nebylo a nemohlo jí to rozčilovat a zároveň mít dobrý pocit z užitečné práce i pro ostatní.
    A jako třetí možnost to prostě začít ignorovat, a tím nezhoršovat své zdraví.
    Ona na to, že na úřadě už byla, sbírat to po ostatních určitě nebude a ignorovat to a nerozčilovat se nad tím přeci nejde.

    To krásně ilustruje, že ta pani má prostě v DNA tento postoj a není ho zatím ještě možno přehodnotit, nejspíše si tím zadělává na nějakou nemoc která jí v tom nakonec aspoň z části pomůže. Negativní emoce jsou jedem nejen pro tělo které je prožívá, ale i pro celek. Jsou tu, vždy tu byly, ale nadešla doba, kdy je již poměrně hodně těl odloží.

    1. Se mnou žádná zlost necloumá.

      ad.: S láskou nechávám aby mé ego to Vaše plesklo přes tlamu.

      To je přece Vaše věta, tak ji nevkládejte do úst mně.

    2. Milane, tu větu na nikoho nepřesouvám, a navíc za ní není u mě žádná negativní emoce. S láskou plesknout druhé ego, s láskou nechat potomka si natlouct atp. to jsou věci které lze dělat bez prožívání zlosti či strachu.

    3. ad.:
      Jít na příslušný úřad podat podnět na častější úklid a i dohled a postih pejskařů, kteří to nesbírají. Může to pomoci, pokud ne, může mít za sebe stejně dobrý pocit, že pro to něco udělala.
      Nebo to může sama uklízet, aby to tam nebylo a nemohlo jí to rozčilovat a zároveň mít dobrý pocit z užitečné práce i pro ostatní.
      A jako třetí možnost to prostě začít ignorovat, a tím nezhoršovat své zdraví.

      Všechny 3 možnosti jsou špatně, ale Milenium nepřesvědčí vůbec nic. Svět nám nastavuje jenom zrcadlo. To, že jí vadí psí hovínka, je její problém. A tady souhlasím s Vendou, že ho musí řešit vnitřně, uvnitř sama sebe. Nepomůže sbírat hovínka po ulici. Musí si ty hovínka vysbírat ze svého nitra. Abych to řekl terminologií Milana Kučery, ty hovínka jsou její odpadky v “odpadkovém koši” své mysli. Musí se tedy zamyslet, komu ty hovínka do cesty klade ona.
      Toto pochopit je nad síly Milenia, takže se loučím.

    4. ad/: Milenium informuje, a dělá jen co má dané v DNA, stejně jako všichni ostatní.

      Proč takto, proboha, o sobě píšete – ve 3.osobě čísla jednotného? Není to známka jisté psychotické poruchy? Jestli si ale myslíte, že stojíte vedle Milenia, vidíte ho a ono za Vás jedná a píše, tak jste jasnej. Nebyl by to první případ, kdy některý diskutující takto zblbl a pak odsud odešel.

      Ale možná se mýlím a ten příspěvek ze včerejška 10:51 napsal někdo jiný Vaším jménem. Že to tak může být? Že ano?

    5. AuV
      jen Vám ještě nedochází, že nikdo není tělem, jsme vědomí, neboli Duch, který si obléká těla. Ta mají své veškeré parametry(schopnosti a dovednosti) včetně myšlenek- program dění života uložená v DNA, říká se tomu dary od Boha a osud. Dočasně oddělená část vědomí, označuje se jako duše, si potřebuje pro své poučení prožít dopady všemožného konání, tedy toho co mají veškerá těla po čas všech inkarnací konat. Duše to jen pozoruje a nemá možnost v této vývojové fázi člověka ještě nikterak zasahovat. Po prožití přítomnosti v posledním těle z řady inkarnací dojde duše do stavu, kdy se stává poučenou a rozplývá se do celkového vědomí-Ducha. Pak si je již vědoma, že není duší, ale Duchem a byla součástí-pozorovatelem každičkého těla co tu kdy bylo, tedy nejen jedné inkarnační linie.
      Vědomí si v této 3D obléká těla za účelem načerpat zkušenosti, v podstatě co nedělat. Je to jako jít na naučný film, kde bude ukázáno veškeré možné konaní a jeho dopady. Zde jsou těla automaticky jedoucí podle programu hmoty, které se říká satan. Duše zde z dějů čerpá zkušenost aby se vyvinula do stavu, kdy bude už jako dokonalé a ucelené vědomí, říká se tomu jednota, pokračovat v tělech v 5D, kdy již bude aktivní součástí člověka nového-Božského druhu. V tomto stavu již má člověk svobodnou volbu, protože si je dostatečně vědom následků konání. Ve 3D se ví co přináší používání návykových látek, ale tělo jede podle programu, takže víme na úrovni duše, že to tělu neprospívá, ale duše to nemá možnost zastavit, takže se tu fetuje, chlastá, kouří, přejídá. Některé tělo holduje alkoholu až do své smrti, jiné má už naprogramováno, že s ním dokáže v určitou dobu přestat pokud to má tak v DNA. Je to automatický proces, není to vítězství nějaké vůle člověka potažmo duše. Ta si má projít všemi možnými variantami s rozdílně velkými dopady.
      Vývojová hladina bílé magie, neboli 8 třída má však naprogramovánu jinou představu, protože v této vývojové hladině se ještě žije v tělech s informacemi, že se člověk zde rozhoduje podle svobodné vůle, a ego je ještě tak silné, že ani nemůže přijmout, že je jen umělým výplodem automaticky jedoucí hmoty těla. Zde není možnost konat jinak než co je dáno do programu hmotě. V nejvyšší hladině tohoto trenažéru, tedy v deváté třídě se přechází postupně po mnoha inkarnací z bílé magie do pokory. Pokora je stav přijmutí plně Božího díla, tedy osudu těl, k čemuž vede postupné uvědomění si toho, že tělem nejsme, že je to pouze dočasná součást bytosti a my jsme pozorovatelem všeho dění ukrytého za myslí. Jsme tím, kdo není schopen ještě zasahovat do děje, ale můžeme si sebe uvědomit tím, že jsme schopni pozorovat nejen své tělo, ale i to, co jsme dlouho považovali za sebe, tedy mysl. V deváté třídě jme schopni nejen již pozorovat myšlenky, ale uvědomovat si i kdo jsme a že nejsme tělem.

    6. Milénium má v DNA naprogramován kafemlýnek, který tu bude opakovat, dokud se z něj nestane 5D.

  6. Lojzo, špatně není naprosto nic, až dojde i Vaše tělo k tomuto poznání velmi se mu uleví.

    Mě ledacos vadilo, cíleně jsem žádný svůj odpadkový koš nehledal ani nevysypával a přesto mi mnoho věci již nevadí. Stačí žít a ono to přijde, pokud má. Ale pokud ještě máme tělo které se s něčím má užírat či všelicos řešit musí se tím prostě projít.

  7. Ještě k těm psím hovínkům:
    Varianta 1 – jí si stěžovat na úřad – špatně, chci napravovat jiné
    Varianta 2 – sbírat je – špatně, chci napravovat jiné
    Varianta 3 – ignorovat je úplně nejhorší. Jak říká ta paní, ignorovat to prostě nelze. Takže si pouze namluví, že to ignoruje a v podstatě tu zlost potlačí, spolkne. A to je pro zdraví člověka úplně to nejhorší. Pokud by chodila za těmi lidmi a ty hovínka jim rozmazala třeba do vlasů, tak nechá té agresi volný průběh a ta agrese se vybije a problém je pryč.
    Ale to Milenium nikdy nepochopí, protože Milenium je rodu středního a není tedy rozloženo do polarit. Asi se na ten svět dívá z nějakého obláčku.

    1. Přiznání – zaspal jsem dnešní hokej s USA a přišel k Vendovi až na část poslední třetiny. Byly to nervy. Pak jsme sledovali, bez českého zastoupení, ski kross mužů. To je také masáž.

      No a teď si dovolím malý vstup, když je u PC volno. Ego má tlamu? Takové to přátelské pohlazení není z toho od Vás cítit – marná sláva, pane Milenium.

      Světská hovínka, hmm, patří to sem k řešení? Vstupte do komunální politiky, pánové. A řešte a dodržujte co nejdokonalejší světskou vyhlášku. Svět je plný dohod, konvencí, zákazů či příkazů. Třeba se vám poštěstí to, že do všech ulic a uliček intravilánu budou nainstalovány kamery a sroucí pes sledovacímu dispečinku neunikne.

      Někdo, kdo nechá psíčka srát na ulici /pes za to nemůže/ a neuklidí to, chodí do první třídy. Nebo je ještě v mateřské školce. Asi před 14ti dny jsem zaparkoval na vedlejší silnici a šel zadním vchodem na návštěvu do jednoho domu. Šlápl jsem do psího hovna. Dvě základní možnosti. Ach jo, že to ten majitel psa tak nechá být / a stejně mne nezbylo než si to sám očistit /. Druhá, rychle si ze zimního dezénu podrážky smradlavou hmotu očistit a běžet žalovat – stěžovat si – na úřad nebo k tomu zavolat městskou policii. Kde hledat příčinu, kde důsledek? Nějaký pes se nažral a jeho páneček, znaje jeho časy potřeb, ho vzal na srací procházku. Důsledek byl, že se pes vysral tam, kde jsem do toho šlápl. A z mého pohledu? Příčinou toho, že jsem šlápl do hovínka bylo to, že jsem zaparkoval auto na vedlejší silnici a šel na návštěvu zadním vchodem…..a též moje nepozornost. Poučení – být si vědom každého svého kroku.

      Ale jinak, pánové, marně hledám vztah k námětu článku “co po filosofii, co po náboženství”? Může zde být nahozeno klišé – vše souvisí se vším.

      Zdar…..a Rusové budou náš příští soupeř – po první třetině vedou 3:0.

    2. ad.: Ego má tlamu? Takové to přátelské pohlazení není z toho od Vás cítit – marná sláva, pane Milenium.

      AuV,
      děkuji, že jste to řekl za mě. Mě už tady s láskou poblila Hvězdička, teď mě Milenium s láskou dává přes tlamu. Hlavně, že všichni mají plnou tlamu lásky.

    3. Ano, tělo – ego má tlamu. Duch a duše ne.
      Stejně sere pes hovna, a i příspěvek AuV je stejně vhodný k tématu článku.
      Přeji krásné další nervování se a masáže u olympiády, tyto zprávy sem také patří.

  8. V závěru tohoto mého článku píši o nezbytnosti mít Průvodce, jinde ho nazývám Mistrem či Učitelem. Bez jeho vedení nelze Cestu uskutečnit. V závěrečném článku k mystice – “Mystika (6. část) – cesta za hranice těla a mysli – závěr” – jsem popsal, jak Mistr jedná. Dovolím si to znovu překopírovat:

    – pravý Mistr si nenechává za své služby a pokyny nikdy platit a ani za ně nepřijímá žádný jiný druh materiálních výhod. To je až univerzální zákon – pravý Mistr je vždy soběstačný, nikdy není závislý na svých žácích, ani na veřejné dobročinnosti. Vtěluje se tu do lidského těla s vyšším úkolem, ale jako Syn se o stránku materiálnosti nezajímá.

    – nikdy nestaví na odiv své mistrovství a ani své duchovní schopnosti. Pokud o sobě některý člověk prohlašuje, že dosáhl vysokého duchovního vzestupu, pak již toto tvrzení samo je důkazem, že na duchovní cestě daleko nedošel. Mistra zdobí skromnost, on ví, a to je zásadní rozdíl. Skromnost se týká i samotného života, od stravy až po například bydlení.

    – Mistr si nikdy nestěžuje například na to, jak je s ním zacházeno, jak se k němu ostatní chovají. Nezneužívá moci mu dané, aby získal pro sebe jakoukoliv výhodu.

    – Mistr nikdy nehledá žádné chyby na ostatních a nikdy o nikom špatně nemluví. Nikdy nepomlouvá ani nevyčítá chyby ostatních. Jeho schopnosti dokáží „přečíst“ každého člověka, ale nezneužívá toho.

    – Mistr nikoho nikdy netrestá, ani ty, kteří by mu ubližovali. Život duchovního Mistra se odvíjí podle zákonů Lásky; potrestání nechává zmíněné Negativní síle, která se zabývá spravedlností, karmou a plněním všech přání. Naopak, Mistr nabízí stále pomoc těm, kteří by o ni mohli stát.
    – Mistr se nikdy neoddává askezi či nějakému sebetrýznění. Zdůrazňuje styl života, který vede tělo ke zdraví, fyzickému i duševnímu. Mistr nevyhledává žádné formy požitkářství, je to člověk veskrze skromný. Je příkladem vyrovnaného člověka.

    – Mistr je vždy ten, kdo dává, nikdy není žebrákem. Navíc velmi rychle pozná, komu a co může či musí dát.

    – Mistr nikdy nečiní na veřejnosti zázraky. Může je sice učinit, ale pouze ze závažných důvodů. O svém mistrovství nepřesvědčuje konáním zázraků. To by bylo příliš jednoduché a následovníci by se jen hrnuli. Je to jeden ze zákonu Stvořitele, protože o lid, kteří uvěří jen na základě nadpřirozeného „důkazu“, by Mistr a ani jeho Otec nestál.

    – všichni praví Mistři předávají v podstatě stále stejné učení, ve kterém má jedinečný význam Tvořivá síla Ducha Svatého a spojení s ní, což v nitru člověka zajistí zasvěcení od toho, kdo jí ve své Trojjedinosti sám reprezentuje a poté jím předaná osvědčená technika meditace se svými zákonitostmi, umocněná dodržováním slibů Mistrovi. Nezbytná je oddanost žáka a plná důvěra, a to i za nepříznivých okolností působícího vnějšího světa, kde vládne tzv. spravedlnost, jako princip ovládání Negativní silou. Nauka o síle Zvukového proudu je cestovní doklad, který nám Mistr předává a který nás opravňuje k této Cestě – jedině tento proud Slova, který přináší Jednotu a Harmonii, dokáže adepta dovést do vyšších světů. Odměna žákovi je více než bohatá.

    Jsem rád, že po diskuzi s jedním diskutujícím jsem opět mohl toto připomenout.

    Václav Žáček

    1. Potřebuje pravý Mistr, či Učitel Mistra, či Učitele?
      Pokud komunikuje s nejvyšší složkou bytosti?

    2. Mít duchovního učitele je na duchovní cestě nutnost, všichni jsme svázaní silnými provazy materiální existence a rozvázat nám pouta může jen ten, kdo je svobodný, jak by mohl svázaného rozvázat někdo, kdo je také svázaný ? Ovšem k rozvázání jsou důležité dvě věci : za prvé je to naše snaha a touha po svobodě a za druhé je to bezpříčinná milost Nejvyššího, která se projeví skrze duchovního učitele.
      V dnešní době se vyrojilo spousta tzv. duchovních učitelů ale platí to, že kvalitní a upřímný žák dostane kvalitního učitele a neupřímný žák, který jen předvádí, jak je “duchovní” dostane právě takového učitele.
      Ještě bych se pane Vendo vrátil na začátek Vašeho článku, kde uvádíte :
      “rozdílné kultury vznikající na naší planetě jako projev dospívajícího lidského společenství”
      Co to je podle Vás dospívající lidské společenství ? Je to snad dnešní doba, kdy si většina lidí myslí, že žijeme v nejvyspělejší civilizaci v dějinách lidstva ? Právě naopak, žijeme v době Kali-yugy, která je popsána jako nejpokleslejší věk.
      Na závěr mého příspěvku ještě přikládám verš, který mudrci vyslovili na začátku Kali-yugy :
      Věz, ó učený, že v tomto železném věku Kali žijí lidé jen krátkou dobu. Jsou nesnášenliví, leniví, špatně vedení, nešťastní a nade vše jsou stále rozrušení.
      Význam:
      Když mudrci z Naimiṣāraṇyi analyzovali současný stav lidstva ve věku Kali, již předvídali, že se člověk tohoto věku nedožije velkého stáří. Věk člověka v Kali-yuze nezkrátí to, že by neměl dostatek potravy. Jeho věk zkrátí především nepravidelné životní návyky. Pravidelnými návyky a jednoduchým jídelníčkem si kdokoliv udrží pevné zdraví. Když se však člověk přejídá, když holduje požitkářství, když žije v příliš velké závislosti na milosti jiných lidí a když má nepřirozená životní měřítka — to vše vede ke ztrátě vitality a lidské síly jako takové. Tímto způsobem se dnes zkracuje délka života.

      Lidé tohoto věku jsou též nadmíru leniví, a to nejen z hlediska materialistického, ale hlavně ve věcech seberealizace. Lidský život je určen k seberealizaci. Jinými slovy, člověk má poznat sám sebe, poznat co je svět, poznat nejvyšší pravdu. Lidský život je jedinečná možnost, jak může živá bytost ukončit všechno utrpení a krutý zápas o život v tomto hmotném světě. Živá bytost má možnost vrátit se zpět k Bohu, zpět do svého věčného domova. Vinou špatného systému výchovy však lidé o seberealizaci nejeví zájem. I když se o něčem takovém jako je seberealizace dozví, jsou většinou svedeni falešnými a nepovolanými učiteli na scestí.

      Nejenom že se člověk v tomto věku stal obětí různých politických přesvědčení, ale navíc je stále obklopen pokušením a reklamou na smyslový požitek, ať už v podobě kin, sportu, hazardních her, klubů, všedních knihoven nebo dokonce zlozvyků jako je kouření, pití, podvádění, krádeže, rvačky atd. Mysl dnešního člověka je nepřetržitě neklidná. Ve jménu takzvaného náboženství provozují v Kali-yuze bezohlední šarlatáni zcestná učení, která nejsou v souladu se žádnými zjevenými písmy. Lidé bažící po smyslovém požitku těmto institucím často holdují. Ve jménu náboženství lidé propadají mnoha hříšným činnostem a není proto divu, že v životě nenacházejí mír pro svou rozrušenou mysl, ba ani zdraví pro tělo. Atmosféra Kali-yugy jen hýří neznabožstvím. O duchovní hodnoty se už nikdo nezajímá. Zato uspokojování smyslů se stalo takřka měřítkem civilizovanosti. Tato hmotná civilizace vytváří státy a společnosti, a ty se rozdělují do rozličných, více či méně nepřátelských bloků, které pak hrozí studenými i horkými válkami. V takovéto situaci, kdy se ideály lidské společnosti ztrácejí v materialismu, je nesmírně složité pozdvihnout duchovní standard. Mudrci z Naimiṣāraṇyi nicméně upřímně usilují o to, aby pokleslé duše tohoto věku měly příležitost k polepšení.

    3. ad/Potřebuje pravý Mistr, či Učitel Mistra, či Učitele?
      Pokud komunikuje s nejvyšší složkou bytosti?

      Na první otázku jednoduchá odpověď – ano, potřebuje. V Janovi, kap.1. – Slovo se stalo tělem, a tedy….Mistr Ježíše byl Jan Křtitel…..pokřtil Ho, zasvětil, teprve pak na Ježíše sestoupil Duch svatý a stal se Kristem.

      Druhá otázka – odpověď – navazuje na předchozí a odpovědět lze na otázku – kdy byl označen Ježíš Synem Otce? Opět a opakuji se – až na něj sestoupil Duch Svatý. / Jan 1:32 a dál / Do té doby křtu byl Ježíš, vyjádřeno mluvou dneška, potenciálním Synem, Mistrem…..a jeho dřívější modlitby /komunikace/, meditace, rozjímání, pokora a lásku k Bohu Otci se měla teprve naplno projevit až tento Jeho Mistr “zapálil” jeho Světlo a Ježíš se stal Mistrem.

    4. ad/Ještě bych se pane Vendo vrátil na začátek Vašeho článku, kde uvádíte :
      „rozdílné kultury vznikající na naší planetě jako projev dospívajícího lidského společenství“
      Co to je podle Vás dospívající lidské společenství ? Je to snad dnešní doba, kdy si většina lidí myslí, že žijeme v nejvyspělejší civilizaci v dějinách lidstva ?

      Ano, to “dospívání” může být, a dokonce si myslím, že pro lidstvo i bude, záhuba. Nepsal jsem o duchovním dospívání. V tom je opravdová bída. Nebudu rozebírat nějaké kmenové uspořádání a kulturu v počátku lidských společenství a dnešní, tzv.vyspělé civilizace. Přes jisté úspěchy – školství, lékařství, věda, umění….., je lidská společnost v úpadku. Kál a jeho vládnoucí yuga? Souhlasím s Vámi, ale to Vy víte.

      ad/ “Lidský život je určen k seberealizaci. Jinými slovy, člověk má poznat sám sebe, poznat co je svět, poznat nejvyšší pravdu. Lidský život je jedinečná možnost, jak může živá bytost ukončit všechno utrpení a krutý zápas o život v tomto hmotném světě. Živá bytost má možnost vrátit se zpět k Bohu, zpět do svého věčného domova.”

      Jsou však lidé, a několik jich znám, kteří o seberealizaci, poznání sebe sama, usilují. Vím, že oni vědí, jak se z tohoto světa vymanit. A i Vy víte, že to není jen na nich.

      Politiku, reklamu, kouření, pití, smyslové prožitky…… ? Lapidárně řečeno, snad o tom boji s lidskou myslí víme podstatné. Jaromíre, nejste ten, zrovna tak ani já ne, který může odsuzovat například ty bažící lidi po smyslných prožitcích. Víte přece, že se tu každý rodíme sám za sebe. Když víte, buďte šťasten, “leštěte” si tu svou perlu v tajnosti. Víte o tom, co dlí v těle /Gíty II:30/. A Gíta II:38 říká o přípravě k boji, a Vy víte o jaký boj jde. Vám opravdu, pane Jaromíre, nemusím nic objasňovat. Nenechte svoji mysl rozrušovat okolním světem, překonejte kvality /guny/ – Gíta XIV:24-25/.

      Pěkný den.
      Václav Žáček

    5. Vendo,

      vaše filosofie má trhliny.

      “Jistě, já vás křtím vodou k pokání, ale ten, který přichází po mně, je
      silnější než já. Jemu nejsem hoden ani zout sandály. On vás bude křtít Duchem
      svatým a ohněm.

      Tehdy přišel Ježíš z Galileje za Janem k Jordánu, aby se od něj nechal
      pokřtít. Jan mu v tom ale velmi bránil: „Já potřebuji být pokřtěn od tebe,
      a ty přicházíš za mnou?“
      „Nebraň tomu,“ odpověděl mu Ježíš. „Takto máme naplnit veškerou
      spravedlnost.“ A tak mu nebránil.

      Amen, říkám vám, žádné ženě se nenarodil nikdo nad Jana Křtitele,
      ale kdo je nejmenší v nebeském království, je větší než on.

      Buď platí tento text, nebo vaše filosofie. Obojí platit nemůže.

    6. “Ano, to „dospívání“ může být, a dokonce si myslím, že pro lidstvo i bude, záhuba.”

      Nepřijde konec lidstva, přijde, tedy již je v plném procesu přechod této planety do nové dimenze 5D. Někteří kompatibilní těla zde projdou, jiné nikoli a jejich duše budou inkarnování na pro ně vhodnou planetu s parametry 3D. Je to to oddělení zrna od plev, ale s tím, že je řeč o hmotě, tedy o tělech. Duší a vědomí se to v podstatě nedotýká, těm je na rozdíl od ega těl jedno, jak tělo dopadne a do jakého a kam se následně inkarnují.

    7. K těm učitelům

      Učitel je potřeba hlavně na počátku, může být vystřídáno i vícero učitelů s rozdílnou hladinou poznání a nejeden žák překoná své učitele.

    8. To, co píšu, není filosofie. Opravdu si myslíte, že citace z Nového Zákona, Bible jsou citacemi z filosofických knih?

      Teď má dědečkovskou povinnost – jdu vozit kočár s vnučkou, i přesto, že se jede biatlon žen. Pak se ještě k tomu Vašemu nesmyslu vrátím.

    9. Pan Jaromír nám zde popsal reálie dnešní doby a zoufá si nad tímto stavem a chováním většiny lidstva. Podléhá iluzi dualitního světa a nevidí za „špatným“ jeho smysl a nutnost.
      Není náhodou účinné až vlastní spálení se o kamna? Jak lze tedy chtít nějakou dokonalost v daném čase? Vždy tady někdo další bude dělat „chyby“ a nabírat vlastní zkušenost, bez prožitku to v této realitě 3D není možné.
      A protože probíhá proces překlápění planety do nové kvality života zde, je nutné přitvrzení aby mohlo dojít k selekci. Hmota tímto děním k sobě přitáhne ty jejíchž pochopení a pokora ještě nedosahuje potřebné úrovně pro žití v nové dimenzi vědomí 5D. Tam se teprve bude společnost chovat na jiných hodnotách. Chtít aby to bylo nyní zde je nereálné jako chtít tu nastolit komunismus. Bylo by ho schopno provozovat jen několik procent populace.

    10. Milénium já jdu do 6D v 5D je nuda. V 6D tam jsou všichni svatí a koupí si boha samého.

    11. ad. ….Mistr Ježíše byl Jan Křtitel…
      A kdo byl Mistrem Janu Křtiteli?

      Tím se ptám – Proč chodit za “mistříčkem, či kovaříčkem”, když je možné jít za Mistrem, “kovářem”, samou duchovní podstatou?.

    12. ad.
      “Milenium 22.2.2018 (12:36)
      K těm učitelům

      Učitel je potřeba hlavně na počátku, může být vystřídáno i vícero učitelů s rozdílnou hladinou poznání a nejeden žák překoná své učitele.”

      Bingo.
      Měla jsem skvělou učitelku, která nám dodávala mimo jiné i odvahu tím, když nás učila, že při patřičně vynaloženém úsilí ji můžeme velmi snadno překonat a že se jedná spíše o vzájemné učení se.

      Jiní tzv. učitelé či mistři mohou být zmateni, pokud je žák překonává.

      Kdybych byla mistrem, snažila bych se vychovat ze svých žáků též mistry.

    13. p.s.
      á, už vím, proč jít za “mistříčkem” – jen Mistr může svou důvěrou učinit z mistříčka Mistra.
      Tak to učinila i jedna žačka, když dodala svému Mistrovi odvahu stát se Mistrem, otevřít se pro lidi,….a já ji v tom podpořila.

    14. Matrixi, sudé dimenze jsou pouhou poměrně časově krátkou přestupní branou, my jsme nyní v takové bráně (4D) ale tím jsem zde nechtěl zatěžovat.

  9. ad. Milenium 21.2.2018 (14:42)
    Krásné vyznání učiteli.

    Potkala jsem řadu lidí, některé jsem i považovala za své učitele, ale výsledkem je, že jsem je po zkušenostech vlastně za učitele přestala považovat. Spíše šlo o vzájemné poznávání, prožitky. Těžko to slovy vysvětlit. A skutečně nejspíš nežili do detailu to, o čem jsme se učili. Ale byla to jejich zkušenost, pokud zabloudili v labyrintu. Někteří z něj jistě vyšli, jiní nikoliv.

  10. Vendo,

    …To, co píšu, není filosofie. Opravdu si myslíte, že citace z Nového Zákona, Bible jsou citacemi z filosofických knih?…

    A přitom píšete:
    Do té doby křtu byl Ježíš, vyjádřeno mluvou dneška, potenciálním Synem, Mistrem…..a jeho dřívější modlitby /komunikace/, meditace, rozjímání, pokora a lásku k Bohu Otci se měla teprve naplno projevit až tento Jeho Mistr “zapálil” jeho Světlo a Ježíš se stal Mistrem. –

    Kde tady v té ryze vaší filosofii (kterou biblické citáty právě vyvracejí) vidíte biblické citáty?

    1. JK

      Také nerozumím co tím chtěl pan Žáček zdělit, možná jen nečetl dosti pozorně Vás příspěvek, tlačila na něj ta povinnost.

    2. pauza v hokeji a je to pěkná podívaná.

      Venda mírně fabuloval. Ale souhlasím s ním, že se Ježíš nejméně modlil k Bohu, že rozjímal a toto nevím jistě, ale možná cítil i pokoru a lásku. Pane JK, vy s tím nesouhlasíte?

      A co si, pane JK, myslíte, že Ježíš, než vstoupil na “scénu” tohoto světa dělal ?

      Od pozemského tátu Josefa se vyučil tesařem a pracoval s ním ?

      Nebo využil vzácné dary od mágů /tří králů/ a cestoval pro získání vzdělání po tehdejším blízkém světě?

      A tedy – Venda matce odpověděl na její otázky celkem srozumitelně. Je dobré se vrátit o cca 24 hod. zpět :

      ad/Potřebuje pravý Mistr, či Učitel Mistra, či Učitele?
      Pokud komunikuje s nejvyšší složkou bytosti?

      Na první otázku jednoduchá odpověď – ano, potřebuje. V Janovi, kap.1. – Slovo se stalo tělem, a tedy….Mistr Ježíše byl Jan Křtitel…..pokřtil Ho, zasvětil, teprve pak na Ježíše sestoupil Duch svatý a stal se Kristem.

      Druhá otázka – odpověď – navazuje na předchozí a odpovědět lze na otázku – kdy byl označen Ježíš Synem Otce? Opět a opakuji se – až na něj sestoupil Duch Svatý. / Jan 1:32 a dál / Do té doby křtu byl Ježíš, vyjádřeno mluvou dneška, potenciálním Synem, Mistrem…..a jeho dřívější modlitby /komunikace/, meditace, rozjímání, pokora a lásku k Bohu Otci se měla teprve naplno projevit až tento Jeho Mistr „zapálil“ jeho Světlo a Ježíš se stal Mistrem.

  11. Z historie jsou často neznámé data narození slavných lidí. Pozdějších slavných lid, kteří se proslavili mnohem později po svém narození, které se nepodařilo dohledat. Mýty a legendy mají své místo, ale jsou to pak jen mýty a legendy, které mají něco učinit důležitějším.

    – U Ježíše se neví, kdy se narodil, to je fakt.
    – Po jeho smrti měli sestavovatelé evangelií několik desítek roků čas, aby leccos objasnili, ale na jeho datum narození si nikdo nikdy nevzpomněl, nebylo asi dohledáno.
    – Matouš začal listinou rodu Ježíše, kterou začal sestavovat kdo ví kolik roků po smrti Ježíše Krista.
    – Marek začíná osobností Jana Křtitele a Ježíš se k němu dostaví ke křtu /zasvěcení/ v cca třiceti létech svého věku.
    – Lukáš také začíná předpovědí narození Jana Křtitele, pro Ježíše jeho Mistra, který ho pokřtil /zasvětil/.
    – Janovo evangelium, hodnocené jako mystické, začíná zdůrazněním Slova a také objasňuje významnou roli Jana Křtitele.

    Co by tedy bylo, kdyby nebylo Jana Křtitele, nad tím neuvažuji. Proč o tom všichni evangelisté psali, proč to zdůrazňovali, na to si můžete vyhledat odpověď sám?

    Každý Mistr zdůrazňuje před svými žáky velikost svého následovníka, neboť pokud by toto neučinil, žáci, kteří nástupce znají jako jednoho z nich, v něj nebudou mít důvěru, až bude za následníka prohlášen. Když však Mistr samotný říká o tom, který přichází:”On je větší než já,” nebo,”vykoná větší věci než já mohu činit,”, pak jsou hledači i žáci utvrzeni v tom, že ačkoliv následník byl jedním z nich, přece není obyčejným člověkem. Když milují svého Mistra, budou jistě milovat i toho, koho Mistr určí za svého nástupce.
    Slova Jana Křtitele – “Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa” není třeba komentovat.

    Protože Jan Křtitel znal svou budoucnost, věděl, že bude odveden a později sťat, připravoval na tuto dobu své žáky tím, že je vybízel, aby následovali Ježíše, aby tak zachránili pochodeň před uhasnutím. Říká jim, že jako holubice, která se měkce a vznešeně snesla z výšky, snesl se Duch Svatý z výšin Otce nebeského do nitra Mistra Ježíše, kde nyní přebývá. Proto byl Ježíš nazýván “Slovo, které bylo učiněno tělem”. Toto Slovo dlí v těle, v jeho nitru. Ježíš přišel na tento svět již připraven a jediné / a důležité/, čeho mu bylo potřeba, bylo jiné Světlo, jež by zažehlo světlo jeho vlastní svíce; poté získal také On sílu zapalovat lampy ostatních upřímných hledačů a žáků, se kterými se ve svém životě setkal.

    Proto se možná ještě opakuji, ale – Jan Křtitel prohlašuje veřejně sebe za svědka skutečnosti, že Ježíš, nyní již Kristus je připraven vést hledače na cestu a dovést je až k Otci. Opravdu byl potencionálně tento pokřtěný Kristus Mistrem již od svého narození / a proč nesouhlasit s tím, jak jsem napsal, že se k Bohu modlil, že meditoval-rozjímal, že měl pokoru a lásku k Otci /, ale skutečným Mistrem, nástupcem Jana Křtitele, se stal, až když byl Janem pokřtěn neboli zasvěcen a v té chvíli byl Janem ustanoven jeho nástupcem. Duši, která poprvé vstupuje na Cestu, čeká dlouhé úsilí pod vedením žijícího Mistra, Ježíš však byl dokonale připraven a vše, čeho mu bylo třeba, bylo zasvěcení od žijícího Mistra. Kdyby tomu tak nebylo, tak ty úvodní pasáže o práci Jana křtitele postrádají smysl.

    Na Cestě působení Ducha Svatého je úloha Mistra, Syna, tedy vtěleného Slova, klíčová. Co proti tomu mít?

    A tak i proto Jan Křtitel mluvil o Ježíši tak, jak mluvil. Pokřtil ho /zasvětil /, proč to zpochybňovat? A uvedl ho jako svého nástupce….ten, který přichází po mně.

    Závěrem se Vám omlouvám, že jsem Vaše vyjádření a pojmenování mého vyjádření v diskuzi s matkou jako”filosofie” nazval hloupostí. Bylo to ve spěchu. Znám Vaše hluboké náboženské cítění. Proto mne to tak trochu udivilo, že z něj tak lehce přecházíte do filosofie.

    Snad Vám mé objasnění stačilo.

    Pěkný den.
    Václav Žáček

  12. No je to tak trochu šmodrchanec, co jste tady způsobil, ale napsal jste velmi zajímavou zmíňku:
    “Protože Jan Křtitel znal svou budoucnost, věděl, že bude odveden a později sťat”
    I Ježíš věděl co ho čeká, a co udělá Jidáš a Petr. Jsou to důkazy o danosti osudu o tom, že jen procházíme hotovým dějem a není svobodné volby hmotných těl v této realitě.

    1. To není i je pravda, protínají se dvě věci, něco je dané a něco není proto je to tak i tak a jsou v tom pořád nesrovnalosti a dohady. Přiklad, narodíme se žijeme si co chceme a jednou zemřeme, to je dané, takových styčných bodů v životě samozřejmě může být víc. Něco je osud a něco předurčenost, to znali už staří Sumerové, které to naučili Anunnaki, “ti, kteří sestoupili z nebe”.

    1. Přiklonil jste se k závěru, že máme svobodnou volbu, že teprve tvoříme děj. Jak se to slučuje s tím, že oba výše jmenovaní věděli co bude, to si přeci naprosto protiřečí.

    2. Syn Boží – co my o tom, co ví a neví, ve své malosti víme?

      Vy jste jistým přirovnáním “udělal” z Ježíše něco, co ukazuje na nepochopení. Vidím to v tom, že jste absolventa Vaší deváté třídy přirovnal již k samotnému Ježíši, duchovnímu Mistru.

      Ale zpět. Vaše /ne/otázka – Jak se to slučuje s tím, že oba výše jmenovaní věděli co bude, to si přeci naprosto protiřečí.

      Použiji z mystického evangelia Jana dva verše:
      7:16 “Mé učení není mé, ale toho, kdo mne poslal”
      Ježíš tím říká, že své učedníky učí /a lidem káže/ to, co není jeho výmyslem, ale toto učení pochází od Otce, který ho pro tento účel na zem poslal. Mohu se domnívat, že pokud bylo toto učení od Otce, bylo nadčasové a starší než historie sama. Nebylo vymyšleno člověkem, a proto bylo stejné na počátku i nyní a nezmění se ani v budoucnosti. Abych to zkrátil – Ježíš byl vtěleným Slovem, Bohem-Synem a věděl.
      Jan 7:29: “Já však ho znám, neboť jsem od něho a on mě poslal”
      Z toho je jasné, že Kristus nepřišel do tohoto světa ze své vůle, nepřišel dobývat věhlas a slávu pro sebe. Poslal ho Otec a cokoliv činil, bylo kvůli Otcovu poslání. Ježíš věděl, proč byl jako Syn poslán na tento svět, věděl o svém úkolu a věděl i o svém konci.
      Viz.: Jan – 7:33 – tady říká o omezenosti času, který měl na zemi strávit.

      A tak stručná odpověď pro Vás. Jan Křtitel a Ježíš byli zrozeni v lidských tělech. Předávat učení, zasvěcovat vybrané lidi mohou tito Mistři jen z Vůle Otce. A vědí, jak jejich pozemský život, i když jsou vtěleným Slovem, dopadne. I to je součástí jejich božské mise.

      Svým učedníkům Kristus říká: Jan 14:11 – “Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte alespoň pro tyto skutky.”

      Jak můžete zpochybňovat to, co tito Synové věděli??

      Přečtete-li si můj odkaz na dřívější článek ke svobodné vůli, leccos můžete pochopit. Nic si neprotiřečí, protože Vy srovnáváte “malého” člověka se Synem Božím.

      Pěkný den.
      Václav Žáček

  13. Pane žáček, položil jsem jasně formulovanou otázku, je to naprosto triviální věc, Vy jste se jasné odpovědi vyhnul. Navíc mi podstrkujete nějaké zpochybňování co tyto dvě postavy věděli.
    Pokud vím co teprve bude následovat musím mít přístup (jedno jakým mechanismem, to nehraje roli) k budoucímu ději, abych se mohl dozvědět, co se teprve stane. Co projde jako jeden z následujících přítomných okamžiků v této časoprostorové realitě. Jak by se mohl kdokoli dozvědět budoucí děj, kdyby to již nebylo hotové?
    Pokud je něco hotové, je to jako natočený film, napsána kniha. My jsme diváky-čitateli postupně se odehrávajícího se děje, a jsou tu i tací, kteří si mohou prohlédnou co je na celuloidovém pásu uložené v místě o mnoho okének po směru odvíjení filmu aniž by okénka již byla prosvícena lampou, tedy proběhla touto realitou života. Nebo mohou přetočit několik listů v knize a přečíst si co tam je.
    Je opravdu tak nepochopitelné si uvědomit, že znát co teprve má nastat nejde jinak než že to už musí být hotové? Pokud by těla hrající tento film života měli možnost se rozhodovat svobodně tak by Jidáš Ježíše nemusel prodat, Petr ho zapírat, židi ho vydat a Římané ukřižovat. Pokud by zůčastněné figury mohli udělat něco jinak než udělali nenaplnilo by to přeci to, co si Ježíš měl možnost „prohlédnout“ že to příjde. Všechna ta těla zúčastněná v tom ději musela udělat přesně to co udělala, měly tento program v DNA své hmoty, z něj si scénář vytahuje mozek, který iniciuje konání těla. Je to stejný mechanismus jako tlukot srdce, trávení potravy, peristaltika střev….. Jsou to stejně naprogramované a automatické funkce těla, jen tyto zmíněné neprocházejí do vědomé pozornosti člověka.
    Tělo je jen panák jak ho nazýval Fráňa Drtikol, k tělu je přilepena duše a ta sleduje děj. To je celé co se zde odehrává. Kdo toto pochopí může odložit všechen odpor ke všemu odehrávajícímu se, na nikoho se už nezlobí, nikoho neposuzuje, jen z pokorou k Božímu dílu obyčejným způsobem nechá plynout děj. Děj je hotový a přirozeně ho stvořilo vědomí ve své Božské mysli.
    Těla mají omezenou představivost pro pojmutí propracovaného systému této reality. Jedno tělo má v DNA informace, které má v určitý čas předávat ven, jiná těla mají dáno, že se k nim informacím mají v daný čas dostat a také to, kolik z těchto informací bude pochopeno – zakomponováno jako součást programu pro následné konání.

    1. Svobodná vůle člověka

      Dovolte, abych k tomu napsal také svůj názor: Vezmu si za příklad šachy. Představme si počítač, ve kterém jsou uložena data všech možných šachových partií, které lze odehrát. V dnešní době výkonných počítačů a velkých pamětí by to jistě nebyl problém. My, pokud hrajeme nějakou partii, tak máme naprosto svobodnou vůli, jak ji budeme hrát (samozřejmě při zachování pravidel hry). My můžeme nabýt dojmu, že hrajeme úplně novou hru či něco nového vytváříme. Ale v podstatě hrajeme (oživujeme) šachovou partii, která již byla odehrána. Máme naprostou svobodu volby hrát jinak, ale ta jiná partie byla již taky odehrána. Všechny partie byly odehrány dřív, než jsme začali hrát.

      Stejně je to i ve Stvoření. Stvoření je od počátku do konce hotové, my tím Stvořením jenom procházíme. Můžeme se rozhodnout (v rámci zákonů Stvoření), kterou cestičku oživíme a vyneseme na světlo. Vše je již dopředu dáno, všechny možnosti ve Stvoření jsou již hotovy, stejně jako ty šachové partie.

      Tak pokud někdo tvrdí, že všechno je dáno dopředu osudem, tak má pravdu.
      Pokud někdo jiný tvrdí, že si svůj osud vytváříme, má také pravdu. Platí obojí současně, což je paradox pro člověka žijícího v polaritě.

    2. Odpověděl jsem Vám. Věřte mi, prosím, že se snažím odpovídat tak, jak nejlépe umím.

      Tady:
      A tak stručná odpověď pro Vás. Jan Křtitel a Ježíš byli zrozeni v lidských tělech. Předávat učení, zasvěcovat vybrané lidi mohou tito Mistři jen z Vůle Otce. A vědí, jak jejich pozemský život, i když jsou vtěleným Slovem, dopadne. I to je součástí jejich božské mise.

      Svým učedníkům Kristus říká: Jan 14:11 – „Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte alespoň pro tyto skutky.“

      Jak můžete zpochybňovat to, co tito Synové věděli??

      – – – – – – –

      Fráňa Drtikol byl a Vy jste tu, v zajetí hmoty. V navíc jste tu uvedl nesmysl non plus ultra. Jaký? Hledejte sám a uvědomte si, kdo je Bůh ve své Trojjedinnosti a jak se liší od absolventa Vaší deváté třídy.

      Zdravím.
      Václav Žáček

    3. Bg 5.15 :
      Ani Nejvyšší Pán nepřijímá ničí hříšné či zbožné činnosti. Vtělené bytosti jsou ale zmateny nevědomostí, která zastírá jejich pravé poznání.
      Význam:
      Sanskrtské slovo vibhu poukazuje na Nejvyššího Pána, jenž oplývá neomezeným poznáním, bohatstvím, silou, slávou, krásou a odříkáním. Je vždy spokojený sám v sobě; ničí hříšné ani zbožné činnosti Ho neznepokojují. Pán nevytváří pro žádnou živou bytost její danou životní situaci — živá bytost, zmatená nevědomostí, však touží po určitých životních podmínkách, a tím vzniká její řetěz akcí a reakcí. Vzhledem ke své vyšší povaze oplývá poznáním, ale kvůli své omezené moci je náchylná podlehnout vlivu nevědomosti. Pán je všemohoucí, ale živá bytost nikoliv. A Pán je vibhu neboli vševědoucí, zatímco živá bytost je aṇu, nepatrná. Jelikož je živou duší, má schopnost toužit na základě své svobodné vůle. Její touha se pak splní jedině díky všemocnému Pánu. Když je živá bytost zmatená touhami, Pán jí dovolí je ukojit, ale nikdy není zodpovědný za činy a následky, jež určitá vytoužená situace přinese. Zmatená vtělená duše se ztotožňuje s hmotným tělem, které za daných okolností má, a podléhá dočasnému utrpení a štěstí. Pán je v podobě Paramātmy neboli Nadduše stálým společníkem této individuální duše, a proto zná její touhy, stejně jako může člověk cítit vůni květiny, když je v její blízkosti. Touha je subtilní formou podmínění živé bytosti. Pán plní její touhu podle jejích zásluh — “Člověk míní, Bůh mění.” Individuální duše tedy není co do vyplnění tužeb všemocná. Pán však může splnit všechny touhy, a jelikož je nestranný, do tužeb nepatrných nezávislých živých bytostí se nevměšuje. Védské hymny hlásají: “Pán zaměstnává živou bytost zbožnými činnostmi, aby mohla zlepšit své postavení. A Pán ji také zaměstnává bezbožnými činnostmi, aby mohla jít do pekla.” (Kauṣītakī Upaniṣad 3.8)

    4. Zde je další příklad pro posouzení svobodné volby.

      Duše která se inkarnuje do daného těla ví co přesně v něm prožije, ví co si potřebuje projít, a protože nemá problém jako má ego a tělo, tak si klidně zvolí tělo, které umře ve třinácti na rakovinu. To by si žádný člověk nezvolil.
      Následné tělo totiž musí plynule navazovat vývojově na předchozí inkarnaci.

      Duše v těle praktikující černou magii si nemůže jako následující inkarnaci obléct tělo s parametry chápání jednoty a pokory. Pokud ještě v posledním životě probíhala černá magie naplno bude další tělo opět černý mág, ale o něco slabší. Pokud už byly projevy slabé, bude následné tělo opět pracovat s energií, ale již ve formě magie bílé, takže třeba Reiki. Pokud by nebyl kompletní děj této reality hotový nemohly by si duše vybírat pro jejich vývoj vhodné těla a osudy. Jaký by mělo smysl, kdyby duše skákala do anonymního těla?
      Do těla o kterém by dopředu nebylo známo jaké bude mít parametry, vlastnosti, poškození, omezení, zdraví, nadání, slabosti, úrazy, a co vše prožije?
      Nemělo by to žádný smysl, reinkarnace jako postupný vývoj duše by byl nesmysl. Svobodná volba lidí zde ve hmotě je jen iluzí, a jedním z chytáků pro možné dokonalé fungování tohoto trenažéru. Je přirozené, že dokud je ego ještě o určité síle nemůže jedinec přijmout, že by to nebyl on, který rozhoduje a řídí svůj život. Jak by mohl někdo pracující z energií, nebo ten, co je na duchovní stezce a snaží se o pokrok a vymanění se z hmoty přijmout, že nemá svobodnou vůli, že není hybatelem a nemá svůj osud ve svých rukou? Toto přijetí přijde až když se přestaneme ztotožňovat s tělem, do té doby to není reálné.

  14. Lojzo děkuji za Vaši snahu a přinesený pohled na tuto záležitost.
    Položte si prosím otázku, jak by při tomto konceptu bylo možné, aby jistí hráči věděli jak dopadnou, která ta šachová partie se ze všech těch reálných možností bude zrovna hrát?
    Představte si tuto silně zjednodušenou a zredukovanou možnost hry v šachy, kdy jsou ve hře pouze dva hráči. Oba mají podle Vás možnost svobodné volby při tazích. Je jasné, že svou hrou naplní jednu z možných variant této hry. V reálně přítomném okamžiku tohoto časoprostoru dělají jeden po druhém své tahy, jak by mohli ze své pozice moci zjistit jak bude vypadat rozložení figur ve vzdáleném čase? Když by se to teprve tvořilo jejich svobodnýma, tedy nepředvídatelnýma tahama?

    1. ad.: V reálně přítomném okamžiku tohoto časoprostoru dělají jeden po druhém své tahy, jak by mohli ze své pozice moci zjistit jak bude vypadat rozložení figur ve vzdáleném čase?

      Mohou mít nějaký vhled do toho, jaký hra bude mít nejpravděpodobnější průběh. Ten ale není 100% jistý, ještě se mohou odklonit.

      Např. věštkyně Baba Vanga předpověděla přesně na den, kdy vypukne válka mezi Severní a Jižní Koreou. Tím, že tu věštbu zveřejnila, ovlivnila průběh dějů. Ten den skutečně začal konflikt, ale skončil smrtí jen asi 5 námořníků. Pak to vyšumělo.

      Ta samá hysterie kolem roku 2012. Všichni čekali katastrofy, tak je svojí vůlí oddálili.

    2. Lojzo, napsal jsem co nejsrozumitelněji v rámci možností Milénia co mělo být předáno. Vím, že sdílet to nemůže každý, a že je to tak v pořádku, nikdo nemůžeme překročit svůj program těla. Děkuji každopádně za sdělení Vašeho názoru a nekonfliktní formu podání.

      PS: ohledně těch dvou zmíněných se nepíše, že si něco mysleli, či jen PRAVDĚPODOBNĚ věději dopředu.

  15. Jsme úplně všichni ještě ve hmotě, jinak by jme nemohli být zde v tělech, ale v zajetí hmoty a tedy v utrpení není ten, co již nežije ve falešné představě reality a nepřebírá-nepřivlastňuje si od hmoty její konání a karmu.
    Žít jednotu, do které náš vývoj směřuje je nevzhlížet k nikomu jako k nějak nadřazenému či dokonalejšímu.
    Pro mě je Ježíš i jakékoli další tělo stejně hodnotné, vím, že za každým tělem je stejné Božské vědomí. Vyvyšování a zbožťování si kohokoli je znakem oddělenosti a zajetí ve hmotě.
    Za vším v tomto světě je jeden jediný Duch, a p.Žáček je stejně hodnotný soubor duše a těla jako Milenium, Buddha či Ježíš. Kdo tomuto nerozumí nechápe ani ” Nebudeš mít jiného boha mimo mne” což není žádným přikázáním, proč by nejvyšší bytost něco takového měla také vyžadovat, ale je za tím ukryto prosté zdělení – Za vším a ve všem jsem JÁ. Tedy za Ježíšem stejně jako za Beatles, Marilyn Monroe, p.Žáčkem, belgickou čokoládou i kamenem.
    Za vším je stejná kvalita, je lidsky omezené si cokoli povyšovat.

    1. Vypadl mi tam první odstaveček:
      Pane Žáček, děkuji, napsal jste to trefně. Odpovídáte jak nejlépe dovedete, to ostatně děláme každý, tedy naše těla, a to Vaše momentálně jednoduše nemá dáno disponovat skutečnou odpovědí.

      Píšete, že od Otce vědí ti dva informace z jejich budoucího života. Pokud by to neměl otec hotové, nemohl by jim předat co bude.

    2. Tak Němci v hokeji překvapili a bude neočekávané finále.

      Pane Milenie, co je to podle Vás ta skutečná odpověď, kterou tělo Václava Žáčka momentálně jednoduše nemá dáno disponovat?

      Díky.

    3. AuV
      skutečná a smysluplná odpověď je, že není možné aby byla známa budoucnost bez toho aniž by byla již hotová, a pokud je hotová nemohou se odehrávat náhodné děje a rozhodnutí, tedy svobodná volba účastníků děje.

      Drtivá většina těl touto odpovědí nemůže disponovat, protože to odporuje světonázoru jak ateistů, tak věřících napříč náboženstvími. Tělo se musí nejdříve pustit až křečovitého držení se představ o samo sobě a fungování v tomto světě. Bez prožití se do stavu, že mi nebude činit problém si představit, že nemám jako člověk svobodnou vůli a následně, že nejsem svým tělem se nelze vymanit z vězení hmoty. I náboženství tu jsou pro podržení ve hmotě, i když hlásají distancování od světských věcí. Oni jen nabízejí něco výše, něco čistšího než jsou hmotné statky, ale míjejí cíl poznání co jsem.

      Člověk se v této realitě rozhoduje podle myšlenek, co mu takzvaně přijdou do hlavy, nebo spontánně, kdy nestačí při autonehodě přemýšlet kam strhnout volant a následně si uvědomuje, že to bylo nějaké podivně automatické zareagování. V obou případech si co má tělo udělat vytáhl mozek z DNA těla. Při té nehodě zareaguje tělo tak, aby následný náraz způsobyl všem zůčastněným tělům přesně co se jim má stát. Toto vše duše ví, než vstoupí do těla.

  16. Venda
    23.2.2018 (8:27)

    „Vy jste jistým přirovnáním „udělal“ z Ježíše něco, co ukazuje na nepochopení. Vidím to v tom, že jste absolventa Vaší deváté třídy přirovnal již k samotnému Ježíši, duchovnímu Mistru.“

    Absolvent té deváté třídy ještě není zcela na úrovni jako byla tehdy duše Ježíše,
    Ježíš do této 3D reality přišel na skok v oné době přinést informace z jeho domácí 5D.
    Absolventi 9 třídy ve 3D se prožívají přes 6tou čakru do pozice kompatibility s 5D. Ježíš byl již plně v dosažené desáté čakře.

    1. Tak jak to je?
      Dnes v 15:31 píšete:
      “Absolvent té deváté třídy ještě není zcela na úrovni jako byla tehdy duše Ježíše,……

      A před třemi dny jste napsal nekompromisní:
      “Absolventi deváté třídy jsou již na úrovni Ježíše a oni budou ten druhý příchod Krista,…. .

      ???????

    2. Nebudou PLNĚ na úrovni Ježíše, ale budou mít mnoho shodných znaků, a bude to naplnění druhého příchodu Krista.

    3. Vaše rozpory a Váš styl prezentace často velkých nesmyslů mi připomínají pana Jana Kozohorského, který tu vystupoval jako JanKo skončil neslavně se svými teoriemi, které měly změnit svět.

      Ještě se Vás naposledy zeptám.

      Napsal jste tu:
      “Absolventi 9 třídy ve 3D se prožívají přes 6tou čakru do pozice kompatibility s 5D. Ježíš byl již plně v dosažené desáté čakře.”

      A 22.2. v 17:15 jste napsal:
      “Matrixi, sudé dimenze jsou pouhou poměrně časově krátkou přestupní branou, my jsme nyní v takové bráně (4D) ale tím jsem zde nechtěl zatěžovat.”

      Vysvětlete svými slovy, prosím, jak krátká – časově – byla sudá dimenze /10./ pro Ježíše a ….co dál? Jaká dimenze Ježíše po této krátké přestupní bráně čeká?

      Díky.
      Václav Žáček

    4. Pane Žáček,
      rád odpovím, napište mi nejdříve ale z čeho usuzujete, že byl Ježíš z 10té dimenze? Nechápu totiž jak jste na toto přišel.

    5. ad/
      “napište mi nejdříve ale z čeho usuzujete, že byl Ježíš z 10té dimenze? Nechápu totiž jak jste na toto přišel.”

      To je opravdu dobré§

      Napsal jste toto :

      Milenium 23.2.2018 (15:31)
      Venda
      23.2.2018 (8:27)

      „Vy jste jistým přirovnáním „udělal“ z Ježíše něco, co ukazuje na nepochopení. Vidím to v tom, že jste absolventa Vaší deváté třídy přirovnal již k samotnému Ježíši, duchovnímu Mistru.“

      Absolvent té deváté třídy ještě není zcela na úrovni jako byla tehdy duše Ježíše,
      Ježíš do této 3D reality přišel na skok v oné době přinést informace z jeho domácí 5D.
      Absolventi 9 třídy ve 3D se prožívají přes 6tou čakru do pozice kompatibility s 5D. Ježíš byl již plně v dosažené desáté čakře.

      – – – – – – – – –
      A já Vám dnes v 8:0á napsal celkem jasný dotaz:

      Vysvětlete svými slovy, prosím, jak krátká – časově – byla sudá dimenze /10./ pro Ježíše a ….co dál? Jaká dimenze Ježíše po této krátké přestupní bráně čeká?

      – – – – – – – – – —

      Takže, usuzuji tak z toho, co jste napsal a co mi není jasné!

      Díky
      Václav Žáček
      A jsem Vám dne v

    6. Pane Žáček,

      Napsal jsem “Ježíš byl již plně v dosažené desáté čakře.”
      “Ježíš do této 3D reality přišel na skok v oné době přinést informace z  jeho domácí 5D”

      Takže 10 čakra a 5 Dimenze.
      Opravdu nevidím žádnou 10 dimenzi, nepsal jsem nikdy o jiné než 3D, 5D a bráně 4D.

    7. Ano, nepsal jste o desáté dimenzi, tedy 10D.

      Nechci Vám nijak komplikovat život.
      Napsal jste desátá čakra, tedy označení číslovkou řadovou.

      A nyní mi píšete:
      ad/ ………..”Takže 10 čakra a 5 Dimenze.
      Opravdu nevidím žádnou 10 dimenzi, nepsal jsem nikdy o jiné než 3D, 5D a bráně 4D.

      Ano, s tím souhlasím.

      Přeloženo do českého jazyka. Číslovky bez tečky nejsou řadové a čte se to jako:
      “Takže 10 ne čakra, ale 10 čaker, a ne 5 Dimenze, ale správně 5 Dimenzí. A nevidím žádných 10 dimenzí a ne 10 dimenze… .

      Napsal jste desátá čakra, tedy označení číslovkou řadovou. Běžně jsou známé čakry po 7.korunní, dle sanskrtu Sahasrára čakra, tzv.tisíciplátkový lotos. Vy jdete s Ježíšem po desátou čakru – možná byste ji mohl ozřejmit, aby její umístění a účel byl znám i jiným diskutujícím.

      Závěrem si dovoluji připomenout, že můj článek k mystice ozřejmuje mystický transport či mystické prozření, tedy “opuštění” těla do vyššího vědomí ještě za života těla s velmi důležitým tzv.druhým zrozením, zasvěcením Mistrem /Učitelem/ jako nezbytným průvodcem. Větší popis je v mých článcích k mystice 1. až 6..

      Pěkný večer a těším se na Vaši desátou čakru.

      Václav Žáček

    8. Pane Žáček nemám co bych Vám více k Ježíši a desáté čakře mohl sdělit. Není to také nic, co by bylo nějak přínosné, pro nás je aktuální oněch známých sedm energetických center a starat se co je nad to je jen zbytečná zvědavost.
      Zkuste být příště více pozorný u čtení a já zkusím méně hatit pravopis, ale musím uvést, že pravopis není mou silnou stránkou, učitelé si užili.

      Pěkný večer.

  17. Zaráží mě jedna věc, včera jsem vám vysvětlil co na to Anunnaki, co je osud a předurčenost a mnozí si stále melou to svoje.

    1. Dada
      Ad: a mnozí si stále melou to svoje.
      To přece mlýnky dělávaj. :)))))))

    2. Matrix 22.2.2018 (21:29)

      ” Něco je osud a něco předurčenost, to znali už staří Sumerové, které to naučili Anunnaki, „ti, kteří sestoupili z nebe“.”

      Ano, máte pravdu je tu v této realitě pouze osud a předurčenost, obě slova znamenají to samé.

    3. Milénium

      obě slova znamenají to samé

      No to teda neznamenají, ale s vámi se o tom bavit nebudu.

      Proto tu furt valíte něco o loutkách bez špetky svobody a rozhodování. O devátých třídách, 5D. Vesmíru je nějaké kastování lidí úplně jedno, to je jen představa lidí. Berte to tak, podle vás, že to nepíši ze sebe, ale je vám to osudově přiděleno.

    4. Matrixi vím moc dobře co je ego a co dovede, mam pro to pochopení.

      Když na to přijde, tak se dá tvrdit, že měsíc a luna není to samé.
      Přirozeně jste mi přidělen, je to zkouška.

    5. Milénium

      Jsem vám přidělen, takže chcete říct, že se svět točí kolem vás, nebo i vy nějakým způsobem působíte na mě, protože mě to nějak neoslovuje.

      A další věc kam si myslíte že pujdete po oddělení zrna od plev, do 5D?

    6. Matrixi, pokud jsme se setkali v tomto virtuálním prostředí na těchto stránkách, tak jsme si navzájem všichni přiděleni, a není ani náhoda, že někteří třeba toto nečtou, nemají zrovna na toto čas.
      Necítím se vůbec středobodem vesmíru, naopak si uvědomuji naprostou rovnost.
      Díky stavu vývoje Milenia, na kterém si nenárokuji žádnou zásluhu, je mi jedno co bude, nemám žádnou touhu být v 5D, a ani nedělám vědomě a cíleně žádné kroky, vím, že to jako Milenium nemám v rukou. Pro jakoukoli duši není žádný problém se inkarnovat ještě do pekla 3D, neprojeví k tomu žádný odpor. To jen tělo a ego posuzuje, co se mu líbí/nelíbí, co chce a co nechce. Mé tělo se jeví natolik pokorné, že mě nebombarduje myšlenkami a obavami co bude. Jsem za to vděčný, protože byla doba, kdy jsem se zabýval konspiračníma teoriemi a podobnými záležitostmi a byl jsem slušně stržen do obav z budoucnosti. Přeji každému aby jeho ztotožnění s tělem a pochopení se se zde odehrává bylo na obdobné úrovni, je to velmi úlevný stav. Ale vím, že to máme každý tak jak duše zrovna potřebuje, jak si vybrala.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2018

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference