mapa stránek || vyhledávání

Pohled na volby vedení států v Evropě z hlediska toku tří tisíciletí

V nedávné době u nás proběhly volby do evropského parlamentu. Není tedy od věci se zamyslet nad původem a smyslem voleb obecně.

Zamyšlení bych chtěl orientovat na princip vzniku legitimity neboli oprávněnosti vládnout různě velkým lidským společenským celkům, státům, národům, organizacím. Od nepaměti lidé prováděli tři způsoby získávání oprávněnosti k vládě ve správní jednotce (kmen, národ, stát, civilizace):

  1. Uchazeči o moc v ní jednoduše použili vojenskou sílu. Uchazečů bylo vždy mnoho, takže tento způsob vedl k neustálému vyvražďování příslušníků kmene. Až zanikl. Uchopení moci silou je nejprimitivnější a nejdestruktivnější způsob předávání vlády. Jeho karmickým následkem je zánik takto spravovaných jednotek.(Kmenů, států.)
  2. Většina to časem pochopila a přešla k předávání moci principem zrození duše budoucího vládce v rodině krále. Tedy k principu dědičné posloupnosti. Tato kontinuita moci je založena na víře, že do lůna manželky vládnoucího krále je z vůle Boha vložena k vládnutí předurčená duše. (Povrchně myslící lidé by se v tomto lůně chtěli narodit všichni, jako královští dědici. Nedomýšlí, že Bůh této duši královského zrozence dává nejen práva a možnosti, ale také velkou odpovědnost a povinnosti. Nedomýšlí to často sami zrozenci.) Z principu absolutní boží Spravedlnost je ale nepochybné, že obdarovaný „mocí vládnout z boží milosti“ bude z jejího naplnění Dárci skládat účet. Na konci života svého hmotného těla. (Viz Ježíš: mnoho dostal, mnoho bude požadováno!) „Obyčejní“ lidé, v „lůnech vládcovských nezrození“, jsou na základě své víry povinni rozhodnutí boží Prozřetelnosti respektovat. (Jestliže pochopili smysl daru svého vlastního života.) V jejich očích správní rozhodnutí vladařského zrozence jsou karmickými rozhodnutími „zástupce Boha“ v hmotné dimenzi reality.
  3. Třetí způsob přebírání moci ve spravované jednotce (státě) probíhá časově omezeným zvolením většinou členů spravované jednotky (státu). Rozhodnutími lidem zvoleného osobního nebo kolektivního vedení státu je realizována vůle většiny lidu. Tu ostatně má vykonávat i král.

    I při tomto „demokratickém“ způsobu ustanovování vládce nebo množiny vládců (parlament) se skrytě vykonává boží Spravedlnost, ač to mnozí nepochopili! A to takto:

    Koho si lid zvolí, tím je odměněn nebo potrestán!

    Nutno vzít na vědomí, že „jakýkoliv zvolený plebán“ se aktem zvolení za vládce většinou lidu stává „pověřencem božím“! (Ani vlas z hlavy nikomu nespadne bez vůle boží.) Neboli za nehodného zvoleného nebo zvolené budou „božími mlýny“ trestáni jejich voliči! Za nedostatek intuice (prozřetelnosti). Intuici nelze získat vzděláním, což se v současnosti domnívá „pražská kavárna“. (Prý nevhodně volící mimopražští křupani.) Vždy a výhradně je kvalita a hloubka intuice projevem kvality a hloubky duchovnosti volících! (Duchovnost – myšlení z hlediska nadčasovosti až věčnosti.) To znamená, že intuice není produktem rozumu a vzdělání, ale projevem vyciťování skrytých souvislostí víceúrovňových dějů podle zákonů věčnosti!!! (Zkráceně boží vůle.) Právě na základě pochopení toho, že lid volí intuicí, nikoliv rozumem, by se mělo každému vyjasnit, že zvolený špatný vládce (nebo sbor vládců) je přímým karmickým projevem míry duchovnosti volící komunity.

A nyní k těm dějinným zkušenostem lidstva s „demokracií“ neboli volbou vládců. V Evropě jsou první známé volené vlády a vládci v antických řeckých městských státech. Byly to první „demokracie“, ale v konkurenci s okolními královstvími se vojenskou „odolností“ a v projevené kompaktnosti státu neosvědčily. Přes dočasný tamní rozkvět antických věd a umění. (Jako projevu uvolnění možností seberealizace občanů.) V řeckých státech nevolili všichni občané, ale jen tzv. svobodní. Sluhové a otroci tam neměli volební právo.

Druhou vlnou demokratické formy vládnutí v Evropě byla první éra existence říše Římské. Do uchopení moci císaři tam vládl volený senát. Ten ale před 22 stoletími také nevolili všichni Římané, ale jen tzv. patriciové. Plebejci (svobodní, ale chudí Římané) a otroci volební právo neměli. Senát byl však po třech stoletích existence Římské říše egoistickými zájmy tak rozvrácený, (jako dnes naše sněmovna nebo EU a US kongres,) že kdyby velitel armády Julius César neuchopil vojenskou silou moc, nejvyspělejší civilizace v tehdejší Evropě by se rozpadla o 5 století dříve. Tedy na počátku našeho letopočtu se podruhé v dějinách demokracie jako forma správy státu neosvědčila.

Třetí vlnu správ států demokratickou formou, spojenou s úsilím o nastolení rovnosti občanů, zahájila francouzská revoluce. S líbivým heslem „Rovnost, volnost, bratrství!“. Poté, co se zvolení „demokrati“ chopili moci, popravili 100 000 těch, kteří s republikou jako formou vlády nesouhlasili. Tak začali zvolení „zástupci lidu“ realizovat gilotinou rovnost, volnost, bratrství. (Nepřipomíná vám to něco? Třeba současnou realizaci hesla „Pravda a láska zvítězí“. Uskutečněnou rozkradením veřejného majetku?)

Demokracie má podle odůvodňování své existence rozvinout tvořivost občanů. A proč tedy Francie v tomto ohledu výrazně nepředběhla zbývající monarchie ve všech ohledech? Nepochybně je toto heslo založeno na nadměrném očekávání zázraků od formy správy státu. (Zázraky jsou jen vlivy nám neznámých Vyšších sil z jiných dimenzí reality.)

Tvořivost občanů je podle mne iniciována něčím jiným:

Vzestupem všeobecné duchovnosti celé populace!

Ta může nastat jen skrze vzdělávání, pěstování svobody seberealizace a rozvoje všech typů myšlení. Ve všech vrstvách národa a státu, nejen ve vzdělanostní elitě. Demokratické vlády, řídící se Řádem stvoření, mají za povinnost rozvíjet duchovnost svých občanů nejen základním vzděláním všech. Ale také vytvářením prostoru pro seberealizaci specifického nadání jednotlivců a tlakem na ustanovování smysluplných a kooperujících mezilidských vztahů. To se však v poslední době, podle mého pozorování, rozhodně neděje. Ani v demokratickém, ani v monarchistickém světě. Právě proto státy OSN rukou nedílnou nastolily současný rozklad lidstva jako celku. Dovedly lidstvo za stálého zasedání a „tárání a tárání“ faktických ateistů na nich na hranu záhuby. (Že by to bylo ono Janovo Zjevení: Rada radu stíhat bude a soudu nedojdou?) Vládci světa svým konáním i nekonáním přitahují spuštění velmi nepříjemných „přírodních i společenských božích mlýnů“. Přírodní, ale i společenské síly jsou ostatně jen vykonavatelé vůle Stvořitele vesmíru! Pečují o správný směr vývoje lidských duchů v těle a jejich i vesmírných civilizací. Jestliže se jakákoliv civilizace na zemi či ve vesmíru odchýlí od Řádu stvoření, a ničí tím v ní se vyvíjející duše, síly Stvořitele ji rozdrtí. Živly drtí ty národy, jejichž vládci si myslí, že jsou bohy. Bez ohledu na to, zda na Řád stvoření vládcové věří či nevěří. Viz nálezy zaniklých civilizací.

Možnosti volit hlasovacími lístky si máme vážit. Sčítání hlasovacích lístků je nepochybně bohulibějším projevem konstituování formy správy státu, než je „sčítání bodáků“ v občanských válkách. Vyzývání občanů k volbám je má pohnout k zamyšlení nad trendy vývoje ve společenském celku. (Odpoutat „krátkozraké“ od typu myšlení: hlavně když nám chutná!) Má občany rovněž pohnout k převzetí části odpovědnosti za probíhající společenské trendy. Volby mají jejich vítěze naučit vládnout a volebně poražené naučit se respektovat vůli většiny. Ve smyslu: vůle lidu, vůle boží! Volby jsou jedna z příležitostí učení se Řádu stvoření ve správě lidských komunit.

Jestliže kdokoliv nejde k vyhlášeným volbám, dává tím najevo, že povahou své osobnosti není schopen odpovědného rozhodnutí. Zejména když říká, že „nemá koho volit“. Má tedy kandidovat sám! Neschopností podílet se na správě celku nevolič jen prokazuje, že v podvědomí zůstal ještě otrok nebo plebán. Stav mysli není, jako všechno, „z ničeho něco“! Je to z nevědomí vyjevený zbytkový projev myšlení otroka nebo plebejce. Nevoliči prostě zůstala z minulého života tendence k životu bez přemýšlení s reptáním, když jej nikdo neslyší. (Já bych jim ukázal, kdyby mě „nepadaly kalhoty“! (Bývalý kmán se zanedbáváním myšlení „nepohybuje v duchu“! Tedy nevyvíjí, což po každém duchu žádá Řád stvoření. A přitom obecná situace západní civilizace naléhavě žádá zapojení všech do hledání a navrhování řešení. Nejvíce totálně selhávajících společenských elit!

(Poznámka: Zajímavé je, jak když si tito nevolící jdou načíst minulé životy k „hledícím do minulých životů“, (za pětistovku ovšem,) ti jim navěští, že byli v minulém životě králové, biskupové, hrabata. Škoda, že jim z toho minulého hraběcího života nezůstala v podvědomí ani schopnost rozhodnout se pro osobu poslance. Nebo pro místo, kde má stát obecní záchodek.)

Tedy závěrem:

Kdo nechodí volit, prokazuje, že je duchem kmán, plebejec. Jeho osobě se nepodařilo zformovat v osobnost. Takovýto pouhý „úd davu“ není připraven vstoupit do přicházející vyšší kvality civilizace. V té každý ponese osobní díl odpovědnosti nejen za sebe, ale i za správní celek, v němž žije. A ta vyšší civilizace buď přijde, nebo se celé lidstvo vrátí do doby nevoličů. Ta je pojmenována jako doba lovců mamutů.
 

Josef Staněk
 

Poslední články autora:


hodnocení: 3.6
hlasů: 17
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

20 komentářů

Přidat komentář
  1. ad.: Kdo nechodí volit, prokazuje, že je duchem kmán, plebejec. Jeho osobě se nepodařilo zformovat v osobnost. Takovýto pouhý „úd davu“ není připraven vstoupit do přicházející vyšší kvality civilizace.

    V minulém režimu chodili volit všichni, takže tu nebyli žádní „údové davu“.

    Jinak celý článek bych ohodnotil jako „starého psa novým kouskům nenaučíš“. Pane Staněk, opakujete tam chyby, které „táráte“ už 30 let.

    1. Lojzo, taky se těším jak vstoupit do „přicházející vyšší kvality civilizace“. Ještě pár set článků a bude pohoda.
      Pan Staněk píše naštěstí tak, že soudný člověk to jako účelovou manipulaci pochopí. Takže to autorovi karmu ani moc nepoškodilo..:)
      Dnes máme genetáror fake news, který manipuluje líp jak lidi.
      http://www.osel.cz/10575-generator-fake-news-grover-je-dabelska-zbran-o-dvou-ostrich.html

      ˇČlánek:“V jejich očích správní rozhodnutí vladařského zrozence jsou karmickými rozhodnutími „zástupce Boha“ v hmotné dimenzi reality.“
      Komentář : karmickými rozhodnutími „zástupce Boha“ . Takže křesťanský Bůh, který karmu nezná, pracuje s karmickými rozhodnutími.
      Autor článku píše :“Nevoliči prostě zůstala z minulého života tendence k životu bez přemýšlení s reptáním..“
      Komentář : Řekl bych, že nevolič udělal líp, jak ten, kdo byl zmanipulován a volil stranu, která má program vše vyšešit, v praxi brát plat a jinak vše blokovat a škodit.

    2. ad.: Řekl bych, že nevolič udělal líp, jak ten, kdo byl zmanipulován a volil stranu, která má program vše vyšešit, v praxi brát plat a jinak vše blokovat a škodit.

      Pardale,
      s takovým názorem jste „úd“, který do vyšší kvality civilizace nepostoupí:-))))

  2. Zamyšlení nad : „Takovýto pouhý „úd davu“ není připraven vstoupit do přicházející vyšší kvality civilizace. “

    V čem asi vidí autor tu přicházející vyšší civilizaci? Dnes, tady, kolem sebe, v různých částech světa? Může uvést nějaký atribut tohoto přicházení?

    Pan Staněk se narodil v čase 2.světové války, prožil převrat roku 1948, budování socialismu do roku 1968 s ukončením vstupu vojsk „naší“ VS, léta normalizace s vrcholem v dalším převratu roku 1989 a poté vývoj budování kapitalismu se všemi jeho znaky. Může uvést v čem, a aby to měl jednodušší, jen u nás na území ČR, se projevila ta přicházející vyšší kvalita civilizace?

    Díky.

  3. Jsem na netu a čtu článek; jinak zajedeme s Václavem do lesa. Prý už rostou!

    Jen k tomu začátku, k těm třem způsobům:

    – ten první, ryze zvířecí, vyhrával ten nejsilnější, nejbrutálnější…..šlo to snad jinak?

    – ten druhý; až někde, po čase bojů o moc, tím první způsobem vyhrál někdo relativně silný, potřeboval stav zakonzervovat a to pokud možno bez těch zvířecích sil tak, že i za pomoci kupř. církví, náboženství, vytvořil aureolu svoji nepostradatelnosti, a pak to „vložení do lůna manželky“……

    – ten třetí vznikl proto, aby ten druhý způsob získání výsledku kralování mohl změnit, již ale ne tím zvířecím způsobem, ale tzv.demokraticky

    Ten první způsob je ale stále kdykoliv možný, i když kulisy a zbraně jsou modernější.

    Také mne zaujala ta přicházející vyšší kvalita civilizace?? Jak by se asi projevila v nějakém tom čtvrtém stupni a jak by naložila s těmi nesmírně bohatými lidmi, korporacemi, bankéři, kteří nabízejí to zlaté tele, korumpují, ovládají polici, soudy, armádu……. ??

    Pěkný den.

    P.S. houby volají – snad májovky, penízovky, nějaká špička—–z těch vyšších již i klouzky a žampiony, možná holubinka či růžovky…..uvidíme.

    1. Jedinému věcnému diskutujícímu Návštěvníkovi:
      /rozhovor-jana-van-helsinga-s-michaelem-morrisem-ty-lzi-jiz-dele-nesnesu. Teď řeknu pravdu: a nastalo velké ticho!!! On znal pravdu, že o názorech ostatních řekl hodnocení: lži!!!
      Sokrates: kdyby lidé mluvili čemu rozumí, nastalo by ticho veliké!
      Ježíš: Nesuď a nebudeš souzen!

  4. Pan Staněk nás zásadně poučil :
    ad/

    „Od nepaměti lidé prováděli tři způsoby získávání oprávněnosti k vládě ve správní jednotce (kmen, národ, stát, civilizace):“

    Pojem „nepaměť“ = můj výklad = není známo, nikdo nic o něčem jiném neví ?!

    Staněk píše o třech způsobech získávání oprávněnosti k vládě…….JASNĚ – má pravdu. Kdo umí číst historii, dá mu jasný palec vzhůru. Je to borec. Proč, protože jiný zásadní způsob, než uvedení jeho tří způsobů, tady nebyl. Popsal minulost

    A když se nad tím zamyslím, tak dávám palec nahoru i sobě, kdy jsem to ještě nějak pojmenoval. Způsob 1 – doslova zvířecí, způsob 3 – v zájmu moci jsou tu jiné nástroje, toho zvířecího tam již moc není.

    A jedno ALE na závěr. Pan Staněk, jak bych očekával, přijde na něco zásadního a donést by měl i něco konkrétního v přicházení vyšší kvality civilizace. NE, nepřinesl. Ať jsem hledal, jak jsem hledal. Napsal jen:“Kdo nechodí volit, prokazuje, že je duchem kmán, plebejec. Jeho osobě se nepodařilo zformovat v osobnost.“

    Pane doktore, nic jste neřekl, a to se tu vydáváte často za vizionáře.

  5. Už jsme si na ty lži v společnosti natolik zvykli, že nás ani jen nenapadne říci pravdu. Pravda se stává pro nás něco nepatřičného, co se do společnosti už ani nehodí. Lži přehlížíme, ale pravda nás provokuje. Ale, tak tomu bylo i v minulosti. Pravda se často kruto trestala. Kde je ta doba, když platilo: „Slíbili jsme si říkat pravdu…“

    1. Lež se, pravda, trestala. Tak vždycky nějak automaticky a logicky víc. A trestání pravdy vždy bylo více vidět. A pak je tu ještě nevědomost. Ta hrála a hraje velkou roli.

  6. → Anonym 7.6.2019 (16:10)

    To je demogracie, milej zlatej. Žádný Bohnice, ale nejdokonalejší systém pro idioty, jakej byl kdy stvořen a implementován.

    1. Tož a včíl nevím, byla jsem nazvána idiotem, mám-li se začít chovat jako skutečný idiot, to znamená např. na veřejnosti začít trpět samomluvou,… apod. Ano, asi je pro to tento systém, zvaný demokracie, ideální.
      Jo, zahraju si nejspíš. Třeba onoho člověka, kdo mi dal tu nálepku, napadne něco lepšího. I když velmi pochybuji… :-)

  7. → Kdo nechodí volit, prokazuje, že je duchem kmán, plebejec.

    Miluju tyhle „razítka“ a všeobjímající závěry ze kterejch plebejství jen kape.

  8. Ke kritice demokracií ve srovnání s královstvími: autor „pozapomněl“ na to, že demokracie často vznikaly jako reakce na neschopnost nebo nespravedlnost vládců „z boží vůle“.
    Ke kritice revolučního teroru ve Francii: autor „překvapivě“ zapomněl na vlastní článek, ve kterém vysvětloval, jak reagují lidé s „temnou nitkou“ (navázaní na „temné síly“), na společenské změny, které mají změnit situaci k lepšímu. Tedy že se snaží situaci zradikalizovat, aby ji ve svém důsledku nezlepšili, ale zhoršili. A jsou schopni jednat i v rozporu s původními ideály, na základě nichž se společenské změny staly.
    Ke kritice hesla „Pravda a láska zvítězí“ v souvislost s porevolučním rozkrádáním veřejného majetku: autor opět „pozapomněl“, že k největšímu rozkrádání veřejného majetku došlo v době, kdy zde byl předsedou vlády Václav Klaus. Tedy politik, který se sice účastnil revoluce, ale současně byl v dlouhodobých principiálních sporech s autorem hesla, Václavem Havlem. Klausovo působení v politice bylo a dodnes je v rozporu s ideály revoluce.
    Shrnuto: autor dlouhodobě ve svých článcích používá jen ty argumenty, které se mu zrovna hodí. Obsah jeho článků je tak zavádějící a nepravdivý. Pan Staněk by si měl položit zásadní otázku, zda se svým působením sám již nenapojil na „temnou stranu“.

    1. Vďaka autorovi „Faktickej poznámky 16.6.2019“, ktorému ide o PRAVDU! Aj Slovensko hľadá svoju PRAVDU, ako vyplýva z iniciatívy o zmenu hymny SR za: „Kto za pravdu horí“.

    2. ÓJ, Slovensko hledá PRAVDU.
      Kolik je Pravd? Srbská, japonská, peruánská, naše česká……a slovenská?

      Pravda, v tomto případě fakt je to, že již zase jsem na PC a s Vendou jsme se pobavili nad některými příspěvky / ne nasmáli/, ale tak jsme je rozebrali. Některé jsou zajímavé až dojímavé.

      Pěkný den a příjemné léto, které již brzy nastane.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2019

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference