mapa stránek || vyhledávání

Válka s chemií…

Dnes často skloňovaným námětem je napadání lidí a jejich /domnělá/ likvidace chemickými zbraněmi. Patří do zbraní hromadného ničení a mají mnohé dělení. Známá je nedávná kauza Skripalových v Anglii, stále se ještě nic neprokázalo. Ta čerstvá – v Sýrii prý opět, pár dnů před fyzickou porážkou teroristů na předměstí Damašku /obklíčení bojovníků IS a různých frakcí/ – byly použity chemické zbraně a trest přišel od USA a spol. téměř okamžitě a bez prošetření. Člověk bez přístupu k informacím se těžko orientuje. Buď věří všemu západnímu a nebo je pod vlivem propagandy z druhé strany. Raketový útok se podle jedněch prý vydařil, byly zlikvidovány zásoby chemických zbraní ve skladech /zaslechl jsem na vlastní uši v ČT 24/, tedy sklady, ale i výroba, ale žádné chemické zamoření terénu po likvidaci zásob, žádný chemický mrak silné koncentrace se neobjevil? Druhá strana tvrdí, že sestřelila mnoho raket a nechala proletět jen ty na prázdné a nefungující průmyslové objekty.

Válka s pomocí chemie pokračuje a nemá příliš smysl hledat, kdo má či nemá pravdu. Ona totiž bude zřejmě pokračovat vytvářením a hledáním dalších záminek. Vždyť válka je i výroba a výhodný obchod a ten musí politici podporovat – jedná se přece i o jeho zahrnutí do ukazatele HDP??!!

Chemie a její ovládnutí člověkem může být buď dobrým sluhou, ale může být naopak i špatným pánem. Zdroj OSN, ze kterého uvedu pár informací, je zřejmě málo zpochybnitelný. Píše se tam např.:

Fakta o znečištění moří a oceánů

Každý rok se do oceánu dostane více než 8 milionů tun plastů. To je jako kdyby se do moře každou minutu vyklopil plný nákladní vůz plastového odpadu. Plasty tvoří až 80 procent veškerého odpadu v mořích.

Až 51 bilionů mikročástic plastů – 500krát více než je v naší galaxii hvězd – znečišťuje oceány a moře a vážně ohrožuje život v moři.

Odpad v mořích poškozuje více než 800 druhů. 40 procent mořských savců a 44 procent druhů vodního ptactva trpí pozřením mořského odpadu.

Podle některých odhadů při rychlosti, s jakou vyhazujeme produkty z plastů – lahve, tašky a kelímky na jedno použití – bude do roku 2050 v oceánu více plastů než ryb a odhadem 99 procent mořských ptáků bude mít v útrobách úlomky plastů.

Plastový odpad zabíjí každý rok až milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců, mořských želv a nespočet ryb. Plasty zůstávají v ekosystému řadu let a každý den poškozují mořské živočichy. …

Je to alarmující – více zde: http://www.osn.cz/fakta-o-znecisteni-mori-a-oceanu/

Oblíbené klišé – vědci říkají… Od padesátých let jsme vyprodukovali 6,3 miliardy tun plastového odpadu /můj drobný výpočet = 6.300.000.000 tun : 10 tun, tj. náklad 1 kamionu – plast je lehký = 630.000.000 kamionů při průměrné délce jednoho 20 metrů = 12.600.000 kilometrů : obvod rovníku = 315 x obtočená Země plně naloženými kamiony…/ Údaje pokračují – jen zhruba 9 procent bylo zrecyklováno, naprostá většina, 79 procent, skončila na skládkách nebo v přírodě a 12 procent bylo spáleno.

Mimo můj laický výpočet spíše pro pobavení /?/ jsou údaje odsud:
http://www.metro.cz/i-plast-z-ceska-se-dostane-do-more-pochazi-z-kosmetiky-pd2-/region.aspx?c=A170728_121623_metro-region_lam

Také jeden zdroj cizojazyčný zdroj, který určitě má jistou dávku důvěryhodnosti:

Plast je doslova všude: epidemie oceánů kolem Austrálie

https://www.theguardian.com/environment/2018/apr/16/plastic-is-literally-everywhere-the-epidemic-attacking-australias-oceans

Přes 80 procent vody, která teče lidem doma z kohoutku, obsahuje mikroplasty. Znečištění vody okem neviditelnými plastovými vlákny se netýká jen chudých rozvojových zemí. Nejhůře v testu pitné kohoutkové vody dopadly Spojené státy. Mikroplasty se do životního prostředí uvolňují praním prádla, automobilovou dopravou a nedostatečnou recyklací. Následně mají plasty v těle nejen mořští živočichové, ale i lidé.

Takže „VÁLKA S CHEMIÍ“ pokračuje i v ryze mírových činnostech! Mnozí diskutující mají zcela jistě vědecké statě, které na tento GLOBÁLNÍ problém poukazují fundovaněji.

Takže voda pitná. Je ji na planetě již nyní značný nedostatek. A ta, která je, je dosti znečištěna. Mimo například hnojiva z polí se do pitné vody dostávají i zbytky léků. Samozřejmě v nižších koncentracích, ale známe to rčení, že tisíckrát podávané malé dávky umoří i vola.

Víte, kolik ibuprofenu vypijete v kohoutkové vodě? (To se neptám já, ale je to nadpis z odkazu.) Vědci ze Státního zdravotního ústavu to po dva roky sledovali. A ukázalo se, že zbytky léčiv se v pitné vodě bohužel najdou. A zase ta naše malá válka s chemií:

https://www.vitalia.cz/clanky/ve-vode-jsou-zbytky-leku/

Takže se nabízí otázka – jsme konzumováním pitné vody stále léčeni nebo nesystematicky otravováni? Jak se tam zbytky léků dostanou? Jednoduše – nejčastěji dvěma způsoby. Ačkoli po pozření prochází tyto látky metabolismem člověka, část z nich zůstává v aktivním stavu a organismus je prostřednictvím moči vyloučí. Druhou možností je nezodpovědné splachování nespotřebovaných či prošlých zbytků léčiv do toalety. V obou případech se tak dostávají do odpadních vod, ze kterých jsou čištěním odstraněny pouze částečně. Následně pak mohou skončit v povrchových vodách, které jsou posléze upravovány do pitné podoby. Ani další čištění však není stoprocentní.

A co takhle půda, která nám dává většinu obživy? Máme ji v dobré kondici a nebo je vyčerpaná, zamořená? A tedy i další možná válka s chemií.

Kontaminace půdy – vymezení problému – je způsobena zvýšeným obsahem potenciálně rizikových látek v půdním prostředí, zpravidla antropogenního původu, jakými jsou rizikové prvky, perzistentní organické polutanty, radioaktivní prvky, kyanidy a jiné chemikálie. Do půdy se dostávají z imisní zátěže, při havarijních situacích (přeprava a skladování chemikálií apod.), vypouštěním odpadních vod (fluvizemě), z nezabezpečených skládek odpadů, a také používáním agrochemikálií a odpadních látek v zemědělství. Kontaminace může být způsobena i přírodními zdroji, především v případě rizikových prvků (geochemicky anomální substráty), vzácněji i v případě organických polutantů (přírodní požáry, vulkanická činnost, atd.).

A důsledky kontaminace půdy? Při kontaminaci půdy může dojít k narušení základních funkcí půdy (např. inhibice mikrobiální činnosti a procesů humifikace), dále k přestupu kontaminantů do dalších složek prostředí (povrchová a podzemní voda), včetně potravních řetězců. Rostlinná produkce může být ohrožena kvalitativně (obsah kontaminantů) nebo kvantitativně (snížená tvorba výnosů plodin následkem fytotoxického působení kontaminantů v půdě). Výrazně zvýšený obsah kontaminantů v půdě pak může způsobit přímé ohrožení lidského zdraví inhalačním, dermálním /kožním/ nebo perorálním příjmem u osob, pohybujících se dlouhodobě na půdě (např. zemědělci).

Použitý zdroj informací k nalezení – zde:
http://eagri.cz/public/web/mze/puda/ochrana-pudy-a-krajiny/degradace-pud/kontaminace-pudy/

Tady jen podotknu, že v naší krajině, když jedete na kole, autem, nacházíte velmi málo fungujících kravínů, vepřínů, slepičáren… a tak hnůj, humus, kejda, močůvka…, jako složky pro organickou výživu nejsou tak častou složkou ošetřování a výživy půdy.

V té chemii pro půdu mají své pevné místo umělá – syntetická hnojiva a pesticidy. Úžasné výrobky průmyslu chemie, ale marná sláva. Všude se nacházejí dvě strany mince. Pesticidy – v půdě zůstávají dlouhodobě jejich zbytky a začleňují se do potravních řetězců. Narušují funkci hormonů v těle různých živočichů včetně člověka. Dlouhodobé používání vedlo v řadě případů ke vzniku odolnosti hmyzu. Nebezpečné pro lidské zdraví (např. riziko vzniku rakoviny, poruchy reprodukce). Nezřídka se skrytý vliv pesticidů projeví až v kritických situacích, např. po delším hladovění, při náhlé změně diety, při dlouhotrvajícím deštivém počasí apod., kdy pak dochází k hromadným úhynům. Každý prostředek má ochrannou lhůtu, po kterou se nesmí používat jako krmivo, ovšem volně žijící živočichové ošetřené rostliny konzumují a jsou tedy jeho vlivům bezprostředně vystaveni. A syntetická hnojiva? Nevýhody syntetických hnojiv lze vidět na jejich negativním dopadu na životní prostředí, jelikož obsahují různé chemické sloučeniny, které škodí životnímu prostředí a kvalitě vody. Hnojiva s velkým obsahem dusíku jsou hlavní příčinou vyčerpání kyslíku v mnoha částech oceánů, a tím se značně snižuje šance na udržení oceánských živočichů. Na pohled se může znečištěná voda zakalit a zabarvit. Samozřejmý je vliv na kyselost půdy a snížení stavu živin v půdě.

Otázka kvality půdy, vody i ovzduší se týká také lesů, vegetace, pralesů – výrobců kyslíku pro náš život!

Poslední pohled by mohl být na další nezbytnost pro zachování života na Zemi. Kvalita vzduchu. Bohužel a samozřejmě lze při špatné vodě, potravinách, půdě a i vzduchu přežívat. Včera jsem strávil pár hodin v lese. Ještě je to pořád balzám. Pro duši i tělo. Ale někde si myslíte, že se nadechujete čistého vzduchu, ale není tomu tak. Kontaminace této složky života je na neustálém postupu a dalo by se kolem toho psát a psát. Informace i s různými odkazy k našemu vzduchu najdete třeba tady: http://www.vitejtenazemi.cz/pro-ucitele/download/vzduch03_zdroje_znecisteni.pdf

Vrátím se k názvu článku – Válka s chemií… Máme ji tu denně a velmi, velmi málo proti ní protestujeme. V těch skutečných válkách, ať již studených či horkých, se používají chemické zbraně. Co prostředků stojí jejich vývoj, zdokonalování a ochrana proti nim! Ale válka s chemií tu je, doslova v civilním a mírovém životě. Na jedné straně chemie přinesla pokrok, na druhé straně destrukci. Co převáží, to se teprve časem pozná. Naše planeta je živý organismus a na důsledky lidské činnosti, které se ji dotýkají, na „odměnu či trest“ pro nás, lidstvo moudré, se nás nebude ptát. Ale možná k tomu přírodnímu zásahu ani nedojde. My se totiž umíme vyhubit i sami!
 

Václav Žáček /Venda/
 

P.S. Tady dám jeden odkaz na zjištění ruských odborníků z Dúmy:
https://vimeo.com/264455026

Tady odkaz na slova pana prezidenta USA:
https://vimeo.com/264724499

A prosím ty z vás, kteří toto čtete či si pustíte odkazy, dejte mi prosím odkaz na výsledky práce odborníků Západu, kteří na místě samém zkoumali následky chemického útoku. Díky.
 

Poslední články autora:


hodnocení: 5
hlasů: 4
Tisk Tisk

Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

65 komentářů

Přidat komentář
  1. EDITOVÁNO ADMINISTRÁTOREM: Obsah komentáře byl vymazán, protože porušoval zásady věcné a slušně vedené diskuse.
  2. EDITOVÁNO ADMINISTRÁTOREM: Obsah komentáře byl vymazán, protože porušoval zásady věcné a slušně vedené diskuse.
    1. ad. “…Zlatá *…”
      občas se mi podaří říci hovno tak, aby to byla prostota, nikoliv sprostota.
      Nemusí býti prostý ten, kdo toto slůvko nevyslovuje,
      nemusí býti sprostý ten, kdo toto slůvko vyslovuje.
      Důležitá lekce.
      Jsem velmi ráda, že jsem si kdysi troufla toto slovo říci, i když jsem to řekla tak, že to bylo velmi sprosté a málem jsem se sama ze sebe pozvracela.
      Velmi důležitá lekce.
      Mnozí samozvaní slušní si na takovou lekci možná ani netroufají, raději posuzují, odsuzují, káží…

    2. Ad: Mnozí samozvaní slušní si na takovou lekci možná ani netroufají, raději posuzují, odsuzují, káží…
      V tom se zrcadlí jejich duševní zralost. Nic víc, nic míň. :)

  3. Jedeme s Vendou do lesa. Prý na jednom místě rostou smrže. Dám vědět. V každém případě bude ale zcela špičkové, když se jen prodýcháme. Expresní bhastrika v čerstvém ranním ovzduší s vůní borovic….. Třicet nádechů a výdechů pro postupné oblasti plného jógového dechu. Jaká romantika. Určitě mnohokrát lepší, než si v Hongkongu dát nějakou rybí specialitu.

    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ryby-konzumovane-v-hongkongu-mohou-zpusobovat-rakovinu-mikroplasty-v-jejich-telech-jsou-karcinogenni-rika-greenpeace-45815?dop-ab-variant=&seq-no=3&source=hp

    Jó, jó, zátěž životního prostředí látkami nepříznivými pro lidský organismus, to je, oč tu běží. Pěkný den všem.

  4. Hmm, tak les nevyšel. Tedy smrže. To místo, kde po nějaké dávné předchozí těžbě a hromadě zbytků dřeva a kůry po odkornění, které za několik let pěkně zetlelo a spolu s listím nedalekých buků vytvořilo dobrý, později i travnatý základ pro růst smržů, tak to je opět místo uskladnění pokácených stromů, rozježděné technikou lesáků. Asi zase někdy příště.

    Stav lesů něco naznačuje tady tato zpráva :
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Varovny-hlas-z-Brabcova-ministerstva-Stav-lesu-je-ekologicka-katastrofa-533325

    A tak snad naši vnuci a pravnuci poznají ještě les : https://www.youtube.com/watch?v=KUqk9RGxTYA

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2018

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference