Před zhruba 13. miliardami let ve Velkém třesku „z bodu menšího než elektron“ vznikl náš vesmír. Je to je vlastně fyzikální terminologií popsané stvoření světa. Nejnověji bylo fyziky dodáno, že náš vesmír vznikl rozštěpením ničeho na plus něco (náš vesmír) a stejné mínus něco (tzv. zrcadlový vesmír). Z uvedeného plyne, že musí existovat ještě „Něco“ mimo to nic a teprve z Jeho působení vzniknou hmotné vesmíry. Z uvedeného je také zřejmé, že to „Něco“ nemůže být teprve v hmotném vzniklým uchopitelné a pochopitelné. Vzniklé se totiž pohybuje v jedné dimenzi. Od nepaměti se toto „Něco“ ve všech národech nazývá Bůh Stvořitel. (V některých v množném čísle.)
Teoretičtí kvantoví fyzikové tedy dokázali logickou existenci Boha. A hned správným popisem, jako nepředstavitelného a nepochopitelného. Tak, jak jej k našemu úžasu před tisíci léty popsali třeba Mojžíš a Lao-tse. (Jen pokud já vím.) Jenže realita stvoření je ještě složitější. Nejenže nevíme, co se děje v „zrcadlovém vesmíru“, ale drtivou většinou netušíme, co se skutečně děje v našem vesmíru a galaxii! Neboť 90% jeho hmoty (energie) je tzv. „tmavé“, tj. našim smyslům a přístrojům nedosažitelné! (Jen občas lidskému duchu, neboť ten má schopnost vnímat některé aspekty nehmotného.)
Už klasikové antické (starověká) moudrosti prohlédli, že vše viditelné v přírodě i v lidstvu se děje současně ve více „vibračních“ rovinách. Některé jsou tělovými orgány (oči, uši, rozum-logika) za bdělého vědomí našim smyslům i rozumu nepřístupné. Nemusí tomu tak však být ve snu nebo ve „stavu rozšířeného nebo mimotělního vědomí“. Už Platon popisuje, že je normální, že nevidíme za „oponu“ probíhajících dějů společenských a přírodních. (Běží v jiných vibračních rovinách.) Nejméně dovtipní, zejména materialisté, církvím a mocným podřízení historici, i archeologové, jsou oněmi mezi námi, kteří si myslí, že rozumem a jen na základě hmotné vibrační úrovně reality lze pravdivě popsat svět a dějiny národů. I smysl existence lidstva! Ač jmenovaní jsou současníci největšího rozvoje poznání v dějinách, jejich myšlení většinou nedosáhlo ani úrovně kvality poznání řeckého Sokrata. (Vím, že nic nevím.) A už vůbec nepochopili, co lidem k probuzení ducha z obluzení „moudrostí tohoto světa“ a o podstatě světa a smyslu bytí člověka v něm říká Ježíš Kristus. Třeba v kázání „na Hoře“. (Blahoslavení chudí v duchu /sebevědomím/.) Všichni vzdělaní ateistickými školami, jejichž myšlení bylo svázáno „vědeckým světovým názorem“ (ateizmem) nejsou schopni z podstaty zákonů funkce rozumu prohlédnout a nalézt východisko z nepřetržité světové války. Již čtvrté války o totéž, o právo umřít bohatý! Protože v národech vládnoucí na nehmotné nevěří, není s nimi řeč! Vládci jsou ve stavu hypnózy myšlenkou neexistence nehmotného. Právě proto nehmotné nemohou vidět! Přesto si všimněte, ze přes jejich „vědecký názor“ se vše společenské i přírodní kolem nás odehrává ve třech reálných rovinách:
VIDITELNÉ, NEVIDITELNÉ A NEHMOTNÉ (duchovní).
Přičemž, jak bylo duchovní na počátku stvoření, tak obdobně i u všeho současného dění stále na počátku skutečného řešení problémů je duchovní rozměr reality. Právě materialistům neviditelné duchovní děje jsou hybatelem veškerého společenského pohybu. Proto se politici pořád diví vývoji názoru lidu a vědeckým školám žádná prognóza nevyšla a nevyjde. Na začátku je špatný nejen výklad dějin lidstva, ale i reálné současnosti. Protože žijeme v době probíhající 4. světové (zatím duchovní) války, ač si toho mnozí konzumenti jen tělesných vjemů „nevšimli“, pokusím se později a postupně popsat děje v duchovní a neviditelné rovině všech těchto válek (i té současné). I v silně či méně zatajovaných souvislostech. Chci ten popis dějin i současnosti udělat pro hlubší porozumění obyčejných lidí okolnímu dění a jejich menší manipulovatelnost. Tedy pro ty lidi, kteří chtějí lépe rozumět běhu světa a nestačí jim, že jim zatím chutná. Pohnutkou k tomu, aby veterinář popisoval dějiny, ( když zkorumpovaní historici a společenští „vědci“ selhali,) je jeho snaha pohnout čtenáře k úsilí o víceúrovňové chápání společenských dějů. Tím smyslu bytí svého i národů. Všichni občané by se měli naučit vnímat kromě viditelného i děje v neviditelných a nehmotných dimenzích (duchovních). Rád bych pohnul člověka z davu a voliče k „prohlédnutí“ konání politiků očima duše. A probudil jeho ducha k vidění dění „z hlediska věčnosti“.
Josef Staněk
Poslední články autora:
