V roce 2012 a za rok, v roce 2013, tu kolega Václav Žáček položil některé zásadní otázky, které byly a jsou i dnes neustále řešeny bádáním filosofů, mnoha teology a i mystiky – vědci duchovních nauk.
Jeho články měly stejný název – „Ne jednoduché otázky pro prázdninové rozjímání?“
V roce 2012:
Kdo a co jsme? Co je to vše, co vidíme okolo sebe? Co je důvodem tohoto stvoření? Jaké je naše poslání v tomto stvoření? Existovali jsme před svým narozením? Jestliže ano, v jaké podobě a v jakých podmínkách? Budeme „existovat“ po smrti? Pokud ano, v jakém stavu se budeme nacházet? Co je realitou nebo základní esencí našeho bytí? Co je lidský život? Byli jsme sem posláni? Jestliže ano, kdo nás sem poslal a proč? Co jsou všechny jevy našeho univerza? Proč je vše takové, jaké je, proč to není jiné? Co je hlubokou realitou či významem všeho? Bylo toto vše stvořeno? Jestliže ano, kým? Kdo je Stvořitel? Co je jeho přirozeností a bytím? Skutečně existuje Bůh? Jestliže ano, jaké jsou jeho vztahy k nám? Co je to čas? Co je to prostor? Bude celý tento výtvor přírody nakonec zničen? Jestliže ano, proč a kdy? Co nastane po tomto zničení? Co je to smrt? Co je po smrti? Je smrt skutečně bolestivá? Jestliže ano, jak můžeme tuto bolest odvrátit a rozluštit tajemství smrti?
V roce 2013 pak rozšířil okruh otázek:
„Co takhle věčná otázka – přišli jsme sem na svět dobrovolně, z vlastní vůle, a nebo jsme sem byli posláni Vyšší Silou? Nebo a proč máme vůbec hledat Boha? Dá se Bůh poznat osobním setkáním a když ano, jakým způsobem se s ním lze potkat? Unesla by naše podstata setkání s Bohem? Je Bůh v nás? Jsem já v něm? Je nutné (dobré, žádoucí, a pro nás povyšující…) si takové otázky vůbec klást? Rozlišujeme obecné hodnoty života ve zkoumání vlastního života? Může naše inteligence Boha pochopit? Jakou roli hraje v životě rozum? Co je to mysl? Co je to vědomí? Kdy ho mám, kdy ho nemám? A proč Bůh stvořil tento svět? Jaký s ním má záměr? Je to celé hra a naše role jsou předurčeny? Je to jeho projekce? Čím se řídí? Jaké jsou zákony Nejvyššího? Pochopili bychom na naší úrovni jejich znění? Co je podstatou Lásky? Jakou roli v ní hraje naše tělesnost?…“
Velké otázky s hledáním odpovědí zazněly i od jiných diskutujících a dalších autorů článku, např.:
Pan MVDr. Staněk tu položil v jednom svém článku otázku /a hned si na ni i odpovídal/ – „1. Jak vypadá svatý Grál?“
Pan Šupa pojmenoval jeden svůj článek otázkou – „Koľko máme pozemských životov? Veľa, alebo len jeden jediný?“
Pan Tichánek v jednom svém článku klasifikuje máju a dodává otázku – „Obýváme svět – virtuální realitu?“
Pan Hruštínec vyslovil své poznání, že spása neprichádza skrz vraždu, ale skrz napĺňanie a žitie Jeho Slova, ktoré priniesol, a vyslovil otázku – „Pochopíme to niekedy?“
Pan Degon v článku „Cesta do pekla“ hledá odpověď na otázku – „Je pravda účelom, alebo prostriedkom?“
Paní Kuklišová se v jednom svém článku ptá – „Čím to, že v době, kdy naše civilizace dosáhla takového pokroku, je mezi námi tolik strádajících a nešťastných lidí?“
Paní Věra z Vysočiny tu doplnila také otázku v jednom svém článku: „Přemýšlím – proč tolik averze a agrese, proč tolik pokrytectví?“
Pan Šíma hledá odpověď na svoji otázku – „Že by zvířata cítila strach a bolest?“……
Dalo by se pokračovat dlouho a hledat další otázky /i odpovědi na ně v bohaté diskuzi/. Sám jsem se v čase svého zklidnění mysli, kdy se ji snažím ovládnout, dostal i k dalším zajímavým otázkám, jako např.: „Proč se objevují neustále nové nemoci a z čeho vznikají?“ a nebo „Co je myšlení“ či „Proč ztrácíme vědomí o minulých životech“.
Každý člověk se setkává s otázkami a pak i hledá odpovědi. Nejprve však v mládí potřebuje místo v životě, kdy se nějak zařizuje a buduje podmínky pro něj. A ve stáří pak je čas na připouštění si otázek, které dříve někde kolem „bloudily“, ale které se „zhmotnily“, až přišel jejich čas.
K odpovědím na některé otázky se dostáváme celkem snadno, některé jsou z oblastí, které nedovolí se v nich (prozatím) pohybovat a tudíž není možné si na ně odpovědět. Na závěr – existuje jedna povídka, v níž je popsáno něco ve smyslu hledání odpovědí na otázky pokládané mnichy jednoho kláštera v Tibetu. Opat kláštera, který objednal pro zrychlení práce počítač od špičkové firmy, řekl technikům, která je zaškolila do obsluhy, že jakmile položí poslední otázku, že to bude znamenat vznik nějaké události, do té doby neznámé. Počítač k radosti mnichů pracoval velmi rychle, a to až tak, že když technici z kláštera za hvězdné noci po nějakém čase odjížděli, byli překvapeni tím, že hvězdy nad jejich hlavou začaly jedna po druhé postupně zhasínat. Tak poznali, že mniši svoji práci dokončili… Budu povděčen tomu, kdo má zdroj a tedy i celý text této povídky.
Zdravím všechny hledače odpovědí.
Alois Vrobel
Poslední články autora:
