mapa stránek || vyhledávání

Otázky

V roce 2012 a za rok, v roce 2013, tu kolega Václav Žáček položil některé zásadní otázky, které byly a jsou i dnes neustále řešeny bádáním filosofů, mnoha teology a i mystiky – vědci duchovních nauk.

Jeho články měly stejný název – „Ne jednoduché otázky pro prázdninové rozjímání?“

V roce 2012:

Kdo a co jsme? Co je to vše, co vidíme okolo sebe? Co je důvodem tohoto stvoření? Jaké je naše poslání v tomto stvoření? Existovali jsme před svým narozením? Jestliže ano, v jaké podobě a v jakých podmínkách? Budeme „existovat“ po smrti? Pokud ano, v jakém stavu se budeme nacházet? Co je realitou nebo základní esencí našeho bytí? Co je lidský život? Byli jsme sem posláni? Jestliže ano, kdo nás sem poslal a proč? Co jsou všechny jevy našeho univerza? Proč je vše takové, jaké je, proč to není jiné? Co je hlubokou realitou či významem všeho? Bylo toto vše stvořeno? Jestliže ano, kým? Kdo je Stvořitel? Co je jeho přirozeností a bytím? Skutečně existuje Bůh? Jestliže ano, jaké jsou jeho vztahy k nám? Co je to čas? Co je to prostor? Bude celý tento výtvor přírody nakonec zničen? Jestliže ano, proč a kdy? Co nastane po tomto zničení? Co je to smrt? Co je po smrti? Je smrt skutečně bolestivá? Jestliže ano, jak můžeme tuto bolest odvrátit a rozluštit tajemství smrti?

V roce 2013 pak rozšířil okruh otázek:

„Co takhle věčná otázka – přišli jsme sem na svět dobrovolně, z vlastní vůle, a nebo jsme sem byli posláni Vyšší Silou? Nebo a proč máme vůbec hledat Boha? Dá se Bůh poznat osobním setkáním a když ano, jakým způsobem se s ním lze potkat? Unesla by naše podstata setkání s Bohem? Je Bůh v nás? Jsem já v něm? Je nutné (dobré, žádoucí, a pro nás povyšující…) si takové otázky vůbec klást? Rozlišujeme obecné hodnoty života ve zkoumání vlastního života? Může naše inteligence Boha pochopit? Jakou roli hraje v životě rozum? Co je to mysl? Co je to vědomí? Kdy ho mám, kdy ho nemám? A proč Bůh stvořil tento svět? Jaký s ním má záměr? Je to celé hra a naše role jsou předurčeny? Je to jeho projekce? Čím se řídí? Jaké jsou zákony Nejvyššího? Pochopili bychom na naší úrovni jejich znění? Co je podstatou Lásky? Jakou roli v ní hraje naše tělesnost?…“

Velké otázky s hledáním odpovědí zazněly i od jiných diskutujících a dalších autorů článku, např.:

Pan MVDr. Staněk tu položil v jednom svém článku otázku /a hned si na ni i odpovídal/ – „1. Jak vypadá svatý Grál?“

Pan Šupa pojmenoval jeden svůj článek otázkou – „Koľko máme pozemských životov? Veľa, alebo len jeden jediný?“

Pan Tichánek v jednom svém článku klasifikuje máju a dodává otázku – „Obýváme svět – virtuální realitu?“

Pan Hruštínec vyslovil své poznání, že spása neprichádza skrz vraždu, ale skrz napĺňanie a žitie Jeho Slova, ktoré priniesol, a vyslovil otázku – „Pochopíme to niekedy?“

Pan Degon v článku „Cesta do pekla“ hledá odpověď na otázku – „Je pravda účelom, alebo prostriedkom?“

Paní Kuklišová se v jednom svém článku ptá – „Čím to, že v době, kdy naše civilizace dosáhla takového pokroku, je mezi námi tolik strádajících a nešťastných lidí?“

Paní Věra z Vysočiny tu doplnila také otázku v jednom svém článku: „Přemýšlím – proč tolik averze a agrese, proč tolik pokrytectví?“

Pan Šíma hledá odpověď na svoji otázku – „Že by zvířata cítila strach a bolest?“……

Dalo by se pokračovat dlouho a hledat další otázky /i odpovědi na ně v bohaté diskuzi/. Sám jsem se v čase svého zklidnění mysli, kdy se ji snažím ovládnout, dostal i k dalším zajímavým otázkám, jako např.: „Proč se objevují neustále nové nemoci a z čeho vznikají?“ a nebo „Co je myšlení“ či „Proč ztrácíme vědomí o minulých životech“.

Každý člověk se setkává s otázkami a pak i hledá odpovědi. Nejprve však v mládí potřebuje místo v životě, kdy se nějak zařizuje a buduje podmínky pro něj. A ve stáří pak je čas na připouštění si otázek, které dříve někde kolem „bloudily“, ale které se „zhmotnily“, až přišel jejich čas.

K odpovědím na některé otázky se dostáváme celkem snadno, některé jsou z oblastí, které nedovolí se v nich (prozatím) pohybovat a tudíž není možné si na ně odpovědět. Na závěr – existuje jedna povídka, v níž je popsáno něco ve smyslu hledání odpovědí na otázky pokládané mnichy jednoho kláštera v Tibetu. Opat kláštera, který objednal pro zrychlení práce počítač od špičkové firmy, řekl technikům, která je zaškolila do obsluhy, že jakmile položí poslední otázku, že to bude znamenat vznik nějaké události, do té doby neznámé. Počítač k radosti mnichů pracoval velmi rychle, a to až tak, že když technici z kláštera za hvězdné noci po nějakém čase odjížděli, byli překvapeni tím, že hvězdy nad jejich hlavou začaly jedna po druhé postupně zhasínat. Tak poznali, že mniši svoji práci dokončili… Budu povděčen tomu, kdo má zdroj a tedy i celý text této povídky.

Zdravím všechny hledače odpovědí.
 

Alois Vrobel
 

Poslední články autora:


hodnocení: 5
hlasů: 2
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

73 komentářů

Přidat komentář
  1. Aloisi, připomíná mi to sci-fi povídku (asi autor A. C. Clarke), kde nakrmili superpočítač všemi údaji a položili otázku.
    Existuje Bůh?
    Odpověď:
    Teď už ano.

    1. Aloisi, já tu povídku znám. Až se vrátím z cest / v sobotu /, tak ji najdu.
      Jsem rád, že jsi vzpomenul otázky a vybral i něco od zdejších autorů článků. Je lidským údělem hledat odpovědi.

      Ty jsi se zaobíral otázkou – „„Proč se objevují neustále nové nemoci a z čeho vznikají?““

      Lojza, tvůj jmenovec /až na to, že se jmenuje Milan / již na to přišel. To andělé. Súfismus potvrzuje například pro druhou čakru sídlo božstva, anděla Mikáíla /Michaela/.

      Pěkný den všem.
      Václav Žáček

  2. Aloisi,
    zde na gnosis je všechno jasné. Otázky a odpovědi jsou tu proto, aby všichni zde přítomní dědci mohli bojovat proti našemu společnému nepříteli – Alzheimerovi.

  3. Paní Věra pod svým posledním článkem reagovala myšlenkou, ze které může být patrná jedna důležitá otázka – co je to štěstí?

    Její reakce:
    „Zvláštní, že na pocit štěstí se někteří „hledači“ dívají jako na cosi nežádoucího, jako na něco, čemu by se správně duchovně zařazený člověk měl vyhnout, na něco, co tzv. svádí ze správné cesty.“

    Píše o „hledačích“ v uvozovkách. Asi jsou to podle ní nějací divní lidé? /proč ty uvozovky?/ Ale to je vedlejší, asi ji ten pojem hledač nějak irituje.

    Někde jsem tu četl zásady, podle kterých jedná ten, kdo je na cestě. Někdo ji může nazvat cesta návratu, cesta návratu k Bohu, mystická cesta, cesta transformace, cesta nového zrození se…. . V těch zásadách /byly jen čtyři / byla i tato:

    – žít jako čestný člověk ( čímž se míní elementární slušnost a upřímnost k sobě i druhým a poctivý způsob obživy)

    V žití v takové zásadě a v jejím každodenním dodržování vidím jednoduchou odpověď na otázku ke štěstí.

    I Ježíš Kristus značně zredukoval Boží Desatero. Matouš 22, 34-40:
    Když se farizeové doslechli, že Ježíš umlčel saduceje, sešli se tam. Jeden z nich, znalec Zákona, se pak zeptal, aby ho vyzkoušel: „Mistře, které je největší přikázání v Zákoně?“
    Ježíš mu řekl: „‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ To je první a největší přikázání. Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ V těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“

    I v žití podle tohoto Ježíšova přikázání vidím štěstí pro život člověka.

    Pěkný den.
    Alois Vrobel

    1. Aloisi, píšete:

      „Píše o „hledačích“ v uvozovkách. Asi jsou to podle ní nějací divní lidé? /proč ty uvozovky?/ Ale to je vedlejší, asi ji ten pojem hledač nějak irituje.“
      ___________________

      Sekce Hledání světla. Ti, co se v ní pohybují jsou hledající nebo lehce ironicky hledači. Zde jsou uvozovky na správném místě, ale taky být nemusí, záleží, jestli pojem míníte emotivně zabarvit. Já ho lehce uvozovkami barvím, protože si myslím, že v našem věku a po tolika letech hledání už by každý měl taky něco konečně najít a být v klidu.

      Aloisi, mám k vám jednu otázku: proč jste si vybral pro svoji intelektuální realizaci web aluška, který je skutečně mimořádným škvárem? A taky bych se vás ráda zeptala, jestli jste to byl vy, kdo pod můj článek o štěstí bez podpisu vložil ten odporný konspirační odkaz.
      Děkuji za odpověď.

      1. „odporný konspirační odkaz“ pod Vaším článkem o štěstí?

        Myslíte tento??: Mučení pro elixír mládí 9.6.2020 (18:48)

        To jsem nebyl já. Já se podepisuji buď jako Alois Vrobel nebo jen Alois.

        Mějte se hezky.
        Alois

      2. cit:

        To jsem nebyl já. Já se podepisuji buď jako Alois Vrobel nebo jen Alois.

        __________________

        Dobře Aloisi. A proč se dobrovolně pohybujete v tak odporném prostředí? Co vám to přináší a co přinášíte vy alušce?

      3. Věro, co Vy o mně víte?
        Proč si myslíte, že se pohybuji v odporném prostředí?
        Jakým právem soudíte?

        Alois Vrobel

      4. Aloisi,

        ad – Věro, co Vy o mně víte?

        Všechno, co o sobě napíšete.

        ad – Proč si myslíte, že se pohybuji v odporném prostředí?

        Protože aluška je odporné prostředí kýče. Podle vás ne? No nestyďte se za sebe, klidně řekněte, že NE …:)

        ad – Jakým právem soudíte?

        Nesoudím vás, naopak, fandím vám, protože každý dostane to, co si zaslouží, a vy si alušku nepochybně zasloužíte:-))
        Jen se ptám, protože
        https://hledani.gnosis.cz/otazky/comment-page-1/#comment-32677

      5. ad. Alois15.6.2020 (12:16)
        Adrenochromem se zabývá daleko více lidí, ne jen Aluška, nebo jak se ten web jmenuje.
        Na každém šprochu pravdy trochu? Čachtická paní byla jen dle pověsti, nebo skutečnou postavou? Že je to odporné? To jistě je, ale zavírat před tím oči není zrovna bezpečné.

        https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2019/10/mel-gibson-bred-pitt-o-pedofilii.html
        https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2020/05/adrenochrom-koronavirus-pedofilove.html

      6. Paní Věro, napsala jste mi:
        …“proč jste si vybral pro svoji intelektuální realizaci web aluška, který je skutečně mimořádným škvárem? “

        Proč si myslíte, že jsem si vybral intelektuální realizaci? Podle čeho tak soudíte?

        A proč mě spojujete s webem aluška?

        Díky za případné odpovědi.

        Alois Vrobel

      7. ad – Proč si myslíte, že jsem si vybral intelektuální realizaci?
        ____________

        Vlastně máte recht, Aloisi.

      8. Milá Matko,
        dala jste sem dva odkazy. Existují? Jo a každý může svobodně nimi na něco poukázat.Tedy alespoň tady, pod mým článkem. I když se to nemusí líbit a náplň článku může být až děsná?!
        Je to děsné, opravdu, ať již je to fikce či pravda.
        Paní Věra se nad stejným odkazem pohoršovala a vycítil jsem, že si myslela, že jsem ji to dal do diskuze pod její článek.

        Již mnohem dřív jsem se doslechl, že tzv. slavní lidé, aby zpomalili proces stárnutí, si nechají dávat krev transfúzí od velmi mladých lidí. A jistě za to platí, pokud je to pravda, nemalé částky.

        Celkem logicky se nabízí otázka – podařilo se někomu stát se ve fyzickém těle nesmrtelným, když by bylo realizováno to, co je v odkazu? Údajně nedávno zemřel jeden bohatý člověk v požehnaném věku téměř 100 let – nevzpomínám, jestli byl z  Rockefellerů nebo Rothschildů? Měl prý vyměněny všechny orgány, které lékaři umí v této době vyměnit. Pochopitelně ti dárci byli velmi mladí lidé. ALE, stejně to tělo i tak zemřelo.

        A dotaz pro paní Věru, která mi odpověděla jen na jeden můj dotaz, za což děkuji.

        Ten druhý byl – A proč mě spojujete s webem aluška?

        Pěkný den oběma přeje
        Alois Vrobel

    2. Odpovědi na všechny otázky uvedené v tomto článku lze nalézt ve Šrímad Bhagavatámu a v Bhagavatgítě. Je tam vše podrobně popsáno. Lidé ale nechtějí studovat duchovní literaturu, raději spekulují a vytvářejí různé teorie, jak by to asi mohlo být. Nedávno jsem zde uváděl jeden z prvních veršů z Bhagavatámu – lidé v současném věku kalijugy žijí jen krátce, jsou líní, nesnášenliví, špatně vedení a neustále rozrušeni. Tato definice opravdu sedí. Jak by mohl člověk s nepatrným mozkem pochopit a porozumět tomu, kdo vše tvoří, udržuje v chodu a opětovně ničí ?

  4. Pane Aloisi,

    mluvíte mi z duše. Vámi citované největší přikázání může být opravdu štěstím a to i v případě, že žití podle něj bude od člověka vyžadovat obrovskou oběť, jakou například přinesl podle Skutků jáhen Štěpán. Věřím, že umíral šťastný.

    Ne po každém vyžaduje Stvořitel, aby obětoval život. Po každém však žádá, aby obětoval své předsudky. Následující příběh osvětlí, co mám na mysli.

    William Wilberforce se v roce 1780 díky řečnickému talentu v pouhých 21 letech stává poslancem britského Parlamentu. Je to floutek holdující hráčství a alkoholu. Zlomem v jeho životě je setkání s bývalým kapitánem otrokářské lodi Johnem Newtonem, v té době již kazatelem, který mu vypráví o svém obrácení, když se jeho loď ocitla v bouři a námořníci se již loučili se životem. Newton se obrátil k Bohu a loď jako zázrakem neztroskotala. Na Wilberforce příběh zapůsobil tak silně, že i u něj došlo k obrácení. Chtěl z Parlamentu odejít, ale Newton ho přemluvil, aby zůstal a sloužil tam věci Boží. Wilberforce prosazoval reformní program křesťanské obnovy společnosti. Největší zaujetí věnoval Wilberforce úkolu postavit mimo zákon obchod s otroky i samo otrokářství. Své první parlamentní vystoupení proti otrokářství zakončil slovy: “Sire, pomyslíme-li na věčnost a budoucí důsledky lidského konání, co v tomto životě by mohlo přimět člověka, aby jednal proti příkazům svého svědomí, principům spravedlnosti a Božímu zákonu?!” Návrh zákona byl zamítnut a Wilberforce jej přednášel každým rokem znovu a znovu, po dlouhých 18 let! Návrh na zrušení obchodu s otroky byl uzákoněn až roku 1807. http://www.wilberforce.cz/lang_cs/clanek/7/

    Členové britského Parlamentu i celé britské společnosti byli vesměs věřící lidé. Vtírá se tedy otázka: Proč tak dlouho trvalo, než bylo otroctví zrušeno? Nebo ještě jinak: Jak mohla křesťanská Evropa otroctví tolerovat?

    V Británii tehdy žila řada křesťanů, kteří otroky neměli a s otrokářstvím nepřišli do styku. Mohli tito lidé usínat s čistým svědomím? To sotva. Za prvé díky obchodu s otroky bohatla celá země a i chudí Britové byli díky tomu bohatší než chudí v jiných zemích. Za druhé ti, co měli volební právo, volili do parlamentu poslance obhajující otrokářství. Za třetí tam byli tací, kteří se starali jen sami o sebe a problém otrokářství jim byl ukradený – nepodnikali nic ani pro ani proti.

    Tento exkurz do historie ukazuje, že přikázání milovat bližního vyžaduje od člověka nebýt lhostejným k utrpení jiných a že neangažovanost v podstatě znamená schvalování zmíněného utrpení.

    Položme si otázku: Jak bych se v té době zachoval já? Hasil bych, co mě nepálí?

  5. Co je skutečná „láska“ a skutečné „štěstí“?
    Tyhle pojmy dávám do uvozovek, protože na ně môže být diametrálně odlišný, nebo dokonce i protichůdný pohled a tak si je každý vysvětluje po svém – jak ostatně potvrzuje i zdejší polemika. Já bych tyhle pojmy podmínil sloven bezpodmíněčné, protože když se zde hledají důvody, tak to už není láska a štěstí, ale spekulace. Té se ponejvíc dopouštějí muži, ale i ženy občas upadají do této nemoce, která jim brání prožívat tu pravou lásku a skutečné štěstí. Co je bezpodmíněčná láska, to asi každý ví, ale co je bezpodmíněčné štěstí v tom asi bude nejednotnost, protože existuje i tzv. iluzorní štěstí, které si namlouváme, ale jsme od něho na hony vzdálení. Podle mne je to pravé Štěstí podmíněné poznáním a prožíváním Stvořitele a dárce všeho Života. V Indii existuje mnoho bohů a božstev, které jsou velice odlišné a které lidé z nevědomosti uctívají. I od Ježíše učedníci požadovali „ukaž nám Otce a bude nám to stačit“. Nechápali, že Bůh – Otec je Láska. Teda vše je jenom a jenom o Lásce! Kdo žije v Lásce – žije v Bohu a Bůh žije v něm!

    1. Dobré otázky Pavla V.. Pro Vás, Návštěvníku, jistě není probléma najít na ně odpověďi.

      Návštěvníku, píšete takové konstatování – „V Indii existuje mnoho bohů a božstev, které jsou velice odlišné a které lidé z nevědomosti uctívají“

      Jak je to jednoduché to takto napsat, ale co o tom víte? Jak ubohé odsoudit Indy k nevědomosti !!

      Zdánlivá odbočka -když se podíváte do článku Prána 3, tak tam je odkaz na čakry /wikina/ a tam jsou božstva uvedena. Jsou to pohledy na lidskou – tělesnou stránku a schránku a má to letitou historii v poznání ovládání – stvoření – trvání – změn….jak chcete a co si sám dodáte.

      Věřil byste, že Brahma, Višnu a Šiva, s matkou Šakti nazývanou Dévi jsou aspekty v hmotné úrovní, ve které žijeme. Ano, jsou odlišné a není podstatné je poznat. V článku Prána 3 autor píše “ Mystici poukazují na zbytečnou ztrátu času, protože ten výstup u jejich praxe vhledu se děje již přes šestou čakru, tzv. třetí oko.“ (kam asi ten vhled je směřován)

      Díky za Váš stručný příspěvek, který končíte Bůh – Otec je Láska. Co o tom víte, toť zase zásadní otázka? Naznačte, že jste v obraze, tedy ne jako ti, podle Vás Indové v nevědomosti, a sdělte, co v praxi mystika znamená „ucho jehly“ /použil to i Ježíš/, proč je nutné ucho překonat a kam se pak dá dostat – do jaké úrovně Stvoření a jak to je ještě daleko – blízko k Absolutnu – k Lásce – k Jednotě – k Harmonii? Díky.

      Alois Vrobel.

  6. Chtěl bych vám porozumět. Co si představujete pod poznáním a prožíváním Stvořitele?

    Co si vy představujete pod pojmem láska? Položíte-li tuto otázku desíti lidem, dostanete pravděpodobně 10 odlišných odpovědí.

  7. Existuje spousta informací ve spoustě odkazů. S některými souzníme, jiné se nám jeví býti odpornými a stále se objevují nové a nové odkazy třeba i ve vztahu s lidskými, či zvířecími implantáty i v souvislosti s covidem 19.
    např. i
    https://cdn.lbryplayer.xyz/content/claims/plandemic-skryt-agenda-za-covid-19/e761bdbd12854dc5a7f1c948c19d80762de4dee3/stream

    Nejsem zdravotník, ani jiný vědec, těžko se v tom vyznat. A jestli se některé fyzické tělo stalo nesmrtelným? Jak se jmenovalo to dílo o věci Makropulos? Nebo onen bájný hrabě S.Germain, tuším?

    Co se týká života po životě – také existuje plno různých vědeckých i nevědeckých informací. Můj osobní prožitek s lidmi, ať již s mrtvým mozkem (a odcházejícím živým tělem), odcházejícím živým mozkem i tělem, neživým mozkem i tělem je takový, že jsem po prvním prožitku začala pochybovat o svém zdravém rozumu. Než jsem se dostala do skupiny lidí, kde jsem o tom mohla hovořit a posléze mezi lidi, kteří již byli na další úrovni, jejichž přítomnost mne nebolela, pokud zrovna neřešili své bolesti,…
    I zde byli a občas jsou lidé, jejichž přítomnost je balsámem pro duši.

  8. V pátek večer jsem přišel za Vendou a dozvěděl jsem se, že v sobotu odjíždí na satsang. Půjčil mi klíč a umožnil mi tak sedět u jeho počítače. Chtěl jsem ještě něco dodat pro paní Věru z Vysočiny pod Vendův poslední článek, ale diskuze byla uzavřena. A ani se nedivím.

    Přesto pod můj článek Otázky dávám nějaký výcuc i s odkazy na články V. Žáčka, pana M.Šupy, L.Degona a Alžběty K.. Přiznávám, že mi to zabralo skoro tři hodiny, ale času neželím. Čtení myšlenek u duchovně hledajících je vždy přínosem a na úvod? Jsou tam i zásadní otázky!

    Na úvod – SOS nebo-li – „Save Our Souls“ či česky spaste naše duše !
    „Od Boha nám Mistři přinášejí spásu, radost a požehnání. Nechce to nic jiného, než správně naladit naši přijímací anténu. Natočit ji k věčnému zdroji Lásky.“

    Celý článek V.Žáčka je zde: https://hledani.gnosis.cz/klic-k-hledani-svetla-pohled-treti-a-zaverecny/
    – – – – – – – – – –
    V tomto článku V.Žáčka jsem také nalezl směr ke spáse –odkaz:

    https://hledani.gnosis.cz/co-kdo-a-nebo-cim-je-clovek/

    „Naše duše odešly do světa neduchovního, temného, do světa hmoty, kde podle mnoha nejvyšších zákonů svého stvořitele působí. Bez duše by nebyl život, i ta nejmenší rostlinka ji má, zrovna jako ten malý brouk. Duše jsou diamanty, jsou perly a kusy ryzího zlata. Utrácejí však svou podstatu s prodejnými děvkami hmotného světa. Jejich putování je přivádí, zrovna tak jako marnotratného syna v biblickém příběhu, v nějakém čase vývoje, po mnoha životech a nelehce získaných zkušenostech, k pravému poznání, k silně působící touze po návratu. A tady se skrývá podstata tohoto poznání sebe sama, poznání vnitřního člověka a jeho duše, poznání cesty pokorného přiznání si omylů, cesty prošpikované prosbami o milost, o odpuštění. Tady je nástup dobra, které nás přivádí zpět ke svému Stvořiteli a Otci, na cestu, kdy se naše lahvička s prvotní a identickou esencí může znovu vylít do nekonečného Oceánu samotného Stvořitele, spojit se s ním a dojít tak Spasení.“
    – – – – – – – – – –
    Pan Milan Šupa napsal před 5ti léty také jeden významný postřeh :“ Zmyslom života každého človeka na tejto zemi je stať sa natoľko zrelým, aby raz mohol vstúpiť do večnej ríše ducha! Všetko ostatné je len prostriedkom k tomuto účelu! Celý náš život na zemi je len prostriedkom k tomuto účelu. Na to nikdy nezabúdajme!“ ….dodám jen otázku – není ten vstup do věčné říše ducha tou spásou?

    Více zde: https://hledani.gnosis.cz/smutna-nevedomost-o-zmysle-zivota/
    – – – – – – – – – – – –

    A opět náznak cesty ke spáse v článku V.Žáčka s odkazem zde:
    https://hledani.gnosis.cz/klic-pohled-druhy/

    „Jan 3:36: Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává.“ – Neznamená to, že tady, v hmotném světě, získáváme život věčný. Tady to opravdu nejde. Tělo jako obal pro duši má sečteny předem své dny; unaví se, opotřebuje, onemocní. Kdo však Syna následuje, koná podle jeho vůle a následuje Jeho Cestu, ten nevytváří nová pouta pro nová zrození; naopak, dosáhne spasení pro život věčný.“
    – – – – – – – – –

    A tady k tomu bezpečnému návratu : „Tento svět není stálý a právě takové jsou i všechny světské věci. Moudrý člověk je ten, který pochopí tuto prchavou a proměnnou přirozenost světa a všech věcí, které ke světu náleží, a snaží se co nejlépe využít svého lidského těla pomocí koncentrace a meditace ke službě Nejvyšší bytosti. Tak získá užitek ze všeho, čím jej Stvořitel ve své milosti obdařil a přivede tak svoji duši – onen vzácný klenot, podstatu všeho – do jejího pravého domova.“

    Odkaz na zdroj z článku V.Žáčka: https://hledani.gnosis.cz/drobna-oslava-role-syna-mistra-ucitele-radce/
    – – – – – – – – – –

    S čím můžeme počítat, když získáme Boží Spravedlnost? Opět z článku pana M.Šupy více zde: https://hledani.gnosis.cz/novy-ovela-drsnejsi-pohlad-na-podstatu-stvoritela/

    Každá bytosť vo stvorení, teda aj človek, má právo na Lásku Najvyššieho, ale len vtedy, ak si on sám plní svoju vlastnú povinnosť lásky k Nemu! A to tým, že sa snaží poznávať jeho Vôľu a túto Vôľu sa usiluje aplikovať do svojho každodenného života. Kto takto miluje Pána, môže celkom určite počítať s jeho Láskou! Kto sa však o Pána nezaujíma a absolútne ho ignoruje, ten naopak musí počítať s jeho Spravodlivosťou!
    – – – – – – – – – –

    Příběh ukazuje opět cestu k Bohu, k tomu návratu, osvobození se od světa…..člověka, který pro spásu koná:
    „…….příběh německého filosofa /Cesta zenu/ Eugena Herrigela. Ten jednou obědval se svým Mistrem v jedné restauraci ve dvacátém patře jistého japonského mrakodrapu, když začalo zemětřesení. Celá budova se v krátkém okamžiku zatřásla jakoby se měla zřítit a všichni přítomní se v panice hrnuli k východům. I Herrigel okamžitě zapomněl na filosofickou diskuzi se svým Mistrem a stejně jako ostatní se tlačil ven, za záchranou. Najednou si však vzpomněl na Mistra a otočil se zpět. Uviděl ho, jak stále sedí u stolu, nehybný a se zavřenýma očima. Podobně jako je jehla přitahována magnetem, vrátil se i Herrigel zpátky ke stolu. Jakmile zemětřesení odeznělo, Mistr otevřel oči. Herrigel se zeptal: „Proč jste neutíkal ven jako ostatní?“ A Mistr krátce odpověděl: „Já utíkal. Jediný rozdíl byl v tom, že ostatní utíkali vně a já utíkal dovnitř. Oni utíkali pryč od smrti a já běžel smrti do náruče.“

    Celý článek V.Žáčka je zde: https://hledani.gnosis.cz/utrzky-k-zamysleni-2/
    – – – – – – – – – – – –

    Zamířil jsem i do nabídky článků pana L.Degona. A našel. V závěru článku – viz. odkaz píše:
    „Jediné, čo možno smelo a s istotou povedať o živote, je, že pochádza od Stvoriteľa a ku Stvoriteľovi sa opäť vracia, aby mu zložil účet svojho pozemského gazdovania. Ale, je toto zmyslom nášho života? Tí, ktorí sa po klinickej smrti vrátili späť do tohto života, rozprávajú o tom, že videli celý svoj život, ako na filmovom plátne. Celý život sa im v tom vševidiacom svetle premietol a to z pozície vlastného ja a z pozície akoby zvonku. Náš život tu bol posudzovaný a hodnotený z pozície vlastného ega a z objektívnej pozície samotného Stvoriteľa. A možno práve toto videnie zvnútra a zvonka je zmyslom života… .“

    Pan Degon sem dává nějaké poznání o smyslu života. Když se již navrací prazáklad života k Bohu, nemusí jít ještě ale o tu spásu. Má být smyslem vidět proběhlý život zevnitř a zvenku…..?
    Zdroj: https://hledani.gnosis.cz/o-zmysle-alebo-nezmysle-zivota/
    – – – – – – – – – – –

    V čem je cesta ke spáse? Pokoušel jsem se to hledat i tady:

    https://hledani.gnosis.cz/utrzky-k-zamysleni-jsou-ve-svem-zaveru/

    „Je nutné plnit povinnosti, které život vyžaduje. Být dobrým synem, dcerou, mámou či otcem. Nepoddávat se vášním, chtíčům, chtění, nepodléhat hněvu, závisti, nelpět. Uvědomit si vzájemnou propojenost života. Pokusit se pochopit význam slova JÓGA a pokud dospěje člověk k tomu, že vše nemusí být tou marností, může hledat na cestě například karma jógy bez sobeckosti s oddanosti ke Stvořiteli, jít za transcendentním poznáním, které očišťuje a osvobozuje, vydat se cestou meditace s cílem ovládnout mysl a smysly a nesčetné nabídky tohoto malého falešného „já“. Na milosti Boha je pak, jestli naše pokání, trpělivost a láska dosáhne pokorného nazírání na svět a jestli potkáme člověka, který nás dovede na správnou cestu. Je potřeba narodit se za života znovu, ochutnat živou vodu a pravý chléb Otce, naučit se poslouchat hlas Božího Syna a jeho Slovu bezvýhradně věřit.
    „Člověk má v sobě mnoho koží, které pokrývají hloubky srdce. Člověk zná mnoho věcí. Sebe však nezná. Ba třicet nebo čtyřicet koží, takových, jaké má vůl nebo medvěd, a právě tak tlustých a tvrdých, pokrývá duši. Sestupte do vlastního nitra a učte se tam poznávat sami.“ /Mistr ECKHART/
    – – – – – – – – – – – –

    Paní Alžběta K., další autorka ze Slovenska sem dala článek, kde v závěru uvádí takové zásady. Pro mě vedoucí v sumáři k bezpečnému návratu k Otci !

    „Pokorné poznávanie prírodných, univerzálnych zákonov, ktoré sú Božiu Vôľou. Múdro podriadiť svoju vôľu Božej vôli, jej zaradením do praktického života.
    Pokorné poznávanie aspoň základného prehľadu úrovní Stvorenia, ktoré nám pomôže ujasniť si, kde je naše miesto. Kde je náš pôvod a skutočný Domov. Aby sme sa rúhavo nepovyšovali, nepreceňovali, ale ani nepodceňovali voči nášmu Stvoriteľovi, ktorý je Najvyšší.
    V práci na sebapoznaní a sebavýchove, aby sme si dokázali priznať vlastné osobnostné a charakterové slabosti a nedostatky a snažili sa ich vedome zbavovať.
    V úsilí o čistotu myslenia, aby sme ani myšlienkami neubližovali sebe a blízkym.
    V čistote reči a v konaní skutkov s dobrým úmyslom. Aby sme v láske blížnym pomáhali potrebným.
    Čo znamená prevziať za seba zodpovednosť. Za svoje chcenie, túžby, city, myšlienky, reči a skutky.
    V prežívaní vďačnosti a úcty k Stvoriteľovi za milosť bytia, s láskou a podporou všetkého živého, posilňovať a rozvíjať svoj duchovný cit.
    V budovaní si cesty k Svetlu upevňovaním túžby po svetlom Domove Večného Ducha, kde je aj náš skutočný cieľ a Domov, do ktorého sa smieme vrátiť ako zrelé, seba-vedomé duchovné osobnosti.
    Pestovaním krásy, prežívaním lásky a radosti.“

    Odkaz na článek – https://hledani.gnosis.cz/k-vyznamu-mystickych-zazitkov/

    Když již nic jiného, nalezl jsme pro sebe mnoho odpovědí na mnohé otázky.

    Zdravím
    Alois Vrobel

    1. Pane Aloisi,

      vámi formulované otázky jsou důležité a každý člověk by měl na ně hledat odpověď tak, jak jste to učinil vy. Odpovědi jsou na prvém místě v evangeliích, ale nejsou tam úplně polopatě, protože život vytváří nepočítaně různých situací a na složitý problém nelze dát jednoduchou odpověď.

      V souvislosti s vaším hledáním bych chtěl poukázat na problém farizeů a zákoníků. Byli to lidé velmi nábožensky vzdělaní a „vzorní“. Přesto na jejich adresu řekl Ježíš svým učedníkům: „Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského“ (Mt5,20). Oni pečlivě dodržovali ustanovení daná jim Mojžíšem a odváděli předepsané desátky. Co na nich tedy Ježíšovi vadilo, že dal někdy přednost celníkům (zlodějům) a prostitutce? Bylo to jejich sobectví. Oni konali dobré skutky ne proto, aby pomohli trpícím, ale pro sebe, aby zvedli svou imidž (Venda by řekl karmu) v očích lidí a v očích Božích. Z jejich peněz byli mimo jiné podarováni sirotci a vdovy, takže trpícím pomoženo bylo. Je tedy důležité, zda konali dobré skutky ze soucitu nebo proto, aby splnili nepříjemnou povinnost? Je. Bůh vidí do srdce člověka a to, co člověk vykonal s neochotou, neuzná. Protože dar daný s neochotou je dar-nedar. Takový dar byste nejradši hodili dárci na hlavu. To ale není ten hlavní důvod. Jde o to, že skutečný dar vyžaduje značné nasazení. O něco výše jsem psal o Williamu Wilberforce, jak 18 let v parlamentu prosazoval zákaz otroctví. Pokud by uvažoval jako farizej, koupil by nějaké otroky a daroval jim svobodu. Tím by svou „povinnost“ vůči Bohu považoval za splněnou. On pro otroky vykonal neskonale více a nic ho to nestálo. Musel však vynaložit obrovské úsilí. Bez zápalu pro věc by nedosáhl ničeho.

      Uvedu ještě jiný příklad. Za totality jsem se setkal s komunisty věřícími v Boha, kteří chtěli konat dobré skutky. Občas neuposlechli směrnice strany a tajně pomohli někomu, koho měli zašlápnout do bahna. Zasloužili obdiv? Nemyslím si to. Obdiv by zasloužili, kdyby ze strany vystoupili a ukázali ostatním v podobné situaci, že to jde. Ježíš vytýkal farizeům pokrytectví, tedy život ve lži. A jistě mi dáte za pravdu, že být věřící a sloužit ateismu je pokrytectví.

      1. V ranním čtení jsem našel to, co bych podle Vás řekl. Neřekl.

        Image a karma, to je jako nebe a dudy.

  9. Otázky v článku směřují podle mě pozitivním směrem, ke stvoření, kdo, co, kdy, proč…a také co je po smrti? Není nastolena žádná otázka na existenci pekla, ďábla…..? Asi je to nepodstatné.
    Každým okamžikem se svět mění a ty změny v souhrnu někdy znamenají boření něčeho ustáleného.
    Zaujal mě krátký článek: https://www.prvnizpravy.cz/sloupky/cerny-kristus-probouzi-se-demoni/

    A pak jsem si vyhledal další zdroj:
    https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/daily-mail-britska-katedrala-likviduje-mytus-o-belosskem-jezisi/

    A napadla mě otázka – jak moc je vytvářeno na planetě dobro a jak moc proti tomu zlo?
    Bůh chce rovnováhu. Dodržování vyšších zákonů by měl přinášet harmonický řád a ne chaos. Dnes prožívám přelévání na tu či onu stranu.

    Bojují přes nás, lidstvo, mezi sebou „vojska“ andělů a démonů?

    Pěkný den.
    Alois Vrobel

    1. → Dnes prožívám přelévání na tu či onu stranu.

      A gyroskop máš, démone von Mährische Trübau?.:-))

    2. → Každým okamžikem se svět mění

      Ale ovce zůstavaj ovcema. Skoro bych řekl, že je v tom ukrytej určitej druh spravedlnosti.

    3. Pane Aloisi, prvnizpravy.cz je dezinformační web. A je pro mě záhadou, že jako spirituální člověk nejste schopen lživý web rozeznat. Zkuste na stránkách zmíněného webu najít jméno šéfredaktora a adresu redakce. Nepodaří se vám to. Co myslíte, potřebuje poctivý člověk utajovat věci, které jsou u normálních webů veřejné?
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Dezinforma%C4%8Dn%C3%AD_web

      1. Pavle v. Ne, že bych Prvním zprávám věřil, výběr informací se mi nelíbí. Ale:

        První zprávy (prvnizpravy.cz) — provozovatelem webu je firma Easy Communications s.r.o., za kterou kromě šéfredaktora Radomíra Pekárka stojí Jan Holoubek a Jan Fulín, a jejímž polovičním vlastníkem je společnost OUR MEDIA, do jejíhož portfolia patří předně Parlamentní listy.
        http://rejstrik-firem.kurzy.cz/24821357/easy-communications-sro/
        ADRESA: Cimburkova 258/21, Žižkov (Praha 3), 130 00 Praha

      2. Kolega Alois dnes k počítači nepřijde.
        Podíval jsem se, jak moc jde o dezinformační web.

        Pod článkem z „prvních zpráv“ je přímo odkaz na anglický text z „Daily Mail“ a já to nepovažuji za dezinformaci.
        https://www.dailymail.co.uk/news/article-8473935/St-Albans-Cathedral-places-painting-Supper-black-Jesus-altar.html

        Pak je jen a jen na čtenáři, jestli uvěří, že předmětný článek byl skutečně napsán a možná i to, proč byl napsán ?

        Svět je v něčem mírně „naruby“ a i Honzu to rozhodilo.

        Pěkný den všem.
        Václav Žáček

      3. ad – Kolega Alois dnes k počítači nepřijde.
        ________________________

        Vendo, myslím, že to nikoho nezajímá. Je úplně jedno, pod jakým nickem píšete.

      4. Honzo,

        uznávám svůj omyl. Nápis „kontakty“ je dole na stránce uveden dvakrát. Nevšiml jsem si toho. Stiskl jsem tlačítko na tom horním a naskočil mi formulář „napište nám“.

        Informnaci, že jsou První zprávy dezinformačním webem, jsem čerpal z Wikipedie.
        https://cs.wikipedia.org/wiki/Dezinforma%C4%8Dn%C3%AD_web

    4. Po pěti dnech jsem umístil do mého článku „OTÁZKY“ – jak moc je vytvářeno na planetě dobro a jak moc proti tomu zlo? A druhá jakoby nad ní – Bojují přes nás, lidstvo, mezi sebou „vojska“ andělů a démonů?

      A vida – Honzovu inteligenci zajímá gyroskop, Pavel V. vrhl své síly do dokazování dezinformace a Věra z Vysočiny řeší nicky……. .

      Opravdu se zajímám o hledání odpovědí na některé otázky. A co je zajímavé, stále vznikají i nové.

      Přeji všem slunce v duši, jak říkal jeden „rosnička“.

      Alois Vrobel

      1. ad – Opravdu se zajímám o hledání odpovědí na některé otázky. A co je zajímavé, stále vznikají i nové.
        ________

        Aloisi, kdo dokáže sobě pro zábavu kopat do lásky a do štěstí, ten už přece odpověď na všechny svoje otázky dostal, to taky nevíte?

  10. Dezinformační weby používají trik, kterému já říkám „lež převlečená za pravdu.“ Takže uvedená zpráva z Daily mail pravdivá s největší pravděpodobností je. Přečetl jsem si ji. Bylo tam napsáno, že po světě existuje moho obrazů Krista, přičemž jeho podoba obvykle odpovídá typickému muži z dané lokality, že není žádný důvod myslet si, že Ježíš byl běloch – blonďák s modrýma očima. Cílem článku bylo ukázat, že Ježíše nelze ztotožnit s nějakou rasou, že Bůh je pro celý svět univerzální.

    Váš přítel Alois k danému tématu vybral z Prvních zpráv následující:

    „Černý Kristus – probouzí se démoni

    Komu slouží opat Jeffrey John si nejsem jistý, ale křesťanský Bůh to rozhodně není.

    Těžko se mi hledají slova k pocitům, které jeho čin ve mně vyvolává. Najednou jsem pochopil, že blahobyt způsobil u části západní společnosti touhy srovnatelné snad jen s běsněním při starořímských gladiátorských hrách. Stříkající krev, chrčení umírajících, křik raněných, kutálející se hlavy ….. Co na tom, že umírají i diváci. Už nestačí filmy a hry. Akce, násilí a brutalita nám všem vstoupí do života. Je jedno, co bude potom. Teď, teď je nutné prožít něco mimořádného, neopakovatelného. Uříznout někomu hlavu, před tím ho ještě znásilnit, pokud možno před jeho rodinou. Ve jménu krásných idejí ukájet beztrestně své nejnižší pudy. Opat John, stejně jako zástupy jiných, už nepokleká před Kristem. Mají svého černého anděla, tak proč ne taky černého Krista. Svým gestem povzbuzují v lidech démony zla a budou smeteni. Ale my také!

    Karel Petřík“ (konec citace)

    Snad uznáte, že komentář pana Petříka je s článkem z Daily mailu v příkrém rozporu. Že využívá pravdivou informaci, aby ji následně zabalil do lži. Vy nevidíte, jak je toto počínání hnusné? Že jeho cílem je vyvolání nenávisti? Jestli nevěříte mně, zeptejte se na to při příštím mystickém vytržení svého Stvořitele.

    Píšete, že „i Honzu to rozhodilo“. Viděl jste někdy jeho komentář, kde nebyl „rozhozený“? Nebyl snad nesčetněkrát „rozhozený“ i z vašich komentářů? Musíte prožívat velké zoufalství, když se dovoláváte Honzy :-)

    1. Svoji reakcí, pane Pavle V., jste dokázal odpovědět na moji nevyřčenou otázku, možná lépe řečeno, na moji jistou pochybnost.
      Až zareaguje kolega Alois, snad zítra /?/, potom Vám to vysvětlím.

      Dobrou noc nebo dobrý den.
      Václav Žáček

    2. Tak ten můj postoj doplním:

      Alois sem dal odkaz na krátký článek pana Petříka a napsal k tomu, že ho zaujal : https://www.prvnizpravy.cz/sloupky/cerny-kristus-probouzi-se-demoni/

      Co proti tomu mít? On neříká, že souhlasí nebo s ním nesouhlasí.

      Ihned to ještě doplnil dalším textem : https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/daily-mail-britska-katedrala-likviduje-mytus-o-belosskem-jezisi/

      Oba tyto texty, jak vysvětlil dnes, v něm evokovaly novou otázky, resp. otázky dvě do jeho autorského článku. A to bylo to, oč v jeho vstupu šlo!

      Těch si ale nikdo nevšímá, ostatně ani Vy. Vy jen hledáte „hnidy“ v těch odkazech.
      Samozřejmě ale, že je to Vaše právo.

      A já jsem to doplnil pak odkazem na anglický zdroj, který zdroj „první zprávy“ řádně uvedl: https://www.dailymail.co.uk/news/article-8473935/St-Albans-Cathedral-places-painting-Supper-black-Jesus-altar.html

      Ten si může každý pomocí překladače přeložit, když má zájem.

      Vy jste mi napsal, že „Cílem článku bylo ukázat, že Ježíše nelze ztotožnit s nějakou rasou, že Bůh je pro celý svět univerzální.“

      O tom se s Vámi asi nikdo nepřel či nepře.

      A tak ještě jednou; přehlédl jste, že tu byly Aloisem položeny dvě nové otázky.

      Nevadí mi, že si jich nevšímáte. To je tady běžné, že diskuze se „rozmělňují“ jinam.

      Pavle V., Vaše doporučení ze včerejška – „Jestli nevěříte mně, zeptejte se na to při příštím mystickém vytržení svého Stvořitele.“ – to je Vaše čiré nepochopení. / a v podstatě i projev jisté hlouposti/

      Ty dvě nové otázky Aloise – „jak moc je vytvářeno na planetě dobro a jak moc proti tomu zlo?“ …..a druhá „Bojují přes nás, lidstvo, mezi sebou „vojska“ andělů a démonů?“ jsou položeny jednoznačně, jsou relevantní a mají zásadní význam.

      Ale mohu se plést.

      Pěkný večer.
      Václav Žáček

      1. Vendo, je možné, že Alois dal odkaz na komentář jakéhosi Karla Petříka, který on sám považuje za volo*inu. Nemohu pochopit, proč to tedy zveřejňuje. Nebo proč alespoň nenapíše, že tomu sám nevěří.

        „jak moc je vytvářeno na planetě dobro a jak moc proti tomu zlo?“ …..a druhá „Bojují přes nás, lidstvo, mezi sebou „vojska“ andělů a démonů?“ K tomu mohu pouze říci, že otázka boje mezi anděly a démony se nás, lidí v podstatě netýká. Máme totiž svobodnou vůli. Tím pádem neseme odpověď sami za sebe i za to, co se ve světě děje. Hitler se nedostal k moci řízením satana. Dostal se k moci, protože v roce 1933 pro něj hlasovalo 44% voličů. V předcházející volební kampani (v době hospodářské krize) mu stranické příspěvky posílalo 800 tisíc členů jeho strany. Byli to takzvaní obyčejní lidé, kteří měli hluboko do kapsy.

      2. To, co nemůžete pochopit, to co Alois sem dal jak informaci /první zprávy/ a proč to sem dal, na to se raději zeptejte přímo jeho.

        Ty dvě nové otázky Aloise tu ale byly řešeny mnohokráte. Napsal jsem k tomu zcela konkrétní dva články / k dobru a zlu a kde se neustále bere /:
        https://hledani.gnosis.cz/dobro-a-zlo-aneb-pozitivni-ci-negativni-v-nas-1-cast/
        https://hledani.gnosis.cz/dobro-a-zlo-aneb-pozitivni-ci-negativni-v-nas-2-cast/

        Tady dám ale odkaz na jiný článek i s krátkými úryvky a snad se z něj dá pochopit či částečně nalézt odpověď na ty dvě otázky Aloise:
        https://hledani.gnosis.cz/hrisna-duse-odklada-nekdy-duse-mysl-jen-porozumet-2-cast/comment-page-1/#comments

        „V předchozím článku jsem v závěru uvedl tři důležité pojmy, které jsou podstatou lidské bytosti. Nejsou z tohoto světa, to je nutné zdůraznit. Tělo však ano a je tím, co je pomíjivým, i když pro existenci a součinnost těch „vyšších sil“ je v hmotném světě nezbytným. Těmi třemi jsou „Energie“ (Slovo, Duch Svatý), „duše“ a „mysl jako falešný duch“. Ježíš o těchto třech prvcích v celkovém lidském složení říká /opět gnostická kniha Pistis Sophia/:

        „Každý z nich má predispozice fungovat podle své povahy. Energie je nastavená fungovat tak, aby hledala Světlo z Výšin. Na druhé straně duše všechno vnímá tak, aby hledala region spravedlnosti, který je smíšený. A falešný duch-mysl hledá všechno zlo a touhy a všechny hříchy. Lidské tělo samotné nevnímá nic, pokud jeho materiální podstata nepřijme energii (z duše a mysli).“

        V uvedeném spise Ježíš Máří Magdaléně dále vysvětluje:

        „Vnitřní Energie dává duši přímo nutkání hledat oblast Světla (věčnou říši) a Boha samotného. Falešný duch však zcela obráceně nabádá duši na neustálé páchání různých hanebností, se všemi projevy nízkých vášní a se všemi hříchy. A neustále setrvává v její blízkosti, je vůči ní nepřátelský a nutí ji páchat všechny zlé věci a hříchy. (…)

        A navíc je duše pod jeho vlivem neustále. Jak přes den anebo noc odpočívá, zaplní ji sny anebo touhami a nutí ji prahnout po všem světském. Jedním slovem, nabádá ji na všechno, co jí archonti (vládcové) určili. Takto je falešný duch vůči duši nepřátelský, nutí je dělat věci, které si sama nepřeje. To je to, co je nepřítelem duše.“

        /konec citace/

        V tom posledním odstavci je důrazně něco uvedeno a kdo chce, může i najít vysvětlení na uvedené období ovládání lidí Hitlerem /vládcem/. Alespoň já to tam vidím jasně.

        Mějte se hezky.
        Václav Žáček

      3. ad – Ty dvě nové otázky Aloise – „jak moc je vytvářeno na planetě dobro a jak moc proti tomu zlo?“ …..a druhá „Bojují přes nás, lidstvo, mezi sebou „vojska“ andělů a démonů?“ jsou položeny jednoznačně, jsou relevantní a mají zásadní význam.
        ________________

        Vendo, ty dvě nové Aloisovy otázky vůbec nejsou zásadní. Dokonce jsou položeny úplně mimo mísu. Zlo a dobro není vytvářeno na planetě, planetu a „lidstvo“ do toho vůbec nepleťte. Ptejte se jinak:

        „jak moc je vytvářeno ve mně – ve Vendovi, v Aloisovi… dobro a jak moc proti tomu zlo?“

        „Bojují přeze mě, Vendu, Aloise, mezi sebou „vojska“ andělů a démonů? Proč dělám věci, které nesou zlý úmysl, co mi to přináší, čeho tím chci dosáhnout?“

        Jedině takto položená otázka a upřímná odpověď vám může něco nabídnout a posunout v poznání sebe samého. Ale chápu vás,mnohem jednodušší je dělat pořádek na planetě, než v sobě.

      4. Ano, paní Věro. Můžete , to píšu za mě, vstoupit do diskuze mé s Pavlem V..

        No a na závěr – jak jsem napsal 6.7. 18:32 -cituji- …..jsou položeny jednoznačně, jsou relevantní a mají zásadní význam.

        Ale mohu se plést. /konec citace/

        Berte to tak, že jsem se z Vašeho pohledu spletl.

        Václav Žáček

      5. Vendo, samozřejmě, že můžu vstoupit do diskuse kohokoliv s kýmkoliv, stejně jako vy :-)

        píšete:

        Ale mohu se plést.
        ________________________

        Ovšem, že se můžete plést, a taky se pletete. Otázka zní, proč tedy píšete „Ty dvě nové otázky Aloise …….jsou položeny jednoznačně, jsou relevantní a mají zásadní význam.“

        Pak totiž to vaše „ale mohu se plést“ je takový nadbytečný alibismus. Kdyby to náhodou bylo blbě, necháváte si zadní vrátka pootevřená.

        Mohl byste se tedy pokusit odpovědět na tyto otázky?

        „jak moc je vytvářeno ve mně – ve Vendovi – dobro a jak moc proti tomu zlo?“

        „Bojují přeze mě – Vendu – mezi sebou „vojska“ andělů a démonů? Proč dělám věci, které nesou zlý úmysl, co mi to přináší, čeho tím chci dosáhnout?“

      6. Děkuji za Vaše dvě otázky. Za chvíli jdu cvičit a dnes již neodpovím. Zítra dopoledne Vám odpovím, ale za té podmínky, že mi odpovíte za sebe na stejně znějící otázky – samozřejmě místo Venda byste tam tedy byla Vy, Věra z Vysočiny? Co říkáte? Myslím, že je to logické a fér, že?

        To moje – „ale mohu se plést“ bylo určeno pro ty, kteří kvůli své nevědomosti podstatu těchto otázek nechápou a mohlo by jim být líto to, že tu jejich relevantnost a zásadní význam nepochopí.

        Pěkný večer.
        Václav Žáček

      7. Paní Věro, změna,
        musím nyní odejet a vrátím se odpoledne.
        A tak to nenapíši dopoledne, ale až odpoledne.

        Pěkný den.
        Václav Žáček

      8. Vendo,píšete:

        Zítra dopoledne Vám odpovím, ale za té podmínky, že mi odpovíte za sebe na stejně znějící otázky – samozřejmě místo Venda byste tam tedy byla Vy, Věra z Vysočiny? Co říkáte? Myslím, že je to logické a fér, že?
        ______________________

        Není to logické ani fér.

        Toto jste předložili vy:

        *Ty dvě nové otázky Aloise – „jak moc je vytvářeno na planetě dobro a jak moc proti tomu zlo?“ …..a druhá „Bojují přes nás, lidstvo, mezi sebou „vojska“ andělů a démonů?“ jsou položeny jednoznačně, jsou relevantní a mají zásadní význam.*

        tak se s tím taky nějak popasujte. Neschovávejte se za „planetu“ ani za „lidstvo“, mluvte sami za sebe, když vás ty otázky trápí. Jen u sebe najdete odpovědi.

  11. Dědictví otců, zachovej nám, pane.
    Věro, drama, že u internetu není Venda nebo Alois, je tu běžné. Není to dva v jednom (1 člověk a 2 nicky). Alois dělá občas překlepy, Venda poukazuje na překlepy, když mu dochází argumenty. Alois je Vendův učedník a propaguje svého Mistra. Ten mu pomáhá s články.
    Ale hlavně: Venda sdělil, že není jogín, ale jogista (= filosofuje a cvičí?)
    *jogín – stúpenec jogy ako indického ortodoxného filozofického systému
    • jogista -(stúpenec jogy ako filozofického smeru al. pestovateľ jogy ako sústavy cvičení)

    Byl jsem dnes v kostele, svátek Cyrila a Metoděje. Zpívala se píseň s refrénem Dědictví otců, zachovej nám, pane.
    http://www.moraviamagna.cz/texty/t_dedictvi.htm
    Ve zpěvníku č. 828 s poznámkou -polská píseň. Před týdnem se pavlu v. nelíbilo, že náš pan farář řekl při výkladu (Matouš : Hle, tvá matka, otec, syn, dcera), že křesťan má milovat především své nejbližší v rodině , své souvěrce, svůj národ a svou vlast. Jinak ztratil lásku, rodinu, víru, národ, vlast. Farář mluvil před tím o malé červené knize kardinála Tomáška, takže patrně čerpal z ní. A kardinál Tomášek nebyl člověk, který nerozumí Bibli.
    Závěr pavla v., že kněz nezná bibli a je nacionalista.
    Dnes byla v kostele úvodní píseň Dědictví otců, zachovej nám, pane. Věrozvěsti Cyril a Metoděj ztratili svou vlast (už se do Soluně nikdy nevrátili a zemřeli jinde). Ale vykonali obrovské dílo pro tehdy poměrně jednotný národ a jazyk Slovanů ( hlaholice- https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlaholice. )
    „Písmo tvořilo základ kultury a vzdělanosti Velké Moravy, později se rozšířilo do jiných slovanských zemí, kde se nejdéle udrželo v Chorvatsku. Během 10. století Slované přešli buď k latince nebo cyrilici (která má na hlaholici nezávislý původ) a hlaholice byla odsunuta na okraj.“
    Kněz řekl- pozvání Cyrila a Metoděje knížetem Rastislavem na Velkou Moravu byl krok politický, proti německému vlivu v našich zemích přes křesťanskou latinskou církev.
    Tady v diskuzi se řeší, jestli byl Kristus černoch. Chybí už jen, jestli byl Kristus muž, nebo jakého byl pohlaví, když jich nyní máme něurekom.
    Můj názor- ať si černého Krista řeší v Americe černoši (nebo ti, což se k čertnosštví hlásí – Barack Hussein Obama), nebo třeba úplně černí Zulové v jižní Africe. Ať si to řeší desinformační weby a jejich šiřitelé.
    Můj Ježíš není černý. Jako dítě jsem se díval na obraz nad postelemi rodičů, kde nejspíš moji sourozenci a nakonec i já nejmladší asi vznikli i se narodili. Elipsovitý obraz Panny Marie s Ježíškem. Panna Marie měla tmavé vlasy a oči a vypadala mladě. Ježíška nesla na rukou. Ježíšek měl na batole velkou hlavu, blonďaté kudrnaté vlasy a modré oči. Obraz vypadal přibližně jako
    https://docplayer.cz/docs-images/58/42106479/images/152-0.png
    Takže ještě jednou Dědictví otců a zdravý selský rozum zachovej nám, pane.
    Přestávám rozumět tomu, o čem se tedy diskutuje. Zajímal by mě Váš názor.

    1. Chtěl bych uvést na pravou míru, co si myslím o loajalitě ke své rodině a národu. Milovat někoho, kdo miluje mě, není láska, je to obchod. V evangeliu se o tom píše:

      „Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž?“(Mt5,46-47).

      Jaký byl Ježíšův vztah k jeho rodině je v Novém zákoně také popsáno:

      „Vystoupil na horu a zavolal k sobě ty, které si vyvolil; i přišli k němu. Ustanovil jich dvanáct, aby byli s ním, aby je posílal kázat a aby měli moc vymítat zlé duchy (Mk3,13-15)…Vešel do domu a opět se shromáždil zástup, takže nemohli ani chleba pojíst. Když to uslyšeli jeho příbuzní, přišli, aby se ho zmocnili; říkali totiž, že se pomátl (Mk3,20-21)…31Tu přišla jeho matka a jeho bratři. Stáli venku a vzkázali mu, aby k nim přišel. Kolem něho seděl zástup; řekli mu: „Hle, tvoje matka a tvoji bratři jsou venku a hledají tě.“ Odpověděl jim: „Kdo je má matka a moji bratři?“ Rozhlédl se po těch, kteří seděli v kruhu kolem něho, a řekl: „Hle, moje matka a moji bratři! Kdo činí vůli Boží, to je můj bratr, má sestra i matka“(Mk3,31-35).

      Ježíš byl prorokován jako spasitel izraelského národa. Dopadlo to poněkud jinak. Představitelé jeho národa se postavili proti němu. Ukázalo se, že nebyl poslán jen pro židy, ale pro všechny národy. Já považuji sounáležitost mezi lidmi na základě víry za mnohem důležitější než jakoukoliv jinou loajalitu. Například poctivý Němec je mi bližší než československý estébák.

      1. Pavle, nevěřím vám, že vzájemnou lásku považujete za obchod. To jsou jen takové kvaziušlechtilé EZOkecy, v internetové diskusi je to běžné.
        A koneckonců – nikdo vám přece nebrání milovat ty, kteří vás nemilují, dokonce si můžete dopřát i takový luxus svobodné volby, že jiné vztahy ani nemusíte vyhledávat.

        ad – Například poctivý Němec je mi bližší než československý estébák.

        To asi nejste sám, na tom není nic vyjímečného.

    2. Pardale, píšete:

      „Přestávám rozumět tomu, o čem se tedy diskutuje. Zajímal by mě Váš názor.“
      ________________

      Zastřešující téma zní: hledání Světla. Světlo se v žádném případě nevydiskutuje v internetové debatě. Ale může nastat stav (jak jste podobně psal o kvantových částicích – nejde o částici, ale stav mezi nimi), že se setkají spřízněné duše. A ty si nic vysvětlovat a diskutovat nemusí, vztah jejich duší (Světlo mezi nimi) jim umožňuje vidět věci ve stejné harmonii. Takže nějaký smysl tyhle plkárny asi mají, protože každá blízkost je duši milá a příjemná.

      ad černý Kristus – nevím, kdo to potřebuje zkoumat, černá Madona nikomu v hlavě neleží, klidně si existuje vedle Madony árijského typu. Ježíš byl pravděpodobně žid, asi byl snědý, černooký, černovlasý, pravděpodobně ženatý, protože jej učedníci oslovovali rabbi, a tahle funkce prý nenáležela svobodným mužům, ale to všechno je úplně vedlejší. Podstata je spirituální, Ježíš je ta cesta a Světlo. Odpoledne jsem si vyšla u nás nad chalupou cestou v polích tzv. „ke křížku“, je tam krásný výhled, kvetou chrpy, řebříčky, vikve, heřmánek, obilí je husté a plné, slunce hřálo, prostě takový obyčejný venkovský kýč. Zaplaťpámbu za něj a za to dědictví otců, nejen to hmotné, ale především duchovní, kulturní, na tom je postavená každá civilizace. Naší povinností je chránit a předat jej dál, našim sedmikilovým štěstím, nic důležitějšího udělat nemůžeme.

      1. Věro, píšete dobře: „.. dědictví otců, nejen to hmotné, ale především duchovní, kulturní, na tom je postavená každá civilizace. Naší povinností je chránit a předat jej dál,..“
        Dnes jsem celý den dělal odvod (drenáž) vody kolem zahradního domku. Což by byla legrace, kdyby nebyl nalepený na plotě, kde není skoro kam šlápnout ani položit kýbl na zeminu, ani kam vodu odvádět. Všechno se podařilo, nic nechybělo ani nezbylo, pozdě večer bylo hotovo. Připomnělo mi to sklízení sena pro záhumenkovou krávu. S rodiči po práci, s našimi bývalými koňmi (říkalo se ale našima koňma). Máma ukrojila dva krajíce chleba ( dej je kobylám, aby věděly že jsou tady doma) a já jsem šel v každé ruce krajíc proti zapřaženým koním.
        Žízeň se zchladila sedlinou (kyselým mlékem) rozmíchaným kvedlačkou udělanou z vánočního stromečku. Večer trochu za chládku se seno skládalo na půdu a skončilo se za tmy při světle rozsvíceném na dvoře.
        Píšu kvůli tomu, že se dělalo rozumným tempem celý den a skončilo se radostným pocitem, že se nám dařilo dobře sklidit.
        Dědictví otců je i to, že se pracuje přiměřeným tempem, každý pomáhá podle svých sil, je čas u práce myslet a mít z ní radost.
        Píšete o spříznění duší. To je možné přes vzpomínky i s těmi, co už nežijí. A zanechali právě to dědictví duševní. Společná práce je jiná kategorie, jak společné koukání na televizi (50 vražd týdně stačí, drahoušku). Moje děti si snad vzpomenou na nás rodiče, jak pomáhaly při stavbě domu.
        Vesnický život slábne i pospolitost dětí na návsi. Ale jsou i rekreační chalupáři, kteří opravili chalupy a některé tradice (koledníci) pomáhají udržet.
        Alois řeší v článku: „Co takhle věčná otázka – přišli jsme sem na svět dobrovolně, z vlastní vůle, anebo jsme sem byli posláni Vyšší Silou?“
        Nepamatuji si, jak jsem přišel na svět a jestli dobrovolně, to už vůbec nevím. I kdybych to věděl, tak nevím, k čemu mi to bude dobré. Věčná otázka nejspíš znamená, že odpověď na ní není žádná, jinak to nebude věčná otázka. Teď jsem zvědav, jako to vyřeší Alois a přítel na internetu.

      2. ad/„Co takhle věčná otázka – přišli jsme sem na svět dobrovolně, z vlastní vůle, anebo jsme sem byli posláni Vyšší Silou?“

        Každý z nás přichází na svět s přesně určeným programem, který pro něj byl vytvořen podle záznamu jeho vlastních minulých činů. /to je Boží zákon/

        Jak jste přišel na svět? To asi víte, dá se to ve Vašem věku předpokládat. Vaše matka Vám mohla ještě říci, jestli normálním porodem a nebo pomocí císařského řezu. Ta dobrovolnost se týká jen velkých duší, které se mohou rodit pro splnění jistého úkolu. Jakmile jste jako dítě, pozdější Pardal „uzrál“ v matčině děloze, musel jste se narodit. Novorozenec nemá žádnou vlastní vůli. To je také zákon.

        ad/I kdybych to věděl, tak nevím, k čemu mi to bude dobré.

        Tak to u Vás také nevím.

        Alois Vrobel

      3. Píšete o ideálu vesnice vašeho mládí a o dědictví otců. Docela by mě zajímalo, jak se ve vaší vesnici toto dědictví uchovalo v době agresivního materialismu.

      4. Pavel v. se ptá jak na vesnici nyní ? Ono skvěle nebylo nikdy, ale když vzpomínat , tak na to dobré, co nám život dal.
        Vesnice mezi válkami : 4 sedláci, koně + hovězí dobytek asi 25 ks, ovce, spoustu drůbeže, počet obyvatel včetně tzv. sloužících máma napočítala 72.
        Rok asi 1982, 2 trvale hlášení občané, JZD obdělává všechna pole a louky kromě tzv. strání, louky suší, část pastviny. počet kusů hovězího 35 ks jalovic. Meliorace udělali i na kopci, vyorali navrch oranžově hnědý hlinitý pískovec na našem poli za humny, kde byla zem jak na zahrádce, měli jsme tam i okurky. Na to se v dobrém vzpomínat nedá.
        Asi v polovině 90.Let – počet stálých obyvatel 13, z toho 4 děti. Počet kusů dobytka – 3 koně na pastvě. Statek sedláka, kterého vystěhovali (spíš vystěhoval soudruh, který se dostal až do ÚV KSČ), koupil Němec z Bavorska, opravili statek Ukrajinci, na poli pěstuje energetické topoly a energetickou nilskou trávu (v podstatě rákos). ale pěstuje i obilí. Silnice už nekončí jezeďákům na hnoji, ale vede většinou asfaltka do další vsi a dokonce přes potok.

      5. ad – Docela by mě zajímalo, jak se ve vaší vesnici toto dědictví uchovalo v době agresivního materialismu.
        _______________________

        Pavle, život na vesnici byl tvrdě materialistický i v těch starých dobrých časech, nedělejte si iluze. Práce, práce a ještě jednou práce. Ne všichni to vnímali jako požehnání a rádi vyměnili za pohodlí a jistý výdělek ve fabrikách a postupně za odchod do měst za prací, školou a zábavou. Podívejte se dneska, co za „architektonické“ hrůzy se staví na vesnicích, malebné chalupy, hospodářství, statek nebo rodinnou farmu abyste pohledal. Přitom je prověřená věc, že práce na hospodářství léčí duši, jsou na tom založeny léčebné programy, agroterapie. Teď se na venkově vedle domku postaví bazén a pergola s grilem a parkovou úpravou, ovocný strom tam nenajdete. A na duši si koupí antidepresiva.

      6. Pořád je to lepší (Teď se na venkově vedle domku postaví bazén a pergola s grilem a parkovou úpravou, ovocný strom tam nenajdete. A na duši si koupí antidepresiva.), než kdyby se kupř. 4 miliony obyvatel z venkova a malých měst chtělo přestěhovat, a postupně i přestěhovalo, do Prahy ?!
        Alois

      7. Pořád je to lepší (Teď se na venkově vedle domku postaví bazén a pergola s grilem a parkovou úpravou, ovocný strom tam nenajdete. A na duši si koupí antidepresiva.), než kdyby se kupř. 4 miliony obyvatel z venkova a malých měst chtělo přestěhovat, a postupně i přestěhovalo, do Prahy ?!
        ______________

        A postavili si domek s bazénem a pergolou v Praze? Nebo co tím chcete říct? :-))

        Položím vám stejnou otázku jako Vendovi:

        „jak moc je vytvářeno ve mně – v Aloisovi – dobro a jak moc proti tomu zlo?“

        „Bojují přeze mě – Aloise – mezi sebou „vojska“ andělů a démonů? Proč dělám věci, které nesou zlý úmysl, co mi to přináší, čeho tím chci dosáhnout?“

      8. I když se to netýká tématu článku, něco doplním.

        Alois asi myslel, že by u nás nebyl dobrý trend, kdyby lidé masivně prchali z venkova a šli třeba do Prahy. Z jiných států je známá migrace obyvatel do velkých měst, protože venkov ji nabídl klesající úroveň k životu. Vytvářely se tam obrovská a přeplněná města s nárůstem čtvrtí chudinských. / to asi u nás nehrozí tak nějak akutně / Proč i u nás v ČR dochází k úbytku obyvatel na venkově je na větší rozbor. Stručně. Mladší lidé jdou za prací, zemědělství na venkově v jistém úpadku / vč. práce v lesích /, problémy s obchody, dopravou, dostupností lékařské péče, malá až žádná kultura.

        Jen pro ilustraci. Jsem z Moravské Třebové. V r. 2005 mělo naše město / v květnu/ 11.236 obyvatel, zatímco v květnu 2020 pokles na 9.915 obyvatel. Úbytek za 15 roků skoro 12%.
        V květnu 2005 se do města přistěhovalo 22 lidí, 12 se narodilo, 9 se odstěhovalo a 13 zemřelo. V r. 2020 se přistěhoval 1 člověk, 9 se narodilo, 10 zemřelo a 26 se odstěhovalo.
        Úbytek je zřejmý. zajímavý je přírůstek cizinců. V roce 2005 /květen/ jich tu bylo trvale hlášeno 47, květen 2020 celkem 149. Více jak trojnásobný přírůstek. Pracuji v zahraničních montovnách a lisovnách / vesměs pro automobilový průmysl /.

        Chci tím jen říct, že Praha a některá další města jsou schopná „nasávat“ obyvatele, developeři zajišťují byty, sice za dost velký peníz, ale je tam větší pracovní příležitost. Venkov se vylidňuje.

        ad/ A postavili si domek s bazénem a pergolou v Praze?

        Znám jednoho zdejšího podnikatele, který měl v našem městě na naše poměry komfortní byt a ve vedlejší vesnici velký statek. Přestěhoval se do Prahy, ale již na to neměl, na ten domek s bazénem a pergolou. /statek nechal synovi / A v Praze byt jen za 8 milionů. Nějaký domek s bazénem a pergolou – 18 až 25 milionů?

  12. → Věra z Vysočiny – Pavle, nevěřím vám, že vzájemnou lásku považujete za obchod.

    Věř Věruško, věř..:-) Malých kalkulativních myslí (viz. R.R), je všude jak na.ráno. Taková je SKUTEČNOST!

    1. → opět jsem se vrátila k:

      Rozumím… Upřímně řečeno, v případě R.R. se nejde nevrátit, nevracet.

      Spiritualita se týká vidění nikoli získávání nebo dosahování něčeho. Jde spíše o vztah než o výsledky nebo požadavky. Jakmile jednou vidíš, ostatní následuje. (R.R.)

      1. Vážení, celé to dílo R.R. je jenom židovsko-křesťanská spekulace a nic jiného! To, aby se zvíře nažralo, ale z krajíce nic neubilo…

      2. „My, lidé, nevidíme přirozeně. Potřebujeme, aby nás to někdo naučil. K tomu slouží náboženství. Proto také Buddha i Ježíš říkají jedním hlasem: „Bdi!“ Náboženství se ve skutečnosti týká vidění. Ježíš mluví o „bdění“ (Mt 25,13; L 12,37; Mk 13,33–37) a „Buddha“ znamená v sanskrtu „probuzený“. Ježíš dále říká: „Je-li tvé oko čisté, celé tvé tělo má světlo.“ (L 11,34).
        Potřebujeme se učit vidět, co je. „

  13. Anonyme, to není o učení, ale o ukázání té správné cesty. Nejen osobní, ale taky společenské, protože jak ty osobní „cesty“, tak i ty „společenské“ nám nějak zlyhávají a vidíme v nich spíš ohrožení, jako „zářivý příklad“. Ty cesty Buddhy, nebo Ježíše, jak se nám prezentuje od KC jsou vhodné snad pro dávno zapomenuté období lidských dějin, ale pro současnost už jsou nevyhovující. To, co se nám tady prezentuje jako „učení někoho“ je jenom plácání nesmyslů, vhodné pro malé dětičky, kteří ještě nedokážou užívat svého vlastního rozumu!

    1. ad – Ty cesty Buddhy, nebo Ježíše, jak se nám prezentuje od KC jsou vhodné snad pro dávno zapomenuté období lidských dějin, ale pro současnost už jsou nevyhovující.
      ________________

      Co je pro současnost vyhovující?

      1. Pani Věro z Vysočiny, ptáte se mne, „co je pro současnost vyhovující?“ -Tady je má odpověď od Jana Husa:
        Protož, věrný křesťane, hledaj pravdy, slyš pravdu, uč sě pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti: nebť pravda tě vysvobodí od hřiecha, od ďábla, od smrti dušě a konečně od smrti věčné, jenž jest odlúčenie věčné od milosti Božie… (Výklad viery 1412)[5]

    2. Nic ve zlým, ale jakmile je cokoli tzv. „O“, je to o hovnu.

      ps: screen tohoto příspěvku byl uložen.

  14. → A postavili si domek s bazénem a pergolou v Praze? Nebo co tím chcete říct? :-))

    Asi že už mu nezbejvá na ty antidepresiva..:-))))) Takovýho (mimoně) mít doma, hltám ty pilule po hrstích..:-)))))

  15. → Ptejte se jinak: „jak moc je vytvářeno ve mně – ve Vendovi, v Aloisovi… dobro a jak moc proti tomu zlo?“ „Bojují přeze mě, Vendu, Aloise, mezi sebou „vojska“ andělů a démonů? Proč dělám věci, které nesou zlý úmysl, co mi to přináší, čeho tím chci dosáhnout?“ Jedině takto položená otázka a upřímná odpověď vám může něco nabídnout a posunout v poznání sebe samého._____________

    Zkusilas to, fajn, dobrý.
    UPŘÍMNOST v údolí tupých hlav s eufemistickým názvem „hledání Světla“, ovšem nehledej a neočekávej. Na to se tady nehraje.

    ps: screen tohoto příspěvku byl uložen.

  16. → To, aby se zvíře nažralo, ale z krajíce nic neubilo…

    Takže ses nažral. Oukej, kdo z vás to má pánové, jak by pravil jyrkaparoubek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2019

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference