Chvála klidu…

/Návaznost na chválu pohybu – má či nemá ji?/

Starý zákon – Genesis, 2-2,3: Sedmého dne Bůh dokončil dílo, na němž pracoval; sedmého dne odpočinul od veškeré práce, kterou dělal. Bůh sedmý den požehnal a posvětil jej, neboť v něm Bůh odpočinul od všeho díla, jež vykonal, když tvořil.

Starý zákon – Exodus, 20-8 až 11: Pamatuj na sobotní den, aby ti byl svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je dnem odpočinku, zasvěceným Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci – ty, tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá děvečka, tvé dobytče ani přistěhovalec ve tvých branách. V šesti dnech totiž Hospodin učinil nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, ale sedmého dne odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil jej. /z Desatera/

Člověk a jeho komplexní organismus a pochopitelně i pohybový aparát potřebuje v našem duálním světě i klid, odpočinek, jako protipól činnosti, práce, tedy pohybu. Potřebuje ho ostatně veškerá fauna i nakonec flóra. Zvíře se nažere a pak zažívá a i spí do doby, než pocítí přirozenou potřebu opět lovit. Rostlina před velkým odpočinkem, před zimou, „odchází“ a v druhové rozmanitosti je to často různé-viz. letničky /jednoletky/, dvouletky či trvalky. A i takový strom se ukládá k zimnímu spánku, opadají mu listy, které mu zprostředkovávají během vegetace energii od slunce a vláhu. Jeho plody se dostávají do půdy a některé zapustí nový život. Zdánlivě tedy stromy přes zimu odpočívají, než se v nich s jarem probudí nový život. Někteří tvorové ze zvířecí říše upadají také do zimního spánku. Jen organismus člověka má jiné mechanismy a jiné zvyky. Potřebuje však, jako všechen život, nejen energii, z potravy, vodu a vzduch, ale potom i ten spánek, jako jednu z forem kýženého odpočinku a klidu.

Klid a to, co přináší, třeba vyrovnanost, jsou u člověka dobré vlastnosti. Vyrovnaná a klidná lidská mysl je silnější než mysl vzrušená a plná třeba mstivosti, podléhající emocím. Je dobré, když člověk dokáže osvobodit svou mysl od zbytečných závislostí a mnoha činností. Při odstranění zbytečných přání a myšlenek přichází možnost hlubšího a kvalitního odpočinku, kterým je pak plně vědomá koncentrace, přecházející do meditace.

Ale co by koncentraci, jako velmi silnému stupni postupu v duchovní józe, mělo předcházet? Jednoduše napsáno, je před tím žádoucí klid, odpočinek a relaxace. To poslední zvládnout je jako otevření dveří k těm vyšším stupňům, na jejichž konci je meditace. Člověk musí odpočívat, unaví se svaly, pracuje trávení, autonomně pracují různé orgány, které musí mít svůj prostor pro regeneraci i očistu. Člověka provází myšlení.. a neznám nikoho, kdo by si nevytvořil svůj vlastní systém klidu. Na jeho konci přichází pak signál, který naladí člověka opět do jeho každodenní činnosti.

Odpočívat aktivně, co se za tím skrývá? Intelektuál potřebuje vyčistit hlavu, například poštípe hromadu špalků či jde na ryby. Fyzicky pracující člověk zajde za kamarády na pivo a pokecat o sportu, o ženách, o politice. Důchodce si sedne s pěknou knížkou a nebo dostane možnost drndat s kočárkem s vnučkou či vnukem v parku. Žena v domácnosti chce aktivní odpočinek a vyrazit do společnosti s kamarádkami, sportovec si rád pohraje s dětmi, na které má během svého sportu někdy velmi málo času. Politik jde za svými příznivci a prezident se vozí po malém rybníčku.

Styl dnešního člověka dělí čas dne na práci, volný čas a jeho aktivity a spánek, zpravidla v noci. Pamatuji kdy jsem ještě chodil do práce i v soboty, kdy se ale pracovalo jen do 18. hodiny. Pak postupně ekonomika dovolila mít pětidenní pracovní týden a lidé tak získávali místo sedmého dne, posvěceného pro odpočinek, i šestý den nového volna navíc. A možná nebude trvat nijak dlouho a další vývoj dovolí další volno. Co s ním? Mnoho lidí věnuje tato volna svým koníčkům, chataření, zahradě, cestování, ale v dnešní době se projevuje i takové to obyčejné lenošení. Ale když se to nic nedělání spojí s nevhodnou či vyloženě nezdravou stravou, navíc velmi kalorickou, tak to může být důvod pro o něco více civilizačních nemocí a nebo chorob, které dříve nebyly ještě známé.

Kvalitní odpočinek, tak jak ho většina z nás zná, co je pro něj potřeba? Jako na každou činnost, a pokud chceme být zodpovědní sami k sobě, měli bychom se na něj připravit, tzn. tvůrčím způsobem přemýšlet i o této přirozené činnost. Pár tipů:

Ideální je mít pro čas spánku pravidelnou hodinu; tělo se naučí zařadit rytmus spánku do „scénáře“ života (velmi je mi líto lidí, kteří střídají noční, denní směny, dvanáctky a narušují si třeba jen metabolismus…).
Každý může získat negativní zkušenost kvality usínání a spánku – po požití těžkého jídla na noc, po požití větší dávky alkoholu či drog, po emočním prožitku – stačí jen nevhodný film.
Mít svůj pohodlný „pelíšek“, zdravou matraci, přikrývku, polštář, vyvětranou místnost.
Svoji důležitost má i večerní hygiena jako rituál, který mysl i tělo časem vyžaduje = zvyk.
S ulehnutím ke spánku je dobré „vymazat“ zážitky předchozího dne, zrekapitulovat je a možná si dát pro příští bdělost /po probuzení/ nějaký úkol, který bude nutný – rčení „ráno moudřejší večera“.
Rituál zklidnění dechu může patřit již do nějaké speciální techniky, ale jde se naučit tak, že se stane automatickým; zásada = zklidnění = nádech o polovinu kratší než výdech /4 sec. nádech, výdech 8 sec./.
Při usínání je dobrá technika sankalpy; více na konci vybraných odkazů.

Dříve než se krátce zaměřím na jednu jógovou techniku pro kvalitní odpočinek, dávám něco k dobru z Bhágavadgíty; všímám si toho, v čem je kladen důraz i na mysl:

6.16 – 6.19 Střídmost ve všem

Avšak jóga není pro toho, ó Ardžuno, kdo jí příliš mnoho nebo příliš málo, kdo spí příliš mnoho nebo příliš málo. Jóga, ničící strasti, je pro toho, kdo je střídmý v jídle a odpočinku, v činnosti a nečinnosti, spánku a bdění. Je řečeno, že jenom ten je sjednocen, kdo dokonale ztišil mysl a osvobodil se od tužeb poznáním neprojevené podstaty mysli. Jako plamen svíčky v bezvětří, taková je mysl jógína, který poznal její neprojevenou podstatu.

Co tedy /má/ oblíbená jóga, která je některými lidmi dnes nazývána třeba i vědou o životě či uměním žít, a nebo novou komplexní filosofií. (Někdo může namítnout, že je ale až projevem fanatismu – ano, každý si může vytvořit svůj svobodný názor, své poznání – co je k němu potřeba? Jen opravdově prožívaná zkušenost a s ní přijde i postupné vyhodnocení.)

Jeden můj postřeh – pracuje-li mysl, emoce a tělo v harmonii se skutečným já /s duší, božskou podstatou v nás/, pak se teprve jedná o jógu v tom nejširším pojetí. Jóga je velmi etická a je to spíše způsob života; jóga je vědomý vývoj. A teď již k jógovému odpočinku:

Jóga-nidra – jinak psychický spánek – ještě jinak jako jógový spánek!

Dal jsem sem odkaz na kvalitní zdroj. Zájemci o jógu se na kvalitních kurzech časem dostanou i k této technice, pokud vydrží jejich touha po poznání. Jinými slovy, není to náplní prvních hodin jógových cvičení /tam převládá hathajóga a techniky dechu, ovládání prány/. Dovolím si pár mých osobních zkušeností.

Jóga nidra, v překladu vědomý spánek, je stavem hluboké jógové relaxace. Tělo i mysl se ztišuje a získává se v něm prospěch takové úrovně, jako kdyby normálně spalo. Nebudu srovnávat tento stav s různými fázemi – stádii normálního spánku, REM, NREM… Nebudu si všímat současné praxe, měření mozkových frekvencí, vln alfa, beta, théta… atd. Jóga nidra a „pobyt“ v tomto spánku přináší stav, kdy je mysl bdělá, ale nevnímá okolí. Zaznamenávají se v něm i smyslové jevy, ale je omezena motorická odezva, pokud tělu nehrozí skutečné nebezpečí. Teď to důležité, co sdělují velmi pokročilí jogíni; mysl je soustředěna sama na sebe, je to tzv. čtvrtý stav vědomí, „vědomí samotného vědomí“.

Jóga nidra se praktikuje buď v lehu na zádech, v tzv. šava-ásaně a nebo ve vzpřímeném jógovém sedu. Při sedu vždy tváří k severu, při lehu hlava směrem k severu, nohy k jihu. Využívá se tak magnetické pole naší planety. Prostředí? Stručně řečeno, nemělo by být nic rušivého – zazvonění mobilu, zvonku u dveří, dopravní ruch z ulice, domácí zvířátko… Vyrušení z tohoto navození stavu psychického spánku je nepříjemné až i nebezpečné! Důležité je dýchání a mí učitelé mi doporučovali rytmus tzv. slunečního dechu – vzorec 8:4:8:4. Osm značí nádech a výdech /počítání v duchu na osm sekund/ a čtyřka značí jemné zádrže po nádechu a výdechu. Komu by tento vzorec nevyhovoval, může přejít na vzorec 6:3:6:3. Ten je dostupnější. Pracuje se vědomě s třetí čakrou, tzv. solární plexus. Při dechu s centrem v tomto energetickém „víru“ se pracuje s představou barvy slunce i s pocitem jeho hřejivosti. Vír energie se točí a vstupuje do nás a myšlenka může být jen jediná, sledovat jakoby kruh, který se s dalšími a dalšími nádechy a výdechy zvětšuje do průměru, kdy je nad naší hlavou a dole pod chodidly. Dále se v rozměru kruhu nepokračuje. /Poznámka – někdo si pouští tichou hudbu – jemnou, relaxační, ale já s tím nemám dobré zkušenosti – myšlenky, v počátku počítání v duchu vzorce slunečního dechu mohou být hudbou rušeny; příklad, najednou zvuk houslí evokuje myšlenku na nějakou „příhodu“ s houslemi, proletí myšlenka na houslaře, na film, kde něžná hudba s houslemi byla použita jako podbarvení milostného aktu…/. Samotný postup jsem prožil ve třinácti krocích, ale nebudu k tomu více psát. Tady totiž musí být hlavním ten, který provází adepta. Alespoň zpočátku, než si postup zájemce osvojí sám. Nad rámec tohoto článku by byl i popis polaritního dýchání při střídání nosních dírek pro nádech a výdech. To přináší účinek až na buněčnou úroveň, kdy je získávána elektrolytická rovnováha. Celý proces, zpočátku řízeného, vědomého, relaxačního konání v hlubokého spánku má trvání kolem třiceti minut a přináší přirozenou obnovu sil těla. Těchto 30 minut nahradí osmi hodinový spánek a přináší anabolické regenerační procesy. A co s ušetřeným časem? Lze ho věnovat třeba koncentračním či meditačním technikám. A v tomto případě „chválím klid….“.

Některé zajímavé odkazy:

Nejprve o bdělosti – https://cs.wikipedia.org/wiki/Bd%C4%9Blost
Spánek – https://cs.wikipedia.org/wiki/Sp%C3%A1nek
Jak bez spánku? – https://cs.wikipedia.org/wiki/Sp%C3%A1nkov%C3%A1_deprivace
Sen – https://cs.wikipedia.org/wiki/Sen
Lucidní snění – https://cs.wikipedia.org/wiki/Lucidn%C3%AD_sn%C4%9Bn%C3%AD
Vytvořte si pozitivní záměr před usínáním – https://www.jogadnes.cz/joga/sankalpa-uverte-a-vse-se-podari-3287/
I při cvičení jde o relaxaci – https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%81sana
Přichází se k vrcholu – https://cs.wikipedia.org/wiki/Meditace
Jógový odpočinek – https://www.jogadnes.cz/joga/joga-nidra-1001/