Pohyb je tím, co tu kolem nás je a co nás neustále provází. Bylo tomu tak vždy a nějakou dobu tomu tak ještě bude. Nelze si představit svět bez pohybu. Je možné nějaké ustrnutí v mikrosvětě? V makrosvětě? Atomy se mohou zastavit? Může přestat pohyb provázející výměnu v buněčné úrovni, jde to? Když předběhnu, tak tam, kde není pohyb, tam je zánik, smrt, konec. Planeta se otáčí kolem své osy, letí přitom ve své dráze kolem Slunce. Bez tohoto pohybu by také nastal konec. Celý život mikro i makro světa je stvořen z atomů, molekul a buněk, v sanskrtu má tato úroveň pojmenování „anna“. Např. slovo pránajama, s tím se dá trošku pohrát. Prána je základní energií v tomto světě, tvůrčí síla božské matky a „ájama“ značí mít to – ji pod kontrolou.
Když má člověk něco pod svoji kontrolou, může to využívat. Slovo „prána“ lze rozdělit na dvě základní části. „Pra“ – jedním z významů je to, že něco existuje nezávisle či i mírně jinak – mít zde část prvotní existence vědomě, subjektivně ovládnutou. A „ana“ je zkrácení pro tu výše popsanou buňku. Složením vzniká pravý význam pohledu na pránu – je to to, co existovalo dříve, než vznikl jakýkoliv atomický či buněčný život. A pohyb, ten byl počátečním impulsem pro vznik celého stvoření a jeho trvání.
Kam směřuji ve svém laickém pohledu? Dosud náš vzdělávací systém neučí nic o takovém základu, kterým je nezbytnost pohybu, nezbytnost získání vědomí o nutnosti co nejdokonaleji absorbovat vesmírnou energii pro její důležité působení k našemu zdraví. Ta je zadarmo všude kolem nás. Třeba ta, kterou bereme jako samozřejmou, směs dýchatelného vzduchu a v ní existenci vědeckým světem dosud neobjevené prány. Potrava a voda je také samozřejmým „hnacím motorem“ života člověka. V ústech musí být pohybem stravy za působení slin důkladně rozmělněna i proto, aby i prána byla z této složky co nejlépe využita.
V těle člověka se vše neustále pohybuje. Srdce pumpuje krevní oběh, subtilní elektrické proudy vznikají a zase zanikají a plní svoji roli v mozku a nervové soustavě, lymfa prochází tělem v celém jeho objemu a endokrinní žlázy vysílají své hormony. Pohyb dávají stahy a následné uvolňování všech svalů všech možných orgánů, bránice nasává vzduch do plic a vypuzuje z nich zplodiny. Zdravé tělo je dokonalým systémem pohybu, znatelného, který umíme ovládat svoji vůlí, ale i toho interního, který nelze vůlí ovlivňovat.
Ještě jednou – zdravé tělo! Když se něco porouchá, nastává problém. Podle závažnosti poruchy je problém buď malým či velkým. Ten větší přináší nemoc. Nedávno jsem se potkal na schodišti s naší sousedkou. Bohužel, bydlí až ve čtvrtém poschodí bez výtahu. Její chůze do schodů byla pomalá, snad každý třetí schod dělala přestávku pro odpočinek. Nedokázala námahu výstupu zcela dobře udýchat a její pohybový aparát nedostával kyslík, evidentně trpěla nedostatkem dechu. Její tělesná hmota je tak o 50% vyšší, než by měl být. Je rozdíl „tlačit“ do schodů 130 kilo a nebo jen 65?! Pozdravili jsme se a sama mi sdělila sípavým hlasem – trpím dušností.
Dnešní doba s onemocněním, které máme denně na pomyslném talíři, kvůli kterému krášlí naše obličeje roušky a které je /má být/ strašákem pro život na planetě, nepřeje lidem s problémem nadváhy, proto jsem tu paní zmínil. A nepřeje také kuřákům či lidem závislým třeba na alkoholu. Oslím můstkem se teď přesunu k funkci oběhového systému (opět ten pohyb) lymfy. Ta je bezbarvou tekutinou podobající se krvi, je však průzračná. Nezávislý systém cév vede lymfu v jejím speciálním oběhovém systému a přes slezinu ji čistí. Tato lymfa svoji cestou „sbírá“ vše, co do těla nepatří, od bakterií až po rozrušující se tkáň organismu a cizí hmotu v jeho systému. Slezina působí jako filtr k odstraňování trosek červených a bílých krvinek. Slezina obsahuje mnohé funkční „T-buňky“, které jsou nutné v boji proti naprosté většině chorob. Pohyb lymfy se neděje naší stále pracující pumpou, srdcem. Lymfa, aby plnila svoji očistnou funkci a aby tím posilovala naši imunitu, potřebuje pohyb těla a tím i svalů a plné a hluboké dýchání. Dnešní doba karantén však uzavírá člověka doma. Boj se člověče! Seď doma, my ti dáme do televize desítky filmů a seriálů!
Chvála pohybu. I v dobách karantén je třeba chodit na procházky. Doporučeno je nejméně 4 až 8 kilometrů denně. V nich je dobré zrychlit krok; střídavě třeba dvě stovky metrů jít ostrou chůzí, jako bychom spěchali na vlak a pak třeba deset minut volně. Dýchat převážně nosem, kdy se jednak vzduch v těchto podzimních časech cestou do plic zahřeje a jednak speciální nervová zakončení v nosních dírkách zachycují lépe pránickou energii. Dech má být pomalý, ale hluboký. Maximálně provětrat své plíce neznečištěným vzduchem. Ranní procházka rozpohybuje i střeva a večerní pak prospěje hlubokému spánku.
Jóga nabízí mnohé techniky, které mají za účel mít v pořádku tělo, jeho systémy, které udržují zdraví. Nelze podceňovat vědomé dýchání. Vždyť dnešní zprávy v médiích často říkají o potřebě umělé ventilace plic již nemocných lidí. V krátkosti jsem nastínil chválu pohybu. Přidejme si k tomu klid mysli, nevytváření a nepřipouštění si emocí, stresů a pak? Může nás nějaká nemoc napadnout, ne že ne. Ale! Ve zdravém těle je zdravý duch a zdravé tělo je jako pevnost, která lépe odolává nemocím.
Václav Žáček /Venda/
Pár odkazů:
Existence pohybu – viz.: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pohyb
Z wikipedie definice: Mikrosvět – tj. mikrokosmos (μικρός „malý“ a κοσμος „svět“) se označuje ta část přírody, která se zabývá složením hmoty v měřítkách menších než (přibližně) 10−8 cm. Do mikrosvěta patří např. bakterie, viry, buňky, také atomy a elementární částice, kterými se zabývá fyzika částic.
Prána dle wikipedie – viz.: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%A1na
Nadváha – viz.: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nadv%C3%A1ha
Dušnost – viz.: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dyspnoe
Srdce – viz.: https://cs.wikipedia.org/wiki/Srdce
Lymfa – viz.: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lymfa
Slezina – viz.: https://cs.wikipedia.org/wiki/Slezina
Nemoc- viz.: https://cs.wikipedia.org/wiki/T-lymfocyt
Zdraví – viz.: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zdrav%C3%AD
Poslední články autora:
