mapa stránek || vyhledávání

Jedna odpověď na otázku a něco k víře!

Existuje taková krátká anekdota.

Jeden malý chlapec jednou zašel za duchovním učitelem a říká mu: „Dám vám jeden zlaťák, když mi řeknete, kde je Bůh.“ Učitel se pousmál a řekl: „A já ti dám zlaťáky dva, když mi řekneš, kde není.“

A ještě malý příběh:

Jeden filosof se ptal jistého duchovního Mistra, zda věří v Boha. Ten mu odpověděl, že v Boha nevěří. Filosof byl velmi překvapen: „Já jsme myslel, že jste Boha viděl.“ A mudrc se usmál a řekl: „Ano, já jsem Boha viděl, proto říkám, že v něj nevěřím. Víra přichází z nevědomosti. Já nevěřím, ale vím.“

V posledním článku jsem vzpomenul některé otázky zásadního významu, ve kterých možná byly i ty, jako: „Kdo je Stvořitel?“, nebo: „Proč stvořil toto Univerzum?“

Po celém světě lidé věří v Boha, aniž by měli jakýkoliv důkaz, že existuje. Jakkoliv je současná věda a technologie vyspělá, nemůže jeho existenci dokázat. Může nám logicky vysvětlit své vynálezy a objevy, protože to vše je založeno na logice. Ale Boží stvoření je zcela mimo dosah logiky a rozumu – to stvoření je neomezené, nekonečné, a proto zcela mimo možnosti chápání našeho rozumu. Kdybychom mohli Bohu s naší malou, nedostatečnou myslí porozumět, nepotřebovali bychom jej; ale protože lidská mysl vždy pochybuje, vždy se táže a nikdy není spokojená, ještě stále něco hledáme.

Již to tu bylo napsáno mnohokráte. Nový zákon říká:

„Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá?“

A ještě jeden příběh, který naši situaci dokresluje. Jeden člověk uviděl svého přítele, jak cosi v pokleku hledá na zemi. Zeptal se ho, co hledá. Ten odvětil, že prsten. A tak poklekl a společně chvíli hledali. Po chvíli mu položil otázku – a kde jsi ho ztratil? Ten odvětil, že ve svém domě. A proč ho hledáme tady, venku? A ten odvětil – protože tady je více světla než v domě!

A podobné je to i s námi, lidmi. Plahočíme se v našem hledání v tomto světě a voláme k Bohu: „Kde jsi?“ Hledáme Jej v kostelích a chrámech, v knihách a modlách, zatímco On je po celou dobu skryt v srdcích nás všech. Je hluboko v naše nitru!

Nový zákon říká:

„…nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží.“

Být „znovu zrozen“ znamená být zasvěcen; zasvěcení je naše nové zrození. Rodíme se znovu pomocí svého duchovního probuzení, při němž můžeme spatřit Boží království, když se přestaneme ztotožňovat s tělem, kdy „odbouráme“ naše ego a uvědomíme si, že jsme duší. Jsme Jeho jiskrou, podstatou života zde, která usiluje o Jeho poznání!

Psát o duchovních věcech je obtížné. Ten kdo píše, chce něco ze sebe sdělit. Našel jsem v diskuzi pod jedním dřívějším článkem toto: „Myslím, že diskuze (a o duchovních věcech zvláště) má právě smysl nejvyšší. Neboť „nikdo nevíme nic dokonalého…“ , ale právě diskuzí a konfrontací myšlenek a subjektivních prožitků se můžeme více přibližovat pravdě. Tedy pravdě univerzální. Neznamená to, že naše „subjektivní“ pravda je špatná, neboť krása světa v mnohosti jest :-), ale pokud chceme „posunout“ hranice našeho duchovního poznání, bez konfrontace a sdílení to asi nepůjde. Myslím, že jedině tak můžeme zahlédnout víc…

Doplním to o známé vidění sv. Františka Xaveria, které bylo jeho poznáním, interní zkušeností, kterou nikdy nemohl dokázat:

„Po této modlitbě jsem si náhle uvědomil, že jsem zaplaven pronikavým světlem; zdálo se mi, jako by z očí mého ducha byla sejmuta rouška a všechny poznatky lidských věd, dokonce i těch, které jsem nikdy nestudoval, se mi staly zřejmými skrze poznání, jež do mne vstoupilo. Tento stav vhledu trval asi dvacet čtyři hodin a potom, jako by rouška opět spadla na mé oči, jsem shledal, že jsem stejně nevědomý jako předtím. Ve stejnou chvíli mi pravil vnitřní hlas: „Takové je lidské poznání; k čemu je? Jsem to já, je to má láska, co je třeba studovat!“

Pan Josef Staněk tu jednou napsal pěknou definici:

„Víra je pozitivní očekávání ve stavu neznalosti podstaty světa i sebe. Je to nakročení z nevědění k vědění. Bez ní je život neznalce zoufalstvím. V současné době jde jen o to, převést kvalitu víry rozhodující masy lidí z úrovně starověku do úrovně víry duchovní civilizace nebo dokonce k poznání podstaty světa.“

A tím již končím.
 

Alois Vrobel
 

Poslední články autora:


hodnocení: 2.8
hlasů: 8
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

48 komentářů

Přidat komentář
  1. Je dobré prožít příběh a uvědomit si vnitřní zkušenost, kterou tím člověk získal.
    Zenbuddhistické rčení „Studuj slovo živé, nikoliv slova mrtvá“ vyjadřuje skutečné učení náboženství a filosofie. Mrtvá slova jsou ta, která se učíme z knih a písem a která nám dávají pouze povrchní poznání, poznání bez zkušenosti.

    „Kvalita víry nutná pro úroveň poznání podstaty světa“. To je hezké souvisí s předchozím.

    Aloisi, pěkný článek.
    Václav Žáček

    1. Slova, která pochází z písem přímo od Nejvyššího Pána nejsou nikdy mrtvá. Záleží na tom, jestli toto poznání známe jen teoreticky, nebo je máme skutečně zrealizované.
      Článek je sice pěkný, ale řeší se v něm, jakou kdo má víru. Mít jen víru nestačí. Je nutné znát proces, jak dosáhnout dokonalosti, jak dosáhnout duchovního světa. Na jakoukoliv pozici zde v hmotném světě je potřeba určité kvalifikace, kvalifikovat se je nutné i do duchovního světa. Pak už jen záleží na Bohu, kdy dostaneme milost.

      1. → Mít jen víru nestačí.

        Stačí! Viz. „Spravedlivý živ je z víry“.

        → Je nutné znát proces, jak dosáhnout dokonalosti, jak dosáhnout duchovního světa. Na jakoukoliv pozici zde v hmotném světě je potřeba určité kvalifikace, kvalifikovat se je nutné i do duchovního světa.

        Naprostý 3,14čoviny, vhodný tak maximálně k tomu DOKONALE ZBLBNOUT…

      2. Jaromíre, pěkné doplnění. Někomu se ta nutnost kvalifikace do duchovního světa nemusí líbit. Jak se kvalifikovat? To už tu bylo mnohokráte napsáno. Co takhle – člověče, poznej sám sebe. . . . . . . . . aj.

      3. Jaromíre, k té kvalifikaci stručně. Třeba tady z Gíty:

        Třetí zpěv:

        2. Tvá slova mi připadají obojetná a zatemňují můj rozum. Osvětli mi proto onu cestu, která mě s jistotou dovede k nejvyššímu dobru!“
        3. Kršna odpověděl: „Na počátku, Bezúhonný, dal jsem světu dvojí cestu, aby byla uvedena ve skutek. Jedna její větev – stezka vědění – je pro ty, kdož lnou k rozjímání. Druhá její větev – cesta činů – je pro ty, kdož mají sklon k činorodé práci.

        Stejný zpěv 3.:

        7. Ale kdo myslí zkrotil své smysly a obětuje Mně s láskou všechny své činy, ten, Ardžuno, dospívá k naplnění.

        Použit překlad Rudolfa Janíčka z r. 1989.

        Václav Žáček….a pěkný den, a to všem

      4. Honzo,
        souhlasím, tady by nezískala kvalifikaci pro duchovní život ani babička Boženy Němcové, protože neřešila takové,jak píšete, třicelýčtrnáctiny jako hledání cesty poznáváním sama sebe. A to měla polehčující okolnosti, že od rána šukala po světnici, starala se vnoučata a dobře je vychovávala, sbírala léčivé bylinky a byla opravdu věřící.

      5. ad – Je nutné znát proces, jak dosáhnout dokonalosti, jak dosáhnout duchovního světa. Na jakoukoliv pozici zde v hmotném světě je potřeba určité kvalifikace, kvalifikovat se je nutné i do duchovního světa.

        ________________________

        Mě zajímá praxe, skutečnost, realita. Řeči jsou jen řeči. Tak to prosím konkretizujte, ten proces, kvalifikaci, pozice, atd. Jednoduše – dejte těm řečem obsah, Jaromíre. To, co píšete, je jen prázdná, nic neříkající vata.

  2. on topic „…nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží.“

    Alois píše, že narodit se znovu znamená prožít obrácení, a já naprosto souhlasím. Co to však konkrétně znamená, to „obrácení“? Už jsem o tom psal, a snad mi p.t. čtenářstvo promine, když to připomenu. Je to přijetí milosti Boží. Ta se nabízí každému člověku, ale málokdo je ochoten ji přijmout. Protože milost Boží znamená vidět svět takový, jaký je. Jinými slovy, zbavit se předsudků. Považme, že společnost obvykle vězí v hlubokých předsudcích. Objeví-li se člověk bez předsudků, je pro ostatní kamenem úrazu. Uvedu příklad: V 18. století bylo běžné zaměstnávat otroky. Člověk, který řekl, že otroctví by mělo být zrušeno, protože před Bohem jsou si všichni rovni, byl společností nenáviděn – narušoval zaběhlé pořádky. V naší době jsou, byť neoficiálně, Romové označováni jako nepřizpůsobiví a jsou považováni za občany druhé kategorie. Zastat se jich vyžaduje odvahu. To platí obecně: Zbavit se předsudků vyžaduje odvahu a je to spojeno s nepohodlím. Je mnohem příjemnější nechat se unášet davem. Drtivá většina lidí se rozhoduje podle zásady: Co by tomu řekli druzí? Jen skutečná osobnost se táže: Je to, co chci udělat, správné? Jednat podle svědomí obvykle znamená vydat se proti proudu. A to je velmi riskantní. Ve Skutcích apoštolů je popisováno, jak apoštolové získali milost Boží – Ducha Svatého. A téměř všichni byli umučeni.

    Pane Aloisi, přeji vám, abyste se znovu narodil, ale toho mučení byl ušetřen.

    1. ad.: Pane Aloisi, přeji vám, abyste se znovu narodil, ale toho mučení byl ušetřen.

      Já už bych chtěl být ušetřen od mučení číst tady ty články a diskuse pod nimi. Bože, dej mi sílu ty kydy už tady nečíst!

      1. Řešením by bylo zavřít oči. Nebo se pomodlit, aby vám je zavřel Bůh? :-)

      2. ad – Já už bych chtěl být ušetřen od mučení číst tady ty články a diskuse pod nimi. Bože, dej mi sílu ty kydy už tady nečíst!
        ________________________________

        „Vyhýbat se utrpení, ať už se projeví jakkoliv a kdekoliv, ukazuje vždy, že ten, kdo tak činí je v zásadě nezasvěcenec.“ – Herbert Fritsche –

        (to jste si zvolil jako motto vašeho článku….:-))…..)

    2. Člověk zahleděný do jižanských států Severní Ameriky si nevšimne, že v 18.století rozhodně otrokářství nebylo běžné. Nebylo v našich zemích, že by se trhaly rodiny při prodeji sedláků – nic takového. Nevolníci na vesnicích a otroci, se velmi lišili.

  3. Psal jsem o příběhu znovunarozeného člověka jménem William Wilberforce, jak dlouhých 18 let bojoval v britském parlamentu za uzákonění svobody otrokům. Jak musel vytrpět úsměšky a pomluvy také od „křesťanů“.http://test.wilberforce.cz/lang_cs/clanek/7/

    My se dnes divíme, jak mohli křesťané využívat otroctví v jižanských státech Severní Ameriky, jak mohli kolonisté z Evropy vyhánět indiány z jejich území, jak mohli Velkorusové činit totéž domorodým kmenům na Sibiři. Je otázkou, co si o nás budou myslet naši potomci – ročně totiž umře hladem 6 milionů dětí, zatímco 1,7 miliardy lidí má nadváhu. https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/osn-hladem-umre-rocne-6-milionu-deti/r~i:article:2870/ http://www.statistiky.wz.cz/?pg=jidlo Jedním z účinných nástrojů, jak snížit chudobu a hlad v zemích třetího světa jsou takzvané remitence. Remitence jsou finanční a jiné prostředky zasílané migranty ze země zaměstnání zpět do země původu. Pro rozvojové země jsou druhým nejvýznamnějším zdrojem kapitálu hned po přímých zahraničních investicích. Pro lepší představu – kdyby existovala země, která by byla tvořena pouze mezinárodními migranty, měla by více obyvatel než například Brazílie a její ekonomický potenciál by byl větší, než má například Francie. https://cs.wikipedia.org/wiki/Remitence

    Pane Aloisi, zkuste si představit, že byste někde navrhl, že bychom u nás v Česku dali vydělat nějakým migrantům z Afriky. Byl byste za veřejného škůdce, podobně jako byl William Wilberforce. Zacpěte si uši a dál si pište teoretické úvahy o znovuzrození. Jistě se dočkáte mystického zážitku.

    1. Dát vydělat migrantům z Afriky? Němci dávali práci Turkům, Francouzi Arabům. Věděli, že se tito pracovníci hosté gastarbeitři pak vrátí do svých zemí, až si vydělají peníze. Němci a Francouzi se spletli. Bereme si poučení, i z českého středověku, jak to pak dopadalo s příchodem cizinců.

  4. Pro: Venda -1.7.2020 (8:02):
    – Vendo, Vy tady každého poučujete jak a co má dělat, aby dosáhl spásy, ale přitom se sám podle toho neřídíte a klidně zakážete polemiku od jiných a nekonfrontujete své řeči se svými skutky. To je příklad nehodného následování. Řeči pěkné, ale – „skutek utek!“ Jak pravil ten oný…

    1. Bůh mě nevyslyšel a musím reagovat:
      Jsou to kydy, ani jsem ten dezinformační web nedočetl. Všechno je jen mája. Mě mnohem více dojímá bitva u Verdunu, kde na jednom jediném poli padlo 700 000 vojáků. Ale i to je mája. Zkuste si přečíst mou knihu znovu, třeba pak pochopíte…
      (I když asi nepochopíte, moudrost se nedá předat, k té se musí dopracovat každý sám.)

    2. Důležitý odkaz nabízí pavel pro Lojzu. Taky to značí, že víc národů v jednom státu je špatné. Taky nepokoje v USA nyní.

  5. Pavle v.:
    – Jak může jeden rozumný člověk věřit tomu, co „uvádí nová zpráva amerického think-tanku Jamestown Foundation“, když se ten americký etablišment netají svým nepřátelstvím vůči Číně??? To už můžeme věřit i tomu, „co jedna pani povídala“, že jo?

    1. Kdybyste si přečetl Souostroví Gulag od Solženicyna, otevřely by se vám oči.

      Podle odhadů Mao Ce-tung zahubil až 70 milionů lidí. Přesto se však dosud v Číně těší úctě; je například dosud vyobrazen na čínských bankovkách. Zkuste si představit, že by se v Německu chopili moci nacisté a dali Hitlera na bankovky. Věřil byste jim? Choval byste se k nim přátelsky?

      1. Plac. (placaté?) příspěvky si nevšímají, kam čínský Mao svou zemi dál přivedl. Tedy jeho následníci – na vrch ekonomie ve světě. Podobně Sověti, co se dostali do kosmu první. Vždy šli od násilí k lepším postupům.

      2. Proč by si Němci tiskli vlastní bankovky? Ostatní si mohou klidně podmanit za eura. A to velmi zdatně činí. Akorát, že mnozí to vidět nechtějí a poddávají se, poddávají se, poddávají se,…

  6. → Jak může jeden rozumný člověk věřit tomu…

    Úplně stejně, jako „uvěřil“ v bolševika, v nacionální socialismus, v socialismus s lidskou tváří, v demokracii a svobodu. Všechno byla a je jen jeden velkej podvod a velkovýroba dělání z lidí blbce.

    „Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.“ (J 8:31-32 )

    1. Honzo, naprosto s tebou souhlasím!!!
      Pro pavla v. mám jenom tohle: „Můžeš nám prozradit, kolik Ti za tu štvavou propagandu vůči Číně a Rusku americká ambasáda platí? Taky bych si rád trošku přividělal, ale svědomí mi to nedovolí. Ty nemáš svědomí?“

  7. Nejvíce můj krátký článek nepochopil „živ“. Potom hned „pavel v“. Mimo mísu je ale i „Návštěvník“, i když k jeho cti mu slouží přiznání, že by si rád přividělal. A pak je tu již jen takové bezvýrazné a bezobsažné poštěkávání. Plusové je ještě to, že Honza a Pardal snad umí ve svých příspěvcích použít i Ludolfovo číslo 3,14159 26535 89793 23846 26433 83279 50288 41971 69399 37510 . . . atd, jako čoviny; pozoruhodné!

    Nakonec, panu Lojzovi pomohu s jeho vroucnou modlitbou. Ó dej Bože, ať již Lojza není nucen /kým?/ číst tyto kydy /kidy/.

    No nic, nechám tu diskuzi otevřenou, ať se ego /ne ale všech/ vyřádí.

    Alois Vrobel.

    1. Alois se na konci školního roku rozhodl ohodnotit diskutující, jako ve škole koronavirové – slovním hodnocením.
      Mám obavy, jestli nepřejde na hodnocení číselné s přesností na 50 desetinných míst, jak uvedl u čísla pí. Překonal v počtu desetinných míst Ludofa (Ludolph van Ceulen), ten číslo pí vypočetl na 35 desetinných míst.
      Alois píše 2.7.
      „Otázka na pana Raka – myslíš, že se dá kvantová fyzika pochopit rozumem? Cokoliv racionální má své limity “
      Kvantové jevy lze vyjádřit i matematicky ( Heisenbergovy relace neurčitosti).
      Racionálně (= jako rozumem pochopitelné) lze těžko chápat jev kvantové teleportace.
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Kvantov%C3%A1_teleportace
      „Kvantová teleportace je termín z kvantové fyziky označující přenos stavu mezi částicemi na velkou vzdálenost. Nejedná se o přenos částice jako takové, jak by se z názvu mohlo zdát, ale skutečně jen o přenos kvantového stavu. Částice, mezi kterými dochází k přenosu, musí být kvantově provázané. Tento stav se také označuje jako entanglovaný stav.“
      Domnívám se, že Váše propojení s Vendou se blíží kvantové provázanosti, ještě doladit pár čaker a jedete pro Nobelovku.

  8. Aloisi Vrobele, (nebo jinak V.Ž.), měl bych připomínku k tomu Vašemu závěrečnému odstavci, kde nedokážete definovat, co je tím konečným snažením a cílem pozemského života… Nějak ste uvízl na křižovatce cest a tak jen přešlapujete na úrovni víry „duchovní civilizace nebo dokonce – poznání podstaty světa“. Tohle není smyslem lidského života. Tím je přímá účast na Božím životě – mystickém přijetí Boha. Všechno ostatní je pouhé bloudění – nebo taky blouznění!

    1. Pane,

      který odstavec máte na mysli? V mém článku cituji na závěr v posledním odstavci něco od pana MVDr.Staňka. Jeho myšlenky se mi líbily. A tak, máte-li k němu něco, zkuste se ho zeptat přímo. Za sebe mi nepřísluší něco od něj vysvětlovat, že?

      Vy jste nedávno neodpověděl na Václavův dotaz ohledně dvou podstatných jmen, která ho zajímala ve Vaší reakci na jeho článek. Myslím, pokud mě paměť neklame, že to byla kompetentnost a odbornost. Docela Vás jeho dotaz i rozčílil.

      Inu, každý jsme jiný. Já se Vás na žádné podstatné jméno nezeptám, ale zaujala mě ve Vaší reakci interogativa ve Vaší první větě a její fantastické použití. Opravdu umíte!

      Pěkný den a přeji Vám, ať Vám to pan Staněk objasní. Mezi nám, kolego, pan Staněk to tady objasnil mnohokráte.

      Alois Vrobel

      P.S.
      Kdyby se Vás pan doktor Staněk ptal, kde se ta citace jeho myšlenek vzala, tak je to z článku pana Žáčka s názvem Víra.
      Staněk 20.10.2014 (7:29)
      Víra je pozitivní očekávání ve stavu neznalosti podstaty světa i sebe. Je to nakročení z nevědění k vědění. Bez ní je život neznalce zoufalstvím. V současné době jde jen o to, převést kvalitu víry rozhodující masy lidí z úrovně starověku do úrovně víry duchovní civilizace nebo dokonce k poznání podstaty světa.

      1. Víra je pozitivní očekávání ve stavu neznalosti podstaty světa i sebe. Je to nakročení z nevědění k vědění. Bez ní je život neznalce zoufalstvím. V současné době jde jen o to, převést kvalitu víry rozhodující masy lidí z úrovně starověku do úrovně víry duchovní civilizace nebo dokonce k poznání podstaty světa.

        TVL., to je neuvěřitelný..:-)))) S&H maj tisíce podob..:-))) Miluju takovýhle „ZNALCE“..:-)))))))) Vjeta – Je to nakročení z nevědění k vědění – nemá chybu..:-))))))))))

  9. Začal jsem poslouchat tohoto pana profesora.
    https://www.youtube.com/watch?v=nmNPh3Dv4hM&t=2436s
    Tam je odpovědí na mnoho otázek a i mnoho otázek je nadhozených.

    Otázka na pana Raka – myslíš, že se dá kvantová fyzika pochopit rozumem? Cokoliv racionální má své limity – ( to vidím především na sobě ). Je víra racionální? Asi víra v co, že?

    Tož přátelé, s otevřenou myslí jde všechno líp. Ale nenechte ji konat tak, že vaši duši ovládne. Děje se to, fakt že jo!

    Alois Vrobel

  10. K článku:

    ad – Po celém světě lidé věří v Boha, aniž by měli jakýkoliv důkaz, že existuje.
    _________________

    Aloisi, myslíte, že by lidé věřili v Boha, kdyby měli „důkaz“ jeho existence?

    1. Kdyby byl „předmět“ víry dokázán jednoznačným důkazem, tak pak již nejde o víru, ale o skutečnost.

      A kdo pozná skutečnost, ten již ví.
      Paní Věro z Vysočiny, odpovíte na Vendův návrh abyste i Vy odpověděla na ty stejné otázky?

      Kolega Václav odjíždí v sobotu na Slovensko. Navrhuji Vám, že zítra třeba kolem 15:00 hod. odpovíte na ty samé otázky a my odpovíme ve stejném čase. Pan Kukliš pak zveřejní tyto odpovědi současně.

      Co Vy na to?

      Alois Vrobel

      1. → Navrhuji Vám, že zítra třeba kolem 15:00 hod. odpovíte na ty samé otázky a my odpovíme ve stejném čase. Pan Kukliš pak zveřejní tyto odpovědi současně.

        ________ TWL..:-))) To je pakárna tady, panečku… „Hledači Světla“..:-))))))))))

      2. ad. Honza9.7.2020 (16:52)
        „…→ Navrhuji Vám, že zítra třeba kolem 15:00 hod. odpovíte na ty samé otázky a my odpovíme ve stejném čase. Pan Kukliš pak zveřejní tyto odpovědi současně.

        ________ TWL..:-))) To je pakárna tady, panečku… „Hledači Světla“..:-)))))))))) …“

        No co, co, co, Jene ….. Každý prostředek k získání informací se hodí. Že by vědění unést nemohli, si vůbec nepřipouští …. :-)

      3. Aloisi, zítra v 15:00 si na vás a na Vendu (možná) vzpomenu z koupaliště:-))

  11. K článku:

    cit.:“ Jakkoliv je současná věda a technologie vyspělá, nemůže jeho existenci dokázat. Může nám logicky vysvětlit své vynálezy a objevy, protože to vše je založeno na logice. Ale Boží stvoření je zcela mimo dosah logiky a rozumu – to stvoření je neomezené, nekonečné, a proto zcela mimo možnosti chápání našeho rozumu. Kdybychom mohli Bohu s naší malou, nedostatečnou myslí porozumět, nepotřebovali bychom jej; ale protože lidská mysl vždy pochybuje, vždy se táže a nikdy není spokojená, ještě stále něco hledáme.“
    _______________

    Aloisi, pojem „logika“ pochází z řeckého pojmu logos. Zkuste aspoň v základech zabrousit do učení filosofů starověku, neplácal byste takové nesmysly.
    https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C3%A9rakleitos

    Opravím vám Aloisi část vašeho textu tak, jak by měl správně znít:

    “ Ale Boží stvoření je zcela mimo můj dosah logiky a rozumu – to stvoření je neomezené, nekonečné, a proto zcela mimo možnosti chápání mého rozumu. Kdybych mohl Bohu se svojí malou, nedostatečnou myslí porozumět, nepotřeboval bych jej; ale protože moje mysl vždy pochybuje, vždy se táže a nikdy není spokojená, ještě stále něco hledám.“

    1. ad/……ještě stále něco hledám.“ /to je závěr z Vaší úpravy/

      Paní Věro, změnila jste to do 1.os. č. jedn.. Tedy, měl bych to psát jen za sebe.

      Chcete tím snad říci, že Vy, jako Věra z Vysočiny Boží stvoření svými možnostmi a svým rozumem plně chápete? Vy svoji mysli rozumíte, Vy a Vaše mysl nepochybuje o Božím stvoření, na nic se v této souvislosti netážete, jste spokojená a Vy již nic nehledáte?

      Pak jste šťastný člověk, jak řekla paní kněžna v Babičce, „šťastná to žena“!

      Ještě jednou pěkný den.
      Alois Vrobel

      1. Aloisi, každý jsme na jiné úrovni. A každý z nás je jedinečný. Každý z nás tedy musí chápat stvoření z jiné úrovně/perspektivy/úhlu pohledu. Proto by měl každý ve svých úvahách psát pouze za sebe. Já ctím jedinečnost, rozmanitost, individualitu a samozřejmě to nejcennější, svobodu v myšlení. Jsem ničitelem veškerých tradic. Masy, stádo, stádovitost mi jsou lhostejné. K tomu taky počítám 100% odpovědnost za své myšlenky a činy. Vím, že se z ničeho nelze vylhat a tím myslím opravdu z ničeho!!! Nelze říci Já tak věřím, My tak věříme. Jsem neustále přísně kritický ke svému myšlení. Měním často svá stanoviska a vzdávám se svých pravd dříve, než se stanou mým dogmatem. To mi pomáhá vidět svět stále čerstvý a čistý. U mě je vše relativní a vše je možné. A proč to takhle vidím? Protože se neztotožňuji s mým tělem, ani s mou myslí ani z projevy tohoto světa.
        Jsem vědomí, které vše pozoruje. Jsem vědomí, které se nepotřebuje nikam kvalifikovat. Vidím v polaritách(dualitě) opět jednotu. Souboj dobra a zla se nekoná. Obě polarity mají stejnou váhu a jsou si naprosto rovnocenné.
        Toto ale je pouze můj subjektivní pohled. Pro naprostou zdejších diskutérů nepochopitelný, ale jak je vidno JE MOŽNÝ.

        Zdraví Marek

        PS: Dejte si pozor, aby Vaše Víra nebyla zástěrkou pro lež, obhajobou své neschopnosti, nebo lenosti v myšlení…

      2. ad – Chcete tím snad říci,
        ____________________

        Aloisi, chci tím říct, že byste si měl uvědomit, že není možné mluvit za ostatní lidi, ale vždycky jen za sebe. Jistě, uprostřed davu je vždy bezpečněji, je šetrnější napsat „nerozumíme“ než „nerozumím“. Ale zkuste předpokládat, že někteří lidé mají tu svoji cestu prošlapanější, mají jiné zkušenosti a dostalo se jim poznání, které mnohdy ani poznat nechtěli, ale stalo se.

        A jestli jsem spokojená? Co je to za otázku? Věci jsou tak, jak mají být. Klid a mír.

      3. k Marek9.7.2020 (22:21)
        „….Protože se neztotožňuji s mým tělem, ani s mou myslí ani z projevy tohoto světa….“
        Vídám úsměšky, škleby těl, jdu dál,….

        Cesta na Zemi,
        mezi tvory lidské nastává.
        Loučení s ostatními dušemi,
        které časem na Zemi potkáme,
        cesta na Zemi,
        zapomnění nastává.

        Lidé na zemi se rodí,

        s pláčem přicházejí na svět,

        pak se začnou usmívat.

        První krůčky, kroky,

        rychle, výš a dál…

        Do těla, hmoty se plně ponoří,

        mnozí na svou duchovní podstatu

        zapomenou.

        Ale někteří začnou hledat,

        někteří cestu najdou,

        Zpět duši, ducha svého nachází.

        Cesta zpět domů,

        stupínek za stupínkem

        na schodech života.

        Rozpomínání na duše lidské,

        které s námi sdílely kdy pozemský život

        i život za branou věčnosti.

        Hle, poslední schod k srdci Věčnému,

        vedle, o schod níže putuje další duše.

        Duše – člověk ten výše nemůže,

        poslední schod je pro něj nepřekonatelný.

        Člověk na vyšším stupínku jí ruku podává:

        „Pojď“

        Obě duše jsou v okamžiku u srdce Otcova.

        Doma

        v lásce

        bezpečí

  12. Marku, souhlasím. Každý jsme na jiné úrovni /poznání/. Každý z nás je jedinečný.
    Čerstvost a čistota světa je pro Vás, jak píšete, relativní. Vaše konstatování, že souboj dobra a zla se nekoná? Prosím, lze to tak napsat, ale mohlo by se o tom diskutovat. Pro mě ten svět polarit je, ale vím, že polarity v jisté úrovni již neexistují. O tu úroveň usiluji a asi nejsem sám.

    Paní Alžběta K. tu napsala na stránkách gnosis své vyznání, alespoň to tak chápu:

    „Pokorné poznávanie prírodných, univerzálnych zákonov, ktoré sú Božiu Vôľou. Múdro podriadiť svoju vôľu Božej vôli, jej zaradením do praktického života.
    Pokorné poznávanie aspoň základného prehľadu úrovní Stvorenia, ktoré nám pomôže ujasniť si, kde je naše miesto. Kde je náš pôvod a skutočný Domov. Aby sme sa rúhavo nepovyšovali, nepreceňovali, ale ani nepodceňovali voči nášmu Stvoriteľovi, ktorý je Najvyšší.
    V práci na sebapoznaní a sebavýchove, aby sme si dokázali priznať vlastné osobnostné a charakterové slabosti a nedostatky a snažili sa ich vedome zbavovať.
    V úsilí o čistotu myslenia, aby sme ani myšlienkami neubližovali sebe a blízkym.
    V čistote reči a v konaní skutkov s dobrým úmyslom. Aby sme v láske blížnym pomáhali potrebným.
    Čo znamená prevziať za seba zodpovednosť. Za svoje chcenie, túžby, city, myšlienky, reči a skutky.
    V prežívaní vďačnosti a úcty k Stvoriteľovi za milosť bytia, s láskou a podporou všetkého živého, posilňovať a rozvíjať svoj duchovný cit.
    V budovaní si cesty k Svetlu upevňovaním túžby po svetlom Domove Večného Ducha, kde je aj náš skutočný cieľ a Domov, do ktorého sa smieme vrátiť ako zrelé, seba-vedomé duchovné osobnosti.
    Pestovaním krásy, prežívaním lásky a radosti.

    Je to její doporučení co bychom měli dělat.

    Ještě citace a také to autor nepíše za své já

    Obraz Boží existuje ve všech lidech podstatně a osobně. Každý ho má cele, úplně a nerozděleně a přece všichni dohromady mají jen jeden obraz. Tímto způsobem jsme všichni
    jedno, vnitřně spojeni ve svém věčném obraze, což je obraz Boží pramen veškerého našeho života. Naše stvořená esence a náš život závisí bezprostředně na něm, neboť on je jejich věčnou příčinou.
    Ruysbroeck. / z Věčné filosofie A. Huxley/

    Snažím se co nejvíce potlačovat své „já“. Pod to náš, nás, nám zahrnuji i sebe. Kdo nesouhlasí s takovými myšlenkami a formulací za nás, nám a náš…., tak se ozve a je to tak naprosto dobré.

    Ale je hezké, jak jste to napsal a rozumím Vám.
    Alois Vrobel

  13. Paní Věro z Vysočiny,
    mnozí lidé píší za sebe, ale používají v jistých pasážích zájmena nás, nám, námi, pro nás, naše…..a my v první os. č. mn..

    Příklad a použiji jeden odstaveček z mého článku – zní:

    A podobné je to i s námi, lidmi. Plahočíme se v našem hledání v tomto světě a voláme k Bohu: „Kde jsi?“ Hledáme Jej v kostelích a chrámech, v knihách a modlách, zatímco On je po celou dobu skryt v srdcích nás všech. Je hluboko v našem nitru!

    Asi bych ho měl napsat podle Vás takto?:

    A podobné je to se mnou. Plahočím se ve svém hledání v tomto světě a volám k Bohu: „Kde jsi?“ Hledám Jej v kostelích a chrámech, v knihách a modlách, zatímco On je po celou dobu skryt v mém srdci. Je hluboko v mém nitru!

    Ale to bych nemohl. Velké procento lidí Ho skutečně hledá v kostelích a chrámech, v knihách a modlách. Já Ho nehledám v kostelích a chrámech, v knihách a modlách.

    Ten můj článek „jedna odpověď na otázku a něco k víře“ by byl zcela jiný a pominul by ten fakt, jak to na světě vypadá, nejen z mého pohledu.

    Mně, Vrobelovi z Moravské Třebové to můžete napsat, že bych neměl mluvit za ostatní lidi. Já za ně nemluvím, já konstatuji nějaká fakta. Vy mezi ty, co hledají v kostelích a chrámech, knihách a modlách, tam podle sebe nepatříte. Tak fajn, těch pár diskutujících to ví a možná si řeknou, ano paní Věra z Vysočiny hledá ve svém nitru.

    Pěkný den.
    Alois Vrobel

    1. Pro Aloise:

      Asi bych ho měl napsat podle Vás takto?:

      A podobné je to se mnou. Plahočím se ve svém hledání v tomto světě a volám k Bohu: „Kde jsi?“ Hledám Jej v kostelích a chrámech, v knihách a modlách, zatímco On je po celou dobu skryt v mém srdci. Je hluboko v mém nitru!
      Ale to bych nemohl. Velké procento lidí Ho skutečně hledá v kostelích a chrámech, v knihách a modlách. Já Ho nehledám v kostelích a chrámech, v knihách a modlách.
      _____________________________

      Takže sám sebe z toho vyjímáte? Tak proč to tedy píšete v plurálu? :-)) bože, proč…???…:-)), proč tedy mluvíte za ostatní lidi tímto způsobem?

      ad – Mně, Vrobelovi z Moravské Třebové to můžete napsat, že bych neměl mluvit za ostatní lidi. Já za ně nemluvím, já konstatuji nějaká fakta
      ______________

      Fakta? ani náhodou, vy jen plodíte svoje představy a domněnky a schováváte se s tím do davu, podvědomí nelže Aloisi. Zkuste (nejen vy) předpokládat, že vážně nevidíte lidem do hlavy a že je vaše rozpravy můžou i urážet, pokud tedy nejsou dostatečně nad věcí a shovívaví vůči naivitě některých „kazatelů“.

      ad – Vy mezi ty, co hledají v kostelích a chrámech, knihách a modlách, tam podle sebe nepatříte. Tak fajn, těch pár diskutujících to ví a možná si řeknou, ano paní Věra z Vysočiny hledá ve svém nitru.
      ____________________

      Ano, přesně tak, Věra z Vysočiny a těch pár diskutujících hledjí ve svém nitru, protože jen tam….atd.

      Nedávno se zde Venda rozčílil, že mu kdosi neodpovídá na jeho otázky, vadilo mu to natolik, že uzavřel diskusi. Žádná ztráta to nebyla, je jedno, kde se plká, ale vypovídá to něco o Vendovi, a také o vás, protože jste ho podpořil. No, tak ukažte, jak se na lopatu sedá. Zkuste tentokrát odpovědět vy, na to, na co jsem se vás a Vendy zeptala, protože jsou to otázky, které sám ve svém článku pokládáte.
      Hledejte ve svém nitru, a věřte, že naleznete. Gnóthi seauton. A kdybyste náhodou nevěděl, kde začít o tom svém vlastním zlu, tak zkuste třeba tam, kde jste pro svoji a Vendovu (ano, to je ten Venda – Václav Žáček, který tady píše článek o čistotě) zábavu a zlou vůli kopal do mého štěstí a lásky. Ničeho se nebojte, bude to očistné, říká se tomu sebereflexe.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2020

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference