Ve sluchátkách mám The Beatles – A Day In The Life – a opět mám chuť napsat něco o jednom člověku, snad by se hodilo napsat o Člověku. Tento tu na planetě žil před cca osmi sty lety. Protože byl ve své době velmi populární a je i dnes jeho dílo citováno nadále, mohou i ateisté, i křesťané či buddhisté… číst pár slov o něm i nyní.
Džaláleddin Rúmi, více známý pod jménem Maulána Rum nebo také Maulví Rúmi, se narodil 30. září 1207 v Persii. Dnes, kdy toto přepisuji, je 29. září a tak si mohu na něj zítra vzpomenout. Jeho otec byl významným súfijským učencem. Již v raném věku ho otec seznámil s tradicemi súfismu. Tento název se „vyklubal“ na svět kolem 2. poloviny osmého století a prý se všeobecně přijímá tak, že jde o odvozeninu od slova súf – vlna, neboť první asketové si oblékali zvláštní vlněné obleky. Vlna má ale i mystický význam a súfismus sám je významné islámské mystické učení. Ve zkratce – je to učení, které uznává jen existenci Boha a všechno ostatní považuje za Jeho emanaci (projekci). Vychází z možnosti přímého duchovního spojení s božstvím.
Súfismus sám sebe chápe jako duchovní zdokonalování vlastní osoby s cílem dosáhnout vyšších vlastností, jako je neskonalá bohabojnost, absolutní altruismus (nesobecké myšlení), skromnost a oddanost. Z toho vyplývá i ten základní princip, kterým je neotřesitelná víra v možnost bezprostředního intimního poznání Boha a styku se samotnou božskou podstatou. Děje se tak, v sanskrtu to má pojmenování vadana, jako v nositeli tvořivého zvukového proudu, jako Duch Svatý, jako Šabd či Slovo. Mystika prochází věky a různými kulturami a má společné základy, to jen tak na okraj.
Jednou seděl Rúmi poblíž fontány, kde četl skupince studentů pasáže z kázání, které sepsal jeho otec.
A najednou sem přišel Šams-i-Tabriz a hodil nejen tuto, ale i ostatní svaté knihy do vody.
„Co to děláte?“ otázal se překvapený Rúmi.
„Již dost bylo takového čtení. Nyní musíte zažít, neboli převést do praxe, to, o čem jste čítávali,“ prohlásil Šams-i-Tabríz a s pronikavým pohledem na Rúmiho pak ještě dodal: „Pokud o to opravdu stojíš, mohu tvé knihy zachránit.“
Rúmi se krátce zamyslel a prohlásil: „Zanechte je ve vodě! Jediné, čeho jsem doposud dosáhl, byly knižní vědomosti.“
Tato epizoda změnila jeho život. Potkal se se svým Mistrem a ten mu odhalil přímou cestu lásky k Bohu. Mimo intenzivní vnitřní cestu se obrátil Rúmi k poezii, ve které svého Mistra oslavoval.
(Teď mi zní v uších pro změnu velmi známá píseň v krásném vokálu z filmu Sister Act – I Will Follov Him.)
Ó má duše, kde jinde mohu nalézt klid
než ve chvějící se lásce jeho srdce?
Kde jen mohu spatřit čisté světlo slunce
Než v očích mého vlastního Šams-i-Tabrize?
Oheň lásky pohltil všechno.
Mé knihy, sečtělost a svou mysl jsem vložil do police.
Nyní pouze píši básně na jeho památku. /ukázka oslavné básně/
Mimo stovky básní sestavil Rúmi klasické veledílo Masnaví, které je považováno za „Korán Persie“. Rúmi zemřel 17. prosince 1273.
Dovolím si pár citací z jeho velkého díla s poznámkou, čeho se vlastně týká:
(K vnitřní ne lehké duchovní cestě adepta mystických učení.) – „Ó, zavřete své oči, uši a rty; nespatříte-li tajemství Boha ani potom, pak teprve můžete o tomto učení pochybovat.“
(K faktu „narozeno z Ducha“.) – „Mistrův žák slyší ve svém nitru stovky hlasů, ale ani ten, kdo mu stojí nejblíže, neslyší nic.“
(Skrze očistnou sílu Slova, prvotní tvořivé Síly, která byla u Boha na samém počátku.) – „Kdybych vám mohl ukázat jenom odraz této Melodie, pak by mrtví vstávali z hrobu.“
(Ze „smrti do života“ aneb o procesu odpoutání se během meditace.) – „Jsi bytostí, která mimo tohoto hmotného těla má i další. Neobávej se proto vystoupení ze své smrtelné slupky.“
(O realitě člověka a jeho hledání ve světě a o tom, co prožívá většina lidí.) – „Ubohý člověk, neznalý sebe sama, přichází sem, aby se stal velkým, avšak běda, stává se malým.“
(O problému smrti, která je nevyhnutelná každé bytosti zde na zemi.) – „Pro ostatní pláčete. Ó, zastavte se na chvíli a plačte také pro sebe.“
Ve sluchátkách mi zní píseň Bee Gees „How Deep Is Your Love“. Mohu-li tuto otázku přenést směrem k Bohu, tak tuším Jeho odpověď – je vskutku hluboká! A já děkuji za nedávné zkoušky.
(Bude-li příště, zkusím uvést jednoho křesťanského mystika.)
Alois Vrobel
Poslední články autora: