mapa stránek || vyhledávání

Role žen… /závěr/

Ve svém životě jsem absolvoval mnoho kurzů jógy, navštívil mnoho seminářů a setkání k různým učením. Vždy na nich byla převaha žen. I na má cvičení jógy chodí kolem padesátky žen a přesně čtyři muži /jen/. Ženy jsou podle mě totiž vnímavější než muži, mají blíž k duchovnosti a nikterak se nechtějí prosadit v tzv. ryze mužských záležitostech. Ty mužské záležitosti by měly být v uvozovkách, protože pro většinu žen je fotbal, hokej, karty, politika… spíše okrajovou záležitostí. Ale to by bylo, z mého amatérského pohledu a vnímání, zcela jiné téma.

„Voják potřebuje meč, vládce trůn, filozof knihy, básník pero, žena však bojuje a vítězí jediným pohledem.“ Aert Van Der Neer holandský malíř (1603-1677)

A od velmi zajímavého muže dvě přísloví k ženám:

„Jdeš-li mezi ženy, vezmi s sebou bič,“ a „Největší rozkoš je pohovořit si se zralou ženou.“ Friedrich Nietzsche německý filozof, spisovatel (1844-1900)

Ještě upřesním k první části. Knihu napsala Anna Read a celý název zní „Edgar Cayce O Ježíši“ s podtitulem „Co bible neříká“.

Edgar Cayce, fotografie z roku 1910

Velmi důležité pro Ježíše bylo setkání s ženou jménem Elcor, manželkou jednoho významného Římana. Ježíš byl v jejím domě, když tam byla vyslýchána římskými úředníky Máří Magdalena, Marie, mladší sestra Marty a Lazara. Ta byla kurtizánou jak Římanů, tak i místních mužů. Z promluv E.C. bylo patrno, že provozovala „místo, kde bylo dbáno o tělesné potřeby mužů a kde byly získávány informace nejrůznějšího druhu“. Máří Magdaléna tak požívala u lidí jak odsouzení, tak i pompu a moc. Tato její činnost /dalo by se to upřesnit jako činnost vedlejší – v získávání informací/ byla jistě pro mnohé muže nebezpečná. Ježíš Kristus, považovaný za židovského rabína, byl tedy přítomen v domě, když byla vyslýchána a byl proto dotázán na interpretaci Mojžíšova zákona z Desatera. Odpověď Ježíše Krista je dostatečně známá. Podle E.C. byla Máří Magdaléna krásná žena. Měla zrzavé vlasy a modré oči a její rysy odrážely její řecký a židovský původ. Kristus ji poté očistil od hlavních hříchů – nenávisti, lakomství, chtíče, beznaděje, sobectví a rouhání. Mistrova slova na ni měla obrovský vliv. Ale bylo tomu i naopak, i ona svým mládím /měla podle E.C. 23 let/, vitalitou a organizačním talentem měla velký vliv na Ježíše Krista.

E.C. se zmiňuje o silné skupině tzv. svatých žen, které zasvětily své životy Bohu a Jeho Mesiáši. Za všechny pár jmen; Elois, která dávala pomoc a sloužila žákům Mistra, měla na ně povzbuzující vliv a pak dvě ženy, které byly přítomny Lazarovu zmrtvýchvstání – Thelda a Ulai, sestřenice Marty. Obě nadále věrně sloužily svému Mistrovi.

Jedna z žen, které provázely Ježíše z místa na místo, byla Zuzana. Výklady E.C. o ní často hovoří. Byla dcerou Kleofáše, jednoho z těch, „kteří byli ustanoveni Římany za výběrčí daní“. Zuzana byla přibližně tak stará jako jíž zmíněná Rút a byla přítelkyní i Ježíšova bratra Jakuba. Zuzana byla přítomna, když Ježíš Kristus nakrmil zástupy pěti tisíců. Tito lidé pak chtěli následovat Mistra proto, že je nakrmil. Ale Zuzana prosazovala důležitý prvek učení Pána; přišel na tento svět ne proto, aby lidem pomáhal po stránce hmotné, ale aby jim zjevil pravdu, jež je osvobodí.

S příchodem těch posledních Velikonoc, přicházely do Jeruzaléma oslavovat tyto svátky velké skupiny lidí. Velkou skupinou byli i Syro-féničané a mezi nimi žena Phoebe. Ta o práci Mistra již slyšela a chtěla se zúčastnit na budování Jeho království, spíše se to jeví tak, jako že chtěla pochopit Jeho nové učení. Byla přítomna „triumfálnímu vstupu, zástupům lidí, převážně žen a dětí“. Další ženou, která pochopila, že člověk, jehož skutky jsou Božské povahy, se může přiblížit k Bohu, byla Sylvia ze Sidonské země. Obě měly v závěru života Ježíše k němu blízko a později se staly věrnými ženami pro šíření jeho učení v období raného křesťanství.

Velmi zajímavý je vztah ženy Piláta Pontského k postavě Ježíše Krista. Podle E.C. byla dobře obeznámena s jeho působením. V její blízkosti působila Agáta, galilejská žena, která byla „instruktorkou a učitelkou Římanů.“ Byla přívrženkyní Jana Křtitele a později i Ježíše Krista. Ochránce a společník Pilátovi ženy, Romuloan, přivedl jejího postiženého syna, epileptika, Mistrovi k vyléčení. A ten byl vyléčen! K zatčení Ježíše Krista řekla Pilátova manželka: „Neměj nic společného s tímto spravedlivým mužem, neboť jsem ve snu pro něj vytrpěla řadu věcí.“ Pilát však podlehl okolnostem a nakonec i davu, který křičel „Ukřižuj ho“! Podle poznání E.C. se Mistr, když jej vedli na Golgotu, smál a vtipkoval se svými učedníky… i cestou na kříž.

Tzv. skupina svatých žen byla přítomna samotnému ukřižování Ježíše Krista. Byly jimi Máří Magdaléna, Marta, její sestra Marie, Euniké a Sofie a mnohé a mnohé další. Byly přítomny i jeho posledním slovům, které vyřkl na kříži. A také se nejvíce podílely na chystané přípravě pohřbu těla Pána.

E.C. tu uvedl jeden zajímavý výklad. „Každý z nás bude jednou stát před Božím trůnem, abychom předložili před svého tvůrce skutky učiněné na této zemi.“ Ačkoliv toto byl první skutečný kříž této bytosti známé jako Ježíš, v obrazném slova smyslu, říká E.C., tomu tak nebylo. „Na počátku byl Synem oněch Synů, kteří sešli z cesty; svými pozdějšími skutky překonal svět, nesa v každé jednotlivé následující reinkarnaci svůj kříž – a tak odčinil svoji karmu, což musíme udělat my všichni. Tím, že překonal svět, sám se stal zákonem.“

Po odchodu Ježíše Krista následovalo období, kdy mnoho žen působilo, ba byly „hnacím motorem“ pro muže, kteří přinášeli učení Pána do života lidí. Ale to již není ta „role žen“ ve dnech, kdy Mistr chodil po zemi

A tak si dovolím na závěr ještě jeden výklad E.C.:

„Jediné, co ti bude navždy patřit, je pouze to, co daruješ v podobě rady, úsměvu či jak žiješ svůj vlastní život. Způsob, jakým se chováš ke svým bližním, jak se řídíš příkazy lásky, trpělivosti a laskavosti. Pouze to, co daruješ, se stane tvým vlastnictvím v jiných říších vědomí.“ (5259-1) poznámka – všechny zaznamenané výklady E.C jsou takto číslovány

 

Václav Žáček /Venda/
 

P.S. Opět se vrátím k velkému dílu D. Andrejeva a cituji z jeho knihy „Růže světa“ – použito v mém článku zde: https://hledani.gnosis.cz/zenstvi/

„…zde je zapotřebí právě ženských duchovních kvalit, jemnosti, láskyplné něžnosti, sebeobětování, trpělivé houževnatosti, šetrnosti, vnímavosti, srdečnosti, pozornosti.

Ve sférách nejvyšší tvorby dochází k čemusi zcela opačnému než to, co vidíme ve světě fyzickém: oplodňujícím principem je zde žena, principem formujícím a ztělesňujícím je muž. Božská komedie je plodem dvou, bez Beatrice by nespatřila světlo světa stejně tak jako bez Danta. A kdybychom pronikli do hlubin tvůrčího procesu většiny velkých umělců, přesvědčili bychom se, že právě žena vhodila duchovní sémě jejich nesmrtelných děl do hlubiny jejich podvědomí, do nejtajnějšího lůna tvorby. Myšlenka postavit ve Výmaru pomník Ulrice von Lewetzov, která inspirovala Goetha k nejkrásnějším veršům, je správná a hluboká. A není třeba být na rozpacích z toho, že ve většině životopisů umělců je těžké dopátrat se vnějšími způsoby těch ženských jmen, která si zaslouží vděčnost potomků ve stejné míře jako jména umělců samotných: někdy ani sami umělci nevědí, komu vděčí za símě svých děl. Každý z nich se to dozví v určené době a na určeném místě za hranicemi Enrófu, našeho světa.“

 

Poslední články autora:


hodnocení: 5
hlasů: 6
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

12 komentářů

Přidat komentář
  1. Pane Václave, díky srdečné za dva podnětné články. Na Ježíše, pozdějšího pojmenování, které on sám asi nepřijal, Krista, měla velký vliv Máři Magdaléna. Evangelista Lukáš uvádí v kap.8, že ji zbavil sedmi démonů. Vy uvádíte šest hříchů – nenávisti, lakomství, chtíče, beznaděje, sobectví a rouhání ? Samozřejmě, že si asi nikdo nemyslí, že těmi démony byly nějaké pekelné postavy. A tak, šest a sedm je rozdíl, že? Máří se mohla stát ženou, která skupinu Ježíše Krista, spolu s dalšími ženami doprovázela na cestách. Některé zdroje uvádějí, že snad byla i manželkou Ježíše Krista, což věřící nepřijímají. Co však bylo zajímavé bylo to, že ona vedla s Ježíšem rozpravy. A ne ledajaké. V gnostickém spise Pistis Sophia je uvedena její otázka a odpověď Ježíše – „Kdo nabádá člověka k páchání hříchů? Ježíš vysvětlil,, že lidská bytost je složena z „Energie“, „duše“ a „falešného ducha“ a všechny tyto tři části jsou spolu propojeny v hmotném těle. Ta Energie je samotným Tvořivým Slovem a duše je kapkou z Ní a je stahována dolů falešným duchem a nebo přitahována Slovem /Duchem svatým/ směrem „nahoru“. Falešný duch je mysl s jejími materiálními touhami a sklony.

    V evangeliu Jana je v kap. 20 popsáno, jak se Marie Magdalská setkala jako první žena s „proměněným“ Ježíšem po smrti jeho fyzického těla. Doporučuji milým čtenářům, aby si zjevení, které se jí dostalo, přečetli.

    Faktem ale asi je, že družinu Ježíše Krista doprovázely i ženy. Jejich role byla významná, tak, jak je to v životě mužů. Ale Váš článek ji nemůže obsáhnout.

  2. Díky za Váš příspěvek.

    E.C. vidí ve známé příhodě, kdy byla před Krista přivedena cizoložnice, naprosto jiná žena a Ježíš pronese to známé – „Ať první hodí kamenem…….“, to lidské pochybení, poklesek, kdy tato žena byla „chycena při činu s římskými vojáky“. “ Medi, Medici, Cui“, napsal Ježíš do písku. Byl to výraz milosrdenství. A řekl ji, ať již nehřeší více. To je přístup velké duše!

    V té době, ale i v mnohem dřívějších, a také i v pozdějších, až do současnosti i budoucnosti, je člověk ovládán silami, které s ním smýkají v životě, které ho staví do situací, ze kterých neumí sám /často/ odejít, vyvázat se nich. Kdo odejde? Kdo nehřeší. Kdo nepodléhá pokušení, smyslným touhám.

    Podle Starého zákona podlehla svodům světa jako první žena Eva. Role žen nyní, po nesčetných věcích vývoje? Vymanit se z tohoto světa hmoty a pomoci svému muži.

    Kdo ví, jestli byla Máří Magdaléna blízkou družkou Ježíše Krista ? Mohu to zanechat různým spekulacím, protože lidé, aby zdůraznili své ego, spekulují rádi. Fakt je, že uvádím pouze 6 hříchů. Díky za to, že jste na to poukázal. Ty hříchy jsem opsal z knihy autorky a nepočítal jsem je. Zajímavé, a kdyby žil E.C., šlo by se možná optat, co bylo tím sedmým hříchem – démonem. Vím, že to pro zdejší čtenáře není nic podstatného, ale E.C. uvádí, že setkání s Ježíšem Kristem ji dalo impuls k návratu k její rodině a k tomu, že dokázala odpustit sobě samé. Tak se stala věrnou družkou v „rodině“, společenství Ježíše Krista.

    Cherchez la femme, ve volném překladu „Za vším hledej ženu“ jako fráze z knihy Alexandra Dumase. V Novém zákoně je popsáno mnohé, za čím lze vytušit roli ženy. Třeba Ježíšovo „Varování před svody“ dle Marka kap.9. …….. Či „Víra kananejské ženy“ v Matoušovi v kap. 15, kde žena dokázala Ježíši Kristu objasnit, že i psi si zaslouží uzdravení, mají-li víru. Ano, žena způsobila pád, ale nyní jeho důsledky stále napravuje. Alespoň já to tak cítím a jsem velmi vděčen, že poznávám na stará kolena roli žen.

    Vzpomenul jste velký spis Pistis Sophia. Kdo si umí o něm a v něm najít to stěžejní, uvědomí si, že církve, jako ryze pozemské organizace vytvořené za jistým účelem, nemohly tuto knihu moudrosti přijmout. Proto je apokryfní. Pro církve byly ženy „nádobami hříchu“, čarodějkami, čarodějnicemi, rukou ďábla, která svádí muže k neřestem a hříchu.

    Dnešní doba je plná reklam s těly a krásou žen, a to má za úkol zvýšit konzum. V titulcích je mnoho příhod ze života slavných a ponejvíce o rozpadu manželství, o nových „záletech“ rádoby slavných mužů a žen, herců, hereček, zpěváků či zpěvaček. Titulky bulváru? Vezměte si třeba tento odkaz – a nic není třeba dále dodávat:
    https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/614802/sexy-eva-decastelo-predvedla-sve-ctyrky-na-ctyrkolce.html

    Trochu jsem se více rozepsal. Cítím však, má duše to cítí, že tento poblázněný svět a jeho katastrofický scénář vývoje zachrání ženy. Tedy ony budou mít na tzv. mocné muže ten rozhodující vliv. „Role žen“ jsem popsal jen velmi, velmi stručně. /Vy píšete – Ale Váš článek ji nemůže obsáhnout. – jsem si toho vědom/ To uvědomění si situace světa a svoji cestu k Pravdě či od ní má ale každý v sobě. Muž a žena musí být na cestě k hledání Jednoty, Harmonie a Lásky. Vše toto je jejich soulad jako cíl, který když nastane, zapřičiní možnost z tohoto hmotného světa odejít. Vždyť to není pravý domov pro duši, která je princeznou tu uvězněnou v žebráckém šatu. Ten svět éteru, ákáše, působení síly prány jako tvořivého elementu v prostoru, který byl prvotní podmínkou vzniku života, je zde důležitý, ale je zcela, a to si mnozí neuvědomují, v konečném stavu pomíjivým.

    Pane Krbče, jak bylo v Prachovských skalách? Ale to si můžeme napsat mimo tyto stránky.
    Díky ještě jednou za Váš vstup.

    Václav Žáček

    1. Maří Magdalena byla velmi vyspělou duší, mimořádně. Jak postupoval lidský vývoj ve vtělení, se posoudí obtížněji.

  3. Pod těmito dvěma články budou všechny /2-3/ zdejší ženy mlčet. A muži? Většinou také, protože jsou zahleděny do sebe sama, do svých eg, své moudrosti…. .

    Podíval jsem se na ruský film Stalingrad na TV. Role ženy tam byla jednoznačná. Pročetl jsem si „Rozmluvy s Pavlem“ pana Kočího. Role žen je tam jednoznačná. Pokud by ženství upadalo, což se asi dnes děje, bude klesat i úroveň společnosti. Tedy mužů, kteří si myslí, že to tu vedou.

    Jednou se to ale obrátí, i když v tělech mužů se nikdy nebude vytvářet život a nikdy nepocítí, co je to za událost, když do vznikajícícho človíčka vstupuje duše.

    Díky za to, Vendo, co jste tu naznačil – stručně a výstižně.

    1. Díky za příspěvek.
      Ten film jsem neviděl.
      „Jednou se to ale obrátí…..“ – píšete. Ano, rád bych viděl ženy, které řídí i tu politiku. Tak v poměru půl na půl. Protože tak je to i zhruba v lidské populaci.

      Jedna moje kamarádka mi poslala těchto pár postřehů podložených snímkem atraktivní blondýnky:

      Falešná prsa?
      Falešné vlasy?
      Falešné nehty?
      Falešné řasy?
      Falešně opálená,
      atd.
      A vy, ženy, hledáte pravého chlapa???

      Na faleš se, podle mého názoru, mnoho pravých chlapů „nechytí“.

      Chtělo by to napsat, přímo se to nabízí, opak:

      Svoje prsa, byť po pětiletém kojení /v součtu po třech dětech/ nejsou již tak pevná!
      Svoje vlasy, čisté, učesané, bez chemie!
      Svoje nehty, které něžně poškrábou manžela tak, jak to má rád!
      Svoje řasy, které plní funkci pro oko, a to má zamilovaný pohled pro muže, kterého si vybrala!
      Opálená tak, jak to čas dovolil; někdy více, někdy méně.
      A žádné atd. ……
      Být přirozená a mít většinu z těch ženských duchovních kvalit; jemnosti, láskyplné něžnosti, sebeobětování, trpělivé houževnatosti, šetrnosti, vnímavosti, srdečnosti, pozornosti.

      Ale samozřejmě, když jsou tu vyjmenovány ty ženské duchovní kvality, tak by to chtělo i ty opačné, mužské. Jaké to jsou? To ví nejlépe ženy.

      Luboši, pěkný den.
      Václav Žáček

    2. Proč se nedá reagovat na článek o ženách okolo Ježíše?
      Jednak proto,že u žen/ale ani mužů/ v Bibli se nejedná o skutečně žijící osoby.
      Důležitá jsou jejich jména jsou důležitá,mající skrytý význam.

      Uvedu příklady:
      žena= uvnitř světlo
      Jeshu= Jitřenka,zář,světlo
      Anna=Milosrdenství,soucit
      Maria= skytý Bod spojení,zevnitř Paní oceánu
      Judita= úcta
      Alžběta= Bohyně sedmi duchů,spokojenost
      Safara= zprostředkovatelka/spojuje/
      Josie= Brána/portál/,připojení,konektor
      Rút= sjednocení,průvodkyně
      Marta=Paní domu;Klid a mír;Trpělivost
      Jodie= ušlechtilost
      atd.

      Diskutovat tedy o ženách v Bibli jako žijících osobách je tak od věci,jako
      diskutovat o tom,kde se narodili a žili Sněhurka a sedm trpaslíků nebo Jára Cimrman.
      V jiném příkladu:
      Moře v Bibli znamená emocionální hloubku nevědomí.
      Takže je od věci rozebírat,jestli Egejské nebo Baltské moře,jakou má slanost nebo
      kolik živočichů tam žije,či v jakém podnebném pásu se nachází.

      1. Stát na břehu a najít odvahu

        po pláži se vydat do hlubin, do moře.

        Pláž je kamenitá,

        nohy víly lehkonohé

        do krve jsou zraněny.

        Sbírá kamínky a uklízí je,

        cestu do vln uvolňuje.

        Je znavena, kde síly načerpá.

        Jde však dále, hlouběji, i když umdlévá.

        Jde dále, hlouběji,

        tou cestou bolestnou.

        Na té cestě bolestné

        je už velmi hluboko,

        kamenů malých ubylo,

        je více velikých.

        Koho cestou potkává?

        Pro radost plno různých rybiček,

        někdo vhodil květy do moře,

        občas potápěč se ukáže,

        pro něj víla tiše zapěje.

        Voda rány vymývá,

        že sůl pálí?

        Nic princezně nevadí.

        Jednou cíle dojde,

        to je její jistota.

        V dáli světlo pro ni svítí,

        a pak bolest pomine.

      2. Hvězdičko, i když píšete, že se nedá reagovat, tak přesto je Váš příspěvek reakcí na článek.

        Samozřejmě, že já s Vaším názorem nemohu diskutovat. Nezapomínejte, že reagujete na knihu autorky Anny Read „Edgar Cayce O Ježíši“ s podtitulem „Co bible neříká“, ze které jsem vybíral jen některé informace.

        Napadá mě otázka z Vašeho konstatování, že v Novém zákoně /Bibli/ se nejedná o skutečně žijící osoby. Myslíte tím snad všechny muže a všechny ženy této knihy a nebo máte nějakou výjimku, jako že někdo žil? Váš příklad Sněhurky či Cimrmana ale říká jasně, že je to vše jen výmysl /nějakých/ lidí.

        Díky za příspěvek.
        Václav Žáček

      3. „Anonymovi 7.8.2019 (20:19)
        Proč jsou důležitá jména nežijících osob?“

        Protože Hvězdička píše:
        „Proč se nedá reagovat na článek o ženách okolo Ježíše?
        Jednak proto,že u žen/ale ani mužů/ v Bibli se nejedná o skutečně žijící osoby.“

        Nejsou to dnes žijící lidé. Ale snad pochybuje, že by kdo z nich žil i kdysi v minulosti?

  4. Proč jsou důležitá jména nejen v Bibli:
    Protože každé jméno představuje určitý druh energie/kmitočet/,který obsahuješ a
    se kterým pracuješ.Což znamená: který vysíláš nebo přijímáš,ať už vědomě nebo nevědomě.

    Tak,jako jsme se učili ve škole na hodinách biologie stavbu těla/tělesné orgány,soustavy,
    kosti,svaly až po základní buňky a chemické procesy,tedy metabolismus,../,tak se dá
    poskládat i duchovní forma vnitřního života.Ta,kterou nevidíš a nemůžeš nakreslit,jako
    na hodinách biologie,a kterou neuchopíš do rukou,aby ses na jednotlivé části mohl
    podívat zblízka.
    Jedná se o energie,nakolik vše je pouze o energiích,jejich síle a frekvencích.
    V našem duchovním životě jde o dvě základní energie a jejich různé kombinace,tedy
    rozmanitost.Tyto dvě základní energie představují oblast ducha a duše,pohybu a klidu.
    Každý z nás obsahuje obě základní energie v různých kombinacích.Našim cílem je
    v sobě obě nalézt a spojit je.Bod,ve kterém se propojí vědomě,je Bodem spojení
    s vesmírným Vědomím a tento Bod je zároveň našim vchodem i východem z této
    reality.Počátkem i koncem,ale též jedinou jistotou,pro kterou jsme si sem přišli.

    Pokud si představíš před sebou kulatý stůl,což znamená jednotu vědomí,a položíš
    na něj všechna jména Bible,pak věz,že všechna jsou tvou součástí.Tvou duchovní
    součástí a náplní jako celku : vědomí i nevědomí.
    A nyní záleží jen na tobě,jak s nimi budeš pracovat:rozlišovat,spojovat,přijímat,
    vysílat.Přitom vem na vědomí,že se ani jediné energie nezbavíš,můžeš ji jen proměnit.

    Tady jsme se narodili jako celek.Pak nám bylo vštěpováno jinými,jací jsme:muž,žena,
    hloupý,chytrý,malý, velký,mladý,starý,krásný,škaredý,atd.Vše je nahráno v našem
    podvědomí/nevědomí/ jako program duality,tedy rozdělení.Duální vnímání,duální myšlení a
    navíc ještě jako něco,co se děje mimo nás.Přitom jsme jedním celkem,který obsahuje
    vědomí,mysl,vnímání,cítění,rozum.
    Od mala však máme záznam,který je pro naše vnímání rozhodujícím faktorem a souvisí
    s naší stavbou těla,ale nesouvisí s našim duchovním vnitřním životem: muž – žena.
    Přitom duchovně jsme muž i žena současně.
    Jako každý tvor v této realitě se učíme napodobováním a tak si stavíme svůj vnitřní
    svět nikoliv z našich zkušeností/ono se to od dítěte ani nedá/,ale z názorů,představ a
    domněnek druhých.Tyto představy,domněnky,názory a tradice vytváří náš vnitřní
    svět->o nás,bez nás.A jeto právě tento svět,kterého se máme vzdát,protože není postaven
    z našich vlastních zkušeností.Zbourat jej,je bolestivou ,ale zároveň velmi osvobozující
    zkušeností. Můžeme začít od znovu a na pevných základech.Je bolestivé se vzdávat
    iluzí,představ a domněnek?To záleží na tom,nakolik jsme na nich ulpěli.A také není
    zrovna jednoduché přetvářet a rušit námi vytvořená a naučená neuronová propojení v 
    mozku.To lze jen s velkou trpělivostí,shovívavostí,bdělostí a neustálým opakováním.

    Názvy energií,jejich povah,forem,vlastností,zkušeností,schopností a jejich kombinací.
    Takže jména představují např.:
    šlechetnost,moudrost,pošetilost,pýcha,lakomost,klid,harmonie,city,emoce,trpělivost,
    vznětlivost,rozum,bojovnost,spravedlnost,skromnost,naděje,vláda,vítězství,závislosti,
    věrnost,důvěra,přátelství,nenávist,závist,plachost,strach,bolest,práci,úsudky,rozlišení,
    prosby,slib,světlo-porozumění,pochopení,radost,…

    např.12 synů Jákoba je personifikací získaných základních zkušeností:
    Reuben-sexuální žádostivost
    Simeon-závist
    Lévi-arogance
    Juda-odvaha kontra chamtivost a smilstvo
    Issachar-askeze/ctnost/
    Zabulon-příčina a důsledky
    Asher-následovat pravdu s jednotnou myslí
    Joseph-pohlavní zdrženlivost
    Benjamin-varuje před prodejností
    Dinah-jasnost,bez viny->duše
    Dan-lhaní,žárlivost
    Neftalím-vidění,zkrocení sexuální žádostivosti
    Gad-nenávist

    Pak příklad genealogie zkušenosti:
    jedna z 12 základních zkušeností Jákoba/personifikace/ je Reuben,jako personifikace zkušenosti zvané : sexuální žádostivost
    Jákob=“Krista následující“,“Kristova stopa“,“Krista-pátrat,sledovat,věnovat pozornost“

    *Reuben->Ru = „vlk“ + ben = „dítě“->vlčí dítě,syn vlka->zkušenost,okem Vlka;
    ale také od bni = „práce“ nebo bny/tamil./= „stal se“

    Reuben měl čtyři syny/děti/,což znamená opět jeho zkušenosti:
    1.Hnoc =“Ducha milosrdenství probudil“->moudrost
    2.Floa=“ plovací měchýř“ ->schopnost-> umožňující citu volně se vznášet v různých hloubkách vod,tedy emocionámlním nevědomí
    3.Htzrn =“rozmýšlení“->řešení hlavolamů/šifer,znamení,symbolů/; duchovní žízeň
    4.Crmi = „zárodek“-> symbolizuje rozvíjející se život a brzký počátek znovuzrození->prožitek sjednocení s Vědomím Matky; Plod-symbol jádra,tedy vnitřní podstaty;

    *
    Příběhy slouží k lepšímu zapamatování.I ta pohádka O Sněhurce a sedmi trpaslících
    dává na vědomost,že každý obsahuje Sněhurku/duši/ a sedm trpaslíků/duchů/.
    Obsahuje základní vzorec.Ukřižování Ježíše/světla/ vypráví o procesu,při kterém
    se poznává prostřednictvím spásné sexuální askeze naše pravá podstata,láska
    bezpodmínečná.Nakolik tady málokdo pravou lásku pozná,protože ji považuje
    za součást sexuality,tedy své pudovosti.Jenže žije v omylu a iluzi.
    *
    Podstatná jména jsou názvy:
    *osob (myslivec, houbař, děti, Zuzanka),
    *zvířat (medvěd, liška, sova, Alík),
    *věcí (strom, lavička, pařez, zahrada),
    *vlastností (rychlost, krása, stáří),
    *dějů (létání, šplhání, procházka).

    v jazyce symbolů,kterým je psána i Bible:
    *osoba->falešné ego
    *myslivec->aktivní činitel v likvidaci pudové náplně mysli
    *Zuzanka-> „Lílie nebo lotos“
    *medvěd->neujasněný vnitřní pudový život,často se sexuálním podtextem
    *sova->klid a mír,jasná a bdělá pozornost,pozorovací schopnosti->symbol moudrosti
    *Alík->“Pomocník člověka“
    *strom->symbol sjednocení pudové,citové i duchovní roviny;cit a emoce;osa světa
    *lavička->místo seznamování,citové vztahy
    *zahrada->psychický stav
    *rychlost->záleží čeho,všeobecně cestu,pohyb
    *krása->čistá mysl,dobrý charakter
    *stáří->zkušenosti->moudrost
    *létání-> létat ->dopravovat informace jako kurýr/spojovat/,létají většinou myšlenky,
    *šplhání->cesta k cíli
    *procházka->jít->cesta
    ——-
    *Syn=“získáno při zkouškách“=> „zrak/oko/ Boží“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2019

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference