…že napíši pár slov ke svobodné vůli. Kdyby ji člověk neměl, byl by člověkem značně omezeným. A podle mne toto jistě nebyl záměr našeho Stvořitele, který asi počítal s tím, že budeme účastni na jeho díle svou vlastní tvorbou v této nejnižší části stvoření. A navíc by člověk bez svobodné vůle za nic, co by prováděl, nebyl zodpovědný. Za nic, za žádné skutky, činy, přečiny… atd. Jak by asi fungovaly soudy. Já nic, já konal vůli Boha, tvrdil by obžalovaný. Jsou ale jisté pohledy na svobodnou vůli jako na takovou, kterou lze nazvat jako podmíněnou. Člověk si ze své svobodné vůle nevybírá své rodiče, tedy to, do jaké rodiny se narodí. A tedy ji v tomto konkrétním případě nemá, zde je rozhodující karma.
Jakou roli hrála svobodná vůle třeba v případě projektu Manhattan za 2.světové války. Bylo to nějaké řízení vůle od Boha, jeho vedení všech těch lidí, kteří se toho vývoje a zkoušek zúčastnili. Někdo musel ze své vůle /poradní sbory, generální štáby, vědecké týmy … na omluvu ale, byla válka/ schválit třeba jen finance a cíl. Pro zajímavost – celkové náklady dosáhly sumy přes 2 miliardy tehdejších dolarů, což odpovídá sumě 26 miliard dolarů v roce 2016. Výzkumné a výrobní provozy se nacházely na 30 místech v USA, Velké Británii a Kanadě. Projekt Manhattan zaměstnával celkem 225 000 lidí. Dalších 600 000 lidí na něm pracovalo nepřímo, ale převážná většina personálu ani nevěděla, že pracuje na atomové bombě – na jednom z nejdůležitějších válečných úkolů za druhé světové války. Poznatky získané v Projektu Manhattan byly využity při konstrukci pum Little Boy a Fat Man, které byly 6. a 9. srpna 1945 shozeny na japonská města Hirošima a Nagasaki. Kdo rozhodl, kteří lidé, jeden člověk, z čí vůle a bylo zapojeno jeho plné vědomí? A nebo to bylo vůlí Boha? /použité informace z wikipedie – heslo „Projekt Manhattan“/
Nechci však klást žádné zbytečné otázky. Uvažuji nad tím, že se jen pokusím citovat některé autory – autority různých článků, knih, lidí více či méně známých a i uznávaných.
Paní Alžběta K tu uvedla ve svém článku:
„…v budovaní si cesty k Svetlu upevňovaním túžby po svetlom Domove Večného Ducha, kde je aj náš skutočný cieľ a Domov, do ktorého sa smieme vrátiť ako zrelé, seba-vedomé duchovné osobnosti. Pestovaním krásy, prežívaním lásky a radosti.
Záleží len na nás, našom slobodnom rozhodovaní, ktorý smer cesty a prežívania si zvolíme“.
více zde: https://hledani.gnosis.cz/domains/hledani.gnosis.cz/k-vyznamu-mystickych-zazitkov/
Za sebe – souhlasím!
…………….
Z Wikipedie:
„S otázkou svobodné vůle jde v ruku v ruce otázka odpovědnosti za vlastní činy. Pokud není naše rozhodování svobodné, můžeme být odpovědni za vlastní činy? … Aplikace teorie svobodné vůle najdeme v religionistice, etice či biologii. Kupříkladu v náboženské sféře může přitakání svobodné vůli znamenat, že ani bůh přímo nezasahuje do chování jednotlivce, jelikož nechce porušovat jeho svobodnou vůli. V etice přiznání svobodné vůle znamená přiznání úplné odpovědnosti za své činy a ve vědecké relaci může tento fakt znamenat, že jednání jednotlivce není zcela podřízeno jeho tělu. Moderní vědecké experimenty ale naznačují, že svobodná vůle má svá omezení.“
Více zde – https://cs.wikipedia.org/wiki/Svobodn%C3%A1_v%C5%AFle
Z tohoto zdroje je i tento pohled: Teologický determinismus – budoucnost je již předem určena tvůrcem vesmíru Bohem. Problém svobodné vůle se v tomto kontextu zaobírá otázkou, do jaké míry výběr může být svobodný, vzhledem k tomu, že nějaká bytost již předem určila všechny činy, které uděláme, nebo dokonce předem určila přesný čas jejich výskytu.
Nemá-li však člověk svobodnou vůli, pak vše v jeho životě musí být předurčeno. Nemá možnost výběru a pak se nemůže vyskytnout otázka správného či špatného jednání. Jak pravil filosof E. Kant: „Musíš pouze to, co můžeš“.
Fatalismus je stavem duchovní netečnosti, ve kterém si lidé naříkají na své neštěstí, říkajíc:“ To vše je vůle Boží, my samotní nemůžeme nic dělat, božstva se spikla proti nám“.
…………….
Milenium pod článkem pana Staňka „Krize evropské civilizace a východisko z ní“ píše 27.1.2019 v 9:55:
Prostě je na místě trocha té diplomacie, a přitom naprosto jasně vyjádřit svůj názor. “Neděje se nic, co by nebylo Boží vůlí.“
…………….
Eduard Tomáš ve své knize „Umění klidu mysli“ píše:
„…naše duchovní práce musí být podporována city hluboké oddanosti Božskému Já a pokory. Pomůže nám to ostatně i přidržet se pocitu či intuice božského Já. Nyní nesmíme mysli dovolit, aby byla nakažena nebo zavalena jinými myšlenkami. Jedinou naší myšlenkou musí být jen a jen myšlenka „Já“.“ /str. 123, kapitola „Umění meditace“/
Dále autor píše, jak musíme odmítat útoky intelektu, který se brání, jak s ním zápasit, jak používat svobodu rozeznávání a jak poznávat to, co je v nás stálé, nehybné a klidné, co je prosté ega…
Ptám se – jde toto vše bez účasti naší svobodné vůle, jde dojít k cíli takto nastíněném bez naší svobodné vůle?
…………….
Naše významná jogínka Ing. Míla Mrnuštíková z Brna píše ve své knize „Bhagavadgíta“ k otázce karmy toto /mohlo by se zdát, že zdánlivě odbočuji, ALE/:
Prarabdha karma – představuje semena vzniklá z činů, vykonaných v minulosti, ale tato semena již klíčí. To je ta nejúčinnější karma. Tady se nám zdá, že už se nedá nic dělat, že to jsou ty situace, které na nás čekají, kterým se prostě vyhnout nemůžeme. Ano, vyhnout se jim nemůžeme, ale můžeme je různě interpretovat a prožívat. Vždy totiž máme ještě možnost změnit svůj postoj k dané věci a tím celou karmu zvědomit. Pak je tato část karmy tou, která nás může dovést nejdále na naší cestě /citace ze str. 44/.
Ptám se – lze tato možnost, tj. „změnit svůj postoj“ nastat bez naší svobodné vůle?
…………….
Pan Bedřich Kočí, naše duchovní osobnost v I.polovině 20.století, píše ve své knize „Pavlovy rozpravy díl V.“:
„Dokud se vůle člověka bude křížit s vůlí Boží, dokud člověk bude uplatňovat vůli vlastní na úkor vůle Boží, nezmizí jeho utrpení. Přijímejme je však jako projev veliké Lásky Boží k nám, protože tato cesta utrpení je jedinou cestou k návratu… Nikdy nám Bůh nepřekáží u uplatňování naší vůle, ani tehdy ne, chceme-li. Nebo dokonce konáme-li již něco špatného. Nepřekáží nám proto, abychom ve svém duchovním vývoji mohli pokračovat podle svobodné vůle. Máme vždy možnost se rozhodovat o svém jednání, chceme-li zachovávat Zákony Boží, či nikoliv, chceme-li svobodně a z vlastní vůle jíti za Kristem či satanem. A právě proto, že jsme sami volili, musíme také sami nést následky svého rozhodnutí.“ /str. 80-81/
Za sebe – nepletu si Zákony Boží s Jeho vůlí. Naše svobodná vůle jde často proti nim, proč to nepřiznat. A následky?
…………….
William Law /1686 – 1761/, jeden z nejhlubších duchovních autorů Anglie….. /více o něm zde: https://en.wikipedia.org/wiki/William_Law/. Jeho následující myšlenka je citována v knize A.Huxley „Věčná filosofie“:
„Vůle má veškerou moc. Způsobuje nebe a způsobuje peklo, neboť není pekla, leda tam, kde se vůle tvora odvrátila od Boha, a není nebe, leda tam, kde vůle tvora spolupracuje s Bohem.“ /str.154/
Podle mne – a zase ty Zákony Boží, které dodržovati jsou základem pro „vstup do nebe“.
…………….
V knize „Jak správně žít“ /autor Edgar Cayce/ je napsáno…
„Ve své filozofii E. Cayce paradoxně slibuje dvě věci.
1. Můžete utvářet svoji budoucnost. Jste mimořádnými bytostmi se schopnostmi vytvářejícími váš život.
2. Vaše budoucnost vás ovlivňuje: váš život má jistý osud, k němuž jste přitahováni. Každý z nás, jinými slovy řečeno, má příležitost se stát spolutvůrcem Boha.“ /str. 4/
Dodám jen – mohli bychom utvářet svoji budoucnost, mohli bychom se stát spolutvůrcem Boha bez svobodné vůle?
…………….
A ještě můj oblíbený autor Květoslav Minařík píše v knize „Beseda Bohů“ ke svobodné vůli mj. i toto:
Aptasat: Může tvé vysvětlení, Vidžnaji, znamenat i to, že se tvorové mohou rozhodovat pro dobré nebo zlé konání sami podle učení o existenci svobodné vůle?
Vidžnani: Z absolutního stanoviska mají tvorové svobodnou vůli jenom v oblasti žádosti, která se týká toho, co si mohou přát v rámci vlastní výsledné karmy. Ale i když jsou bez odporu vlečeni karmou, nosí v sobě jakožto strážce svého vlastního života duševní (osobité duchovní) Světlo, jež získali na základě toho, že svým utrpením v mnohých dřívějších vtěleních nahromadili určité množství dobré karmy. Proto mohou vždy začít vykonávat skutky ctnosti a dobra… /str.65/
Jen doplním – svobodná vůle vytváří dobrou či špatnou karmu……a vykonávat skutky ctnosti a dobra? Zase jen se svobodnou vůlí.
…………….
Bhagavadgíta – kapitola 18., Cesta odříkání /jiný název – Dokonalost odříkání/:
Zpěv 63. Takto jsem ti vyjevil moudrost, hlubší všech hlubin. Uvažuj o ní cele a jednej, jak usoudíš!
Co dodám za sebe – z toho zpěvu cítím, že svobodná vůle tam je.
…………….
Ze širšího pohledu jsem o svobodné vůli již dříve psal:
https://hledani.gnosis.cz/domains/hledani.gnosis.cz/mystika-5-cast-souvislosti-svobodna-vule/
A velké uvědomění si svobodné vůle cítím i v Matoušově evangeliu – viz.:
https://hledani.gnosis.cz/domains/hledani.gnosis.cz/blahoslavenstvi/
Václav Žáček /Venda/
Poslední články autora:
