mapa stránek || vyhledávání

Povídka

Kdysi na začátku jsem slíbil, že sem tam něco napíšu a ten můj výtvor si nebude klást nárok na originalitu. Naopak, něco vždy převezmu a drobně okomentuji a snad se kolem námětu rozvine i přínosná diskuze. To byl můj záměr.

V minulých dnech jsem byl nemocen, a to mi dovolilo trochu více číst. Narazil jsem v duchovních povídkách na jednu, o niž se chci s vámi podělit. Již její název je zajímavý:

Lev, krysy, had a včelí plást

Stalo se, že jednomu muži se zdál velice podivný sen. O lvu, jak ho pronásleduje. Muž běžel ke stromu, vylezl na něj a sedl si na větev. Podíval se dolů a viděl, že lev tam stále je a čeká na něj.

Potom se muž podíval vedle sebe, kde u kmene stromu, na větvi, na které seděl, spatřil, jak kolem dokola té větve krouží dvě krysy a ohryzávají ji. Jedna krysa byla černá a druhá bílá. Větvi zbývalo již jen pár chvilek, než se zlomí a spadne na zem.

Muž se podíval znovu pod sebe a s hrůzou zjistil, že přesně pod ním je veliký černý had. Ten přímo pod mužem otevřel svou tlamu, aby mu on pak do ní spadl.

Vzhlédl tedy vzhůru, aby se podíval, zda najde něco, čeho by se mohl chytit. Tam spatřil jinou větev s včelím plástem. Z něj odkapávaly kapky medu. Muž jej chtěl ochutnat. A tak vyplázl jazyk a ochutnal jednu padající kapku. Med chutnal úžasně. A tak chtěl ochutnat ještě další kapičku. Při tom ochutnávání ztratil v medovém opojení ponětí o čase.

Během té doby zapomněl na dvě krysy, které ohlodávaly jeho větev, na lva pod stromem i na hada, který byl hned pod ním. Poté se ze snu probudil.

Aby pochopil, co ten sen znamenal, zašel za jedním zbožným islámským učencem. A učenec mu řekl, že lev, kterého viděl, znamená jeho smrt. Stále vás pronásleduje a provází kamkoliv jdete. Že černá krysa znamená noc a ta bílá den. Točí se kolem něj, jedna za druhou, ukusujíce tak jeho čas na cestě blíž a blíž ke smrti. Ten velký černý had s tmavou tlamou je jeho hrob. Je tu a jenom čeká, až do něj spadne. Plástve medu je tento svět a sladký med představuje přepych tohoto světa. Rádi ochutnáváme kapičky přepychu tohoto světa, je to tuze sladké. Pak mlsáme další kapky, kapku po kapce. A zatím zapomínáme na čas, na svou smrt i na svůj hrob. Tento život je jako had, tak hebký na dotek, avšak plný smrtícího jedu. Lidé nerozumní jsou k němu vábeni a přitaženi, avšak lidé moudří se mu snaží vyhnout a drží se dál od jeho smrtících následků.

Co dodat? Již po narození obdrží člověk svého lva, jako symbol smrti. Od jeho počátku jsou s ním i ty dvě krysy. Dlouho však trvá, než si člověk uvědomí, že se ten konec blíží, že práce krys je pro ně bezúnavná a že se i ten lev k němu přibližuje. Den a noc nám stále „podřezávají“ naši větev života. Jestli si za svého života užijeme kapky sladkého medu, to není až tak důležité, protože tam, kde budeme, až nás pozře lev, až tělo spadne do toho hadího hrobu, tam je nám to pomíjející, i když lákavě sladké, zcela na nic. Každý z nás musí jednoho dne zemřít. Bohatý, chudý, zdravý, nemocný, nikdo nemůže smrti uniknout. Všichni musíme její branou projít. Duše, která na sebe vzala fyzickou podobu, musí tuto podobu také opustit. Co bude po smrti, do jaké země po ní přijdeme? S kým se tam sejdeme? Posvátné knihy věnují těmto otázkám příležitostné zmínky, ale člověk si většinou myslí, že jejich účelem je nabádání, abychom tady žili bez hříchu, abychom konali dobré skutky. Člověk to nabádání většinou odmítá a nad vidinou nějaké brány smrti mávne rukou. Raději ochutnává ty kapky medu.

Pavel z Tarsu někde řekl, že: „Smrt je posledním nepřítelem, kterého musíme překonat“.

K zamyšlení a na závěr si dovolím krátkou myšlenku, kterou sdělil Ježíš Kristus a která má s dnešním mým článkem velkou souvislost: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království boží.“
 

Alois Vrobel
 

Poslední články autora:


hodnocení: 4.4
hlasů: 5
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

23 komentářů

Přidat komentář
  1. Aloisi, citát „“Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží.“
    https://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/rannislovo/_zprava/musite-se-znovu-narodit–266606
    a výklad je, že se narodí duševně tím, že uvěří v Krista. Čili se narodí jednou, ne opakovaně.
    „..tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný. Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen.“

    1. Ano Pardale, překvapujete. Nejde o nové fyzické zrození. Nové narození je křest udělený žijícím Mistrem. A to je první stupeň na cestě k Bohu. Nevím, jestli to žid Nikodém pochopil.

      1. Ano, Aloisi, to je dobře, duchovní znovuzrození symbolizované pokřtěním. Já jsem před tím preventivně protestoval proti opakovanému znovuzrození -věčné téma karmy, které tady seje Venda. Takže Aloisi, jste odpadlík od Vendy. Tady souhlasíte: Křtí se jednou, člověk se znovu rodí jednou duchovně tím, že uvěří v Boha a syna Božího Krista.

  2. ad/ Křtí se jednou, člověk se znovu rodí jednou duchovně tím, že uvěří v Boha a syna Božího Krista.

    Který křest myslíte?

      1. Křesťanský křest co nejdřív (novorozenci) – katolíci, anebo staršímu dospělému člověku v jeho rozhodnutí (úplným ponořením do vody) – adventisté?

      2. —>bo
        https://cs.wikipedia.org/wiki/Bi%C5%99mov%C3%A1n%C3%AD
        „Pokud přijímá člověk křest až v dospělosti, bývá někdy (ne vždy) zároveň biřmován.“
        Můj příspěvek byl o tom, že křtem se (katolík) duchovně znovu narodí. Nejde tedy o opakované zrození spojené s karmou, o které tuná máme diskuzí tuny.

  3. “Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží.“

    Narodit se znovu znamená projít takzvanou mystikou smrtí, až pak je poznána pravda neboli je spatřeno království Boží.

    1. Aha. Tak co je ta mystická smrt? Nejeví se mi, že by přijetím Krista pokřtěním někdo mřel. Jsou dvě možnosti : Člověk je živý nebo mrtvý. A Vy máte možnosti tři : živý, mrtvý a mysticky mrtvý.

      1. Mystické umírání před smrtí neznamená, že zcela a provždy opustíme tělo a přerušíme s ním spojení. Znamená to jen vyjmutí našeho duchovního proudu vědomí z hmotných úrovní tohoto světa a jeho přenesení do jemnějších transcendentních oblastí. Vysvětlení – jsme-li v bdělém stavu, můžeme říci, že sedíme u okna svého domu a díváme se ven. Naše oči, nos, ústa a ostatní vstupy do našeho těla jsou okny, kterými poznáváme a vnímáme jevy vnějšího světa. Ve stavu mystického transportu, mystické smrti, která z napsaného nemá nic společného se smrtí fyzického těla, zavíráme tyto okna /nejprve se to postupně učíme postupnou praxí / a vstupujeme do vnitřních prostorů své bytosti, abychom spatřili realitu /království Boží /.

      2. To je pěkné, tak mystické umírání není umírání, takže mystická smrt není smrt, jen se tak jmenuje, aby to nebylo jednoduché. Pak máme ještě mystický transport do jemnějších transcendentálních oblastí. Máme fyzické tělo a s ním nic společnou mystickou smrt, kdy vstupujeme do vnitřních prostorů své bytosti a spatříme REALITU – království Boží.
        To bude nějaký omyl. Království Boží není realita (=skutečnost na rozdíl od představ), ale právě tuto realitu (smyslovou skutečnost) překračuje.
        https://cs.wikipedia.org/wiki/Transcendence
        „Tak je v křesťanství Bůh transcendentní, neboť není součástí světa, ale jeho původcem (Stvořitelem), který každou smyslovou skutečnost přesahuje.“
        https://cs.wikipedia.org/wiki/Realita_(rozcestn%C3%ADk)
        „Realita (lat. realitas od res, věc) může znamenat:
        skutečnost – to, co je, případně souhrn všeho, co je, na rozdíl od pouhých představ, iluzí, přání, možností atd.
        Závěr: U Vás každé spojení slov zrovna představuje to, co jste si právě zamanul. Že slova a pojmy něco znamenají po staletí a slouží právě k té diskuzi, to Vás nezajímá.
        Do vnitřních prostorů mé bytosti vstoupila polévka- vývar se zeleninou a těstoviny s trochou masa. Najedl jsem se, aby nenastala ta fyzická smrt, protože mystická smrt mě má čekat za živa. Stačí ještě tak 150 článků a diskuzí a Už je to tady!

      3. Vidím v diskuzi, že závěrečný citát z evangelia Jana zaujal některé zdejší čtenáře: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království boží.“

        Ale současně rád konstatuji, že byl dobře objasněn, tedy to dobře z mého subjektivního pohledu a znalostí duchovní cesty.
        Nemám moc času a tak jen pro toho, kdo pomaleji chápe a nebo je to mimo jeho oblast chápání, překopíruji něco k zamyšlení. Jen k zamyšlení, ne k uvěření.
        Minařík a jeho kniha „Malý mystický slovník naučný“ říká:

        Mystická smrt /dále jen m.s./ má původ v mentální introverzi, čili v systematickém potlačování vnímání vnějšího světa a v přinucování pozornosti, aby směřovala do nitra vlastní bytosti mystika. Ale m.s. se může uskutečnit bez ohledu na niterné tendence mystika. Jsou-li tyto tendence chybné, čili směřují-li na základě mystikových sklonů do světa, pak se psychická variabilita sníží právě v tomto bytostném naladění. Výsledkem pak je m.s., kterou sice zaniká nedokonalý vnitřní člověk mystika, ale jiný tento nedokonalý člověk se v něm ihned zrozuje, protože vzchází ze špatných tendencí. Aby m.s. byla předchůdcem zrodu kvalitnějšího vnitřního člověka, musí mystik již před počátkem introvertního mentálního úsilí změnit vrozené vnitřní tendence. K tomu slouží všeobecně platné morální příkazy jógy, totiž jama a nijama. Jejich dodržování je totiž vypočítané na to, aby člověk zlomil moc chtíčů a nelpěl tolik na světě ; dodržováním morálních příkazů se obvykle budí náklonnost k vyšším, nadsvětským kvalitám, protože člověk nedovede dosud žít bez vztahů k něčemu vnějšímu.

        Diskutovaný termín mystická smrt sem přinesl Anonym 2. Citát z Janova evangelia se ho týká, zrovna tak se ho ale týká i Minaříkovo vysvětlení z téže knihy pro podobnou událost, kterou Ježíš vysvětloval učenci Nikodémovi. Jde o proces mystického znovuzrození /dále jen m.z./, který s tím úzce souvisí. Mystické znovuzrození jako počátek rozvoje duchovně kvalitnějšího osobního vědomí, které postupně nahrazuje vědomí osobní, zanikající právě v procesech příslušejících k mystické smrti. Kvalita nebo hodnota m.z. je určena mentálním zaměřením a bytostnými tendencemi, jež tomuto m.z. předcházely. Nejvyšší druh m.z. znamená vlastně počátek rozvoje osobního vědomí do transcendentních stavů a kvalit. Aby k takovému m.z. mohlo dojít, musí ten, kdo jde mystickou cestou, už od samého začátku velmi přísně dbát na to, aby se ani jedinou myšlenkou nedotkl hmotného světa. Za takových okolností se každý mystický stav, znamenající mystický postup, udá ve stavu vědomí oproštěného od hmotařských idejí ; to je vlastně předpoklad pro m.z. adepta mystiky podle ideální představy o mysticky dokonalých lidech. /konec z knihy K.Minaříka / . . . . . . . má to ještě pokračování, i ta předchozí m.s., ale pro člověka, který postupuje na cestě je to vysvětlení více jak dobré a zřejmě i dostačující.

        Tak zatím jen pro doplnění.

        Luboš

    2. Eduard Tomaš, k te větě “Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží.“ že to je zbavení se EGA.

      1. Nikoli zbavení se ega…, ega se nelze zbavit. Pokud je tu ještě ego, jsme jím, jsme s ním a s tělem ztotožněni.
        Ego umře samo = mystická smrt. Je to jako ze smrtí těla, to přichází také samo. Pravda, je tu možnost usmrtit tělo sebevraždou, ale ego takto zabít nelze. Většině lidí se do smrti těla smrt ega neuskuteční.
        I ježíš měl ještě trochu ega, bylo tam jisté oddělení od Boha. To oddělení je patrné z některých výroků „Já a Otec jedno jsme“ Ego chcíplo až při ukřižování, Ježíšovo ukřižování není nic jiného než symbol ukřižování ega a po něm následuje znovuzrození. To se stejně jako smrt na kříži netýká těla, ale pouze vědomí. Toto je symbolika pro děj, který člověka osvobozuje z této reality kývající se v dualitních stavech dobro/zlo.
        Nesdílím názory pana Minaříka, který popisuje aktivity vedoucí k m.s. Přichází to samo, bez námahy, bez usilování, respektive usilování musí předcházet, ale až se s ním nadobro skoncuje, tak to samo přichází.

  4. Cituji z článku:

    Pavel z Tarsu někde řekl, že: „Smrt je posledním nepřítelem, kterého musíme překonat“.

    A podařilo se mu to, protože jinde byl zaznamenán jeho výrok -denně umírám.

  5. → Alois 9.2.2020 (18:59)

    Je-li to pravda, je to báječné; není-li to pravda, je to skvěle vymyšleno.

  6. Pardale, nechápete? – To všechno je povídka – teda pohádka pro malé děti, před spaním…

    1. Kolemjdoucí, to všechno není povídka! Povídka je jenom v té první části mého článku – psáno kursivou. Ta reakce některých diskutujících je již mimo tu povídku. Pardal reagoval na to nové znovuzrození. Doporučuji, přečtěte si to ještě jednou.
      Alois

      1. Aloisi, tak jsem si přečetl ještě jednou, abych Vás uspokojil a ty zvířátka jsem našel v té první stati (psané kuzsivou) 17 krát a v té další 7 krát, proto jsem to všechno považoval za povídku – teda pohádku pro malé děti. Pokud myslíte, že je tam něco poučného, nebo moudrého, stačí říci…

  7. Smrt v jazyce symbolů znamená proměnu->smrt = proměna.Týká se to Bible,která je psána jazykem symbolů.

    1 Korintským 15:26
    26Jako poslední nepřítel bude přemožena smrt,
    26 Ως τελευταίος εχθρός, θα εκμηδενιστεί ο θάνατος.

    26 Pokud obrátí se protivník,vynuluje podsvětí/stín,odpadkový koš nevědomí/.
    26 Pokud obrátí se protivník, zmizí smrt /proměna/.

    Jan 3:3
    3Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží.“
    3 Απαντώντας ο Ιησούς τού είπε:+ «Αληθινά, αληθινά σου λέω: Αν κάποιος δεν αναγεννηθεί,+ δεν μπορεί να δει τη βασιλεία του Θεού».

    3 Světlo mu odpovědělo: „Skutečně,vpravdě vám pravím:Nenarodí-li se kdo znovu,nemůže vidět/být si vědom/ vlády Boží.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2019

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference