~~~ Konstrukce prostoru s hmotou ~~ Euklidův prostor ~ Geometrické řešení Pythagorovy věty ~ Matematické řešení Pythagorovy věty ~~ Perspektivní prostor ~ Pythagorova věta v perspektivním prostoru – geometrie a výpočet ~~ Převod bodů z diskrétního do perspektivního prostoru ~~ Zhodnocení ~~~ Speciální teorie relativity v diskrétním a perspektivním prostoru ~~ Zpomalování času při pohybu ve spojitém časoprostoru ~~ […]
Vesmír a jeho záhady
Dopad (5). Ničivá kometa opakovaně
Předchozí díly série: Dopad (1). V astronomii Dopad (2). Americká Nikaragua navázala na Čeljabinsk Dopad (3). Souhrn nezvyklých souvislostí meteoroidů Dopad (4). Odkud Čeljabinský meteorit vypustili Poznatky a názory k Čeljabinskému meteoritu zde byly zveřejněné ve čtyřech dílech. ~ Smysl textů spočíval v názoru ke dvěma navazujícím jevům, s odstupem jednoho roku (2013, 2014). Byly vysvětleny jako záměrné varování […]
Dopad (4). Odkud Čeljabinský meteorit vypustili
Nebezpečným meteoritům – Čeljabinský (2013), Nikaragujský (2014) – sleduji souvislosti s planetkami „2012 DA14“ a „2014 RC“ [13] a [21]. K tomu šestinásobná trefa meteoritů do střechy téhož domku v Bosně [11] – to nejsou náhody. Nabízí se vzkaz. Dohledávám možnosti, že navazující časové průlety nebo dopady, opakovaně po čase na stejné místo, jsou vzkazem pozemšťanům – nebezpečí […]
Dopad (3). Souhrn nezvyklých souvislostí meteoroidů
Nadlidsky složitou stavbu Vesmíru stěží chápeme, myslíme-li hlouběji. Něco málo spíš v těch vlastnostech, které můžeme vnímat. Mohl snad promyšleně sestavený svět vzniknout bez promyšlení? Souvislosti v opakovaných dopadech meteoritů ze Sluneční soustavy nepovažuji za náhodné. Vyspělé civilizace nám něco naznačují, ať už odkudkoliv. Článek začíná shrnutím probraných souvislostí z předchozích dvou dílů, do sedmi bodů. * * […]
Dopad (2). Americká Nikaragua navázala na Čeljabinsk
Čeljabinský meteorit byl doprovázen průletem velkého asteroidu, který byl Zemi nebezpečně blízko! Zhruba o pouhý dvojnásobek průměru Zeměkoule, 10x blíž než Měsíc! Další meteorit vytvořil velký kráter v Nikaragui příštím rokem – a k tomu asteroid prolétl blízko Země. Netrefil nás jen o trojnásobek průměru Zeměkoule. Jenže svět se zajímá o cesty na Mars a o možnost […]
Dopad (1). V astronomii
Článek (1) zde, sleduje náhody, synchronicity a shody směrem k nebezpečí dopadů na Zemi. Článek (2) porovná souvislost dopadů meteoritů v Čeljabinsku (2013) a v Nikaragui (2014). K tomu Tunguzka (1908), Čeljabinsk (1949), Čulymsk (1984)… Článek (3) shrne nezvyklé souvislosti. Termíny meteor – astrologický světelný jev pozorovaný při průletu meteoroidu zemskou atmosférou meteoroid – pevná částice pohybující se […]
Geometrická perspektiva v pohybu
Opět nabízím fyzikální modely s odlišným pohledem na svět; alternativa materialismu. Nepoužívají hmotu rozloženou v lineárním Euklidově prostoru. Důvod: Ve světě máme obvod kružnice, nebo úhlopříčku čtverce, v konečné geometrické délce. Jenže výpočet v Euklidově prostoru to neprokáže. A to tím, že odmocnina ze 2 nebo Ludolfovo číslo nemají určitou hodnotu. Výpočty jsou bezvýsledné. Všehomírovo poselství (channeling) nedávno sdělilo, […]
Temná hmota. Newton a Všehomír
Mezi lidmi bývají tvořiví představitelé, literáti, technici, vědci, řemeslníci a tak dál. Železničář George Stephenson (1781 – 1848) vyrostl postupně; nejprve jen odháněl krávy od kolejí koňské železnice. Psát se naučil až dospělý. Záhy byl velmi šikovným strojařem, vynálezcem. Později vystudoval vysokou školu přes svého syna – student otci přepisoval náročné přednášky do laického vyjadřování. […]
Éter – mřížka
Počítačová obrazovka září celou svou plochou. Elektronika zajišťuje prostor určité velikosti. Jak se světovým prostorem; jeho fyzikální vlastnosti také určuje zásadní prostorový podklad anebo máme jen vzdálenosti mezi předměty? Zkouším podložit světový prostor rastrem, v němž geometrické modely s jednoduchými výpočty posuzují vhodnost zvoleného postupu. Zavést mřížku je snadné, ovšem lze následně vyloučit iracionality? Bezvýsledné výpočty nepřispívají […]
Původ Vesmíru; věda a připomínky Všehomíra
● Kde se Země vzala? Plochá deska, na které žijeme? Něco hor, pohoří a kopečků to nezmění. Jsou zapotřebí, aby vody stékaly do moře. Prostě – zemská rovina. Ovšem upevnění této desky, v tom už můžeme jen tápat. Zachycená na velrybách? Snad myriády opásaných motýlů, uchycených na okrajích desky. Nesou ji, aby neklesala do bezedné hlubiny. […]
Konec světa a život věčný
Nevděk světem vládne. Chtěl jsem napsat: Tak to na světě chodí věčně. Ale to bych musel definovat pojem svět, věčně a možná i ten nevděk. Rybník Svět založil a nechal vystavět Jakub Krčín. Původně se jmenoval Nevděk, protože Krčín nechal vystěhovat a zatopit Svinenské předměstí a kromě knížete Viléma z Rožmberka se vděku v Třeboni nedočkal. Svět […]
Záření k světové virtuální realitě
Obsah – fyzikálně, a čtyři příčiny virtuální reality. Náš svět lze fyzikálně hodnotit výpočetním způsobem – pohříchu tradičně nepřesně. Málo dbáme provedení smyslových zážitků, kdežto početní výsledky přizpůsobíme zaokrouhleným odhadům. Chceme vyhovět lineárnímu Euklidově prostoru, který světu předpokládáme. Věda již po několik desítek let dbá, aby vypracovaná řešení byla vyvratitelná. Nechce v budoucnu zkamenět. Přesto lze […]
Nevěda, kam došel
Vnímáme prostor perspektivní a svůj pohled zdůvodňujeme Euklidovým. Proč? Jdeme-li kroky stálé délky, krajina ubíhá rovnoměrným tempem. Ovšem linearita není jedinou možností vysvětlení objektivního světa. Možný je návrat do perspektivního, nelineárně vnímaného prostoru. Chodci ubíhá krajina rovnoměrně. Pozorovatel stále zůstává v počátku souřadnic; pak i další krok bývá zase první. Je stejně dlouhý jako předchozí, a […]
Dvojí rychlost světla, c = konst.
Kdekdo z nás ví, že světlo má vždy stálou rychlost, přesný kousek pod 300.000 km/s. Je to světlo – a to musí být jasné. Jenže k rychlostní skutečnosti přísluší i nejasnost. Natolik podivná, že se často nepřipomíná. Ve vědě se vyskytnou lidé, kteří nechtějí znát víc než to, co se právě vyhlašuje za platné. Jenže o vědě […]
Pozor na relativitu, a doplněk
Každý má svou pravdu – dozvídáme se také. Jenže, někdy jsme si ji ohnuli pod názorem silnějších, nadřazenějších, například… Ke své škodě, nejspíš dlouhodobé. Nemusí být potřebné vymlouvat dítěti jeho názor, dávat nepřímo najevo, že je neznalý, tedy snad až hloupý. Je-li možné, přát mu jeho pravdu. Vzpomínám, že jako šestiletý také jsem chtěl mít […]
Sčítání podsvětelných rychlostí
Od lovu mamutů jsme došli k lovení asteroidů. Jejich objevy nás mohou ochránit před nebezpečím při pádu na Zem. Ovšem dál pak musí navázat chránící kosmonautika. Řádná i mimořádná poznávání světa souvisí s biologií, fyzikou, psychologií a dalšími vědeckými obory. Naši smyslovou výbavu pro zkoumání světa podporují stále lepší přístroje. Prodlužují lidské smysly. Naše desítky zkoumajících prstů, […]
Sluneční soustava – jak asi vznikla
K čemu tu jsme Žijeme na planetě Zemi; budeme osidlovat Mars? Když neoživíme ani Saharu, pak by bylo podivné chystat něco mnohem obtížnějšího. Má náš život smysl? Dokud jsme mladí, naplnění povinnostmi, pak chápeme, že ano. Vydělat peníze na své prospěšné zájmy, na pěknou dovolenou, podpořit své dorůstající potomky, na ušlechtilé nesobecké cíle. Klábosit, a […]
Auto zrychlí za 5 sekund, a UFO okamžitě
Čteme o zvláštních letounech – UFO. Ať už pocházejících od vzdálených planet u cizích hvězd nebo naopak. Někteří můžou vědět a jiní aspoň věří – sledují, co se kde o takových talířích ve zprávách šustne. Je s nimi spojeno několik souvislostí, jež nesouhlasí s našimi poznatky o fyzice vesmíru. V dalším nabídnu jedno zdůvodnění, ohledně obrovské akcelerace, kterou […]
Vývoj vesmíru s člověkem jako duchem v oživené hmotě
Objevením se ducha člověka v živé hmotě vesmíru znamenal zásadní kvalitativní dějovou změnu celého stvoření. Zatímco neživý a poté jen (skrze Elohim) rostlinnými a živočišnými bytostmi oživený vesmír se vyznačoval jen „nudně“ zákonitě a předpokládatelně vznikajícími a zanikajícími ději, duch ve hmotě (člověk) začal uplatňovat svou vůli (ego) dokonce i v kontrastu k samočinnosti zákonů Stvořitele. Tím se […]
Smysl skutečnosti. Bolševik nebo prorok
1. Smysl Proč se nacházíme ve Vesmíru? Jaký je smysl světa? Není žádný a nebo je nám zásadním? Na důležité otázky odpovídá věda. Ke smyslu světa – filosofie s teologií. Ta však během staletí ztratila svou očekávanou sílu. Spolu s náboženstvím, které kdysi strnulo – aniž by to značilo zpevnění. Fyzika převádí pozorovanou skutečnost do výpočetních vztahů, […]
Časoprostor velikonoční jeskyně
Jsou a budou záhady, které si naše lidské poznání vysvětlí postupně. Pohádkově jdoucí čas zkusím popsat souvislostí s teorií relativity, s časoprostorem. Člověk se ztratí o Velikonocích – z jeskyně vyjde až za rok, ale sám se domnívá – cítí, že v ní strávil jednu hodinu. Nasvědčuje tomu jeho tělesný stav; ví, že nejedl, a ani hlad necítí. […]
Povídání o Vesmíru, Pravdě a Uspořádání
O Vesmíru se toho napsalo už mnoho, ale to neznamená, že vše, co o něm máme možnost se dozvědět, či si přečíst, či vyslechnout z masmédií, je to, co bychom měli brát vážně. Právě naopak. My se musíme k této záplavě informací postavit zcela kriticky a uvědomit si, že vše co k nám přichází je jen a jen […]
Spojitý a nespojitý časoprostor, synchronicita
Synchronicitu zavedl C. G. Jung. Vyjádřil tím navazující psychickou a fyzickou událost, které se nečekaně setkaly, zdánlivě bez příčiny. Zde ovšem nevložím nějakou psychickou událost, jež by Jungově synchronicitě příslušela, nýbrž porovnám dva fyzikální děje na hřišti. Současnost dvou událostí, ve hmotě, Jung odlišuje od synchronicity: jedná se o synchronismus. Souvislost představím ve fyzikálním grafu […]
Viditelné, neviditelné a duchovní rozměry světa
Před zhruba 13. miliardami let ve Velkém třesku „z bodu menšího než elektron“ vznikl náš vesmír. Je to je vlastně fyzikální terminologií popsané stvoření světa. Nejnověji bylo fyziky dodáno, že náš vesmír vznikl rozštěpením ničeho na plus něco (náš vesmír) a stejné mínus něco (tzv. zrcadlový vesmír). Z uvedeného plyne, že musí existovat ještě „Něco“ mimo to nic […]
Vesmírný prostor nerozpínaný (2.)
Točivý zdroj elektrické energie vytvoří napětí harmonického – sinusového průběhu. Co když pod sinusoidou elektromagnetického záření je skrytý hlubší základ – nečekaný? Prospěšně zjednodušující. Posun vlnových délek k červenému konci spektra Přichází k nám záření ze vzdálených galaxií. Rozkladem paprsku lze zjistit chemické prvky, které přispěly ke vzniku záření. Někdy se zjistí až mimořádně velký posuv vlnové […]
Vesmírný prostor. Rozpíná se? (1.)
Astronomové sledují velký posuv kmitočtů přijímaného záření některých vzdálených galaxií. Rudým posuvem se nazývá jev, kdy se přijímané kmitočty posouvají k červenému konci spektra, dál od ultrafialového. Dopplerův jev ve zvuku Člověk vnímá výšku tónu při poslechu; i lidé bez hudebního sluchu. Jestliže zvukový zdroj mění vzdálenost od posluchače, uslyšená výška se zkreslí – ačkoliv zdroj […]
Pohľad do najhlbších útrob vesmíru
Prof. RNDr. Július Krempaský DrSc. sa narodil 31. marca 1931 v Krížovej Vsi. Po maturite na gymnáziu v Kežmarku v roku 1949 sa rozhodol pre štúdium fyziky na Prírodovedeckej fakulte UK v Bratislave. Štúdium ukončil v roku 1953. Už v priebehu štúdia sa stal asistentom na katedre fyziky na Elektrotechnickej fakulte Slovenskej vysokej školy technickej, na ktorej tiež zotrval v priebehu celej svoje […]
Proč je Měsíc jak Zlatá bula sicilská
Měsíc je odedávna fascinující skutečností našeho světa. Pomáhající. V 19. století lidé jezdili s koňským povozem, ale také hodně chodili pěšky, i desítky kilometrů. Když chodec zatměl, pak byl vděčný Měsíci, blízkému úplňku. Kde se Měsíc vzal? Kde ho Země vzala? Věda vše ověřuje ostražitě. Byl snad Měsíc vytržen kdoví jakými silami z pradávné Země? Anebo ze Slunce? Ještě […]
Vesmír, středové provedení virtuality
Vypátrejme, zda žijeme ve virtuální realitě – zážitcích světa, podložených Informatikou. V něm vědomí člověka sleduje předložené obrazy, jak se okolo posunují. Doplněné hmatovými zážitky iluzorních sil vyvolávají trojrozměrné dojmy. Pak ale Země s člověkem neobíhá kolem Slunce, naopak. Kdesi jsem o obíhání něco četl… Nehledejte již ve starých knihách duchovní vědění a poznání skrytých dějů, protože […]
A jak je to s časem?
V soustavě naměříme konstantní rychlost světla; jenže ta může být v rozporu se skutečností. Pozorovatel sleduje přibližování korábu rychlostí 100.000 km/s. V korábu by tedy měli zjistit rychlost unikajícího světla, k pozorovateli, jen 200.000 km/s. Ne, zjistí obvyklou c. K tomu se vyjádřil předchozí článek, jenž obhajuje svět jako virtuální realitu. Obsažené modely nabídly vysvětlení v bodovém prostoru – při […]