Je vhodné zvídat, proč Lorentzova transformace platí. Čím to asi je. Zkušenost přivedla nás k přesvědčení, že na jedné straně platí princip relativity (v užším slova smyslu) a na druhé straně že rychlost šíření světla ve vakuu jest rovna konstantě c. Spojením těchto postulátů vychází transformační zákon pro pravoúhlé souřadnice x, y, z a čas t jevů. Které […]
1. Čas a otázky Po tisíce let se nám jevilo, že čas posouvá děje ve hmotě rovnoměrně. Jenže ve 20. století prokázala fyzikální teorie relativity – a po ní i technika, že čas běží nerovnoměrně. Závisí na stavu hmoty – nepatrně mění rychlost ať lidskému životu, ať hodinám. Tím vznikla možnost čas definovat – když už máme […]
1. Úvod Velmi dlouho vystihujeme podobu světa lineárním Euklidovým prostorem. Objevy teorie relativity ukázaly nečekané souvislosti. Proměny času jsou snadněji uvěřitelné než délkové změny hmoty a prostoru. Jsou prokázané i technicky. Přitom výpočty bývají docela jednoznačné. Žijeme tedy v gumovém Vesmíru? Proměnné délky nám snad mají prokazovat virtuální realitu našeho světa? „Einstein ukázal, že předměty pohybující se […]
Teorie relativity, se svými proměnnými časy a délkami okolí, už dávno dovolila zvažovat virtuální realitu našeho světa. Vždyť hmota, v relativistických výpočtech, má měnit své rozměry podle rychlosti letu soustavy v prostoru. Pak podložení podobných změn technicky srozumitelnými postupy – např. časovou základnou – dál připodobňuje svět k provedení našich elektronických výrobků. Může zdůvodnit axiomy. Teorie relativity není […]
Organizace Někteří lidé vědí o bytostech, jež nenalézáme v našem hmotném světě. Patří někam jinam, mimo náš svět. Nebo naopak, patří do našeho světa, aniž bychom je snadno sledovali? K jejich poznání člověka nepřivádí pět lidských smyslů. Pak je vhodné hledat poznatky i dalšími způsoby, než které jsou obvyklé ve vědě. Věda dbá opakovatelnosti pokusů, což si […]
Článek se dvěma obrázky zdůvodňuje souvislosti teorie relativity. Raketa, ve své podsvětelné rychlosti, vypustí sondu, a to znovu v podsvětelné rychlosti. Přesto ani sonda nepřekoná rychlost světla. Znázorněno modely v bodovém prostoru. Úvod Budíky pracují podle newtonovského času. Jdou svým tempem, ať na stole, v letadle nebo na lodi. Teprve přesné hodiny ve velké rychlosti letu, na palubě […]
V minulém článku mé matematické filozofie jsem popsal, že může existovat pouze něco, nikoliv nic. Tudíž nemůže být něco v ničem. Nemůže být také nic v něčem a zajisté nic v ničem. Tyto úvahy vedou k pravé podstatě prostoru a hmoty. Prostor a hmotu jsem popisoval pomocí prostoru singularit, což je sjednocený prostor nul a epsilon veličin. Existence vychází […]
Jedním z největších omylů moderní fyziky, filozofie i teorie stvoření je, že svět musel mít počátek, a to v prostoru i čase. Že došlo k jednorázovému stvoření, v jeden okamžik. A samozřejmě z ničeho. Přičemž ničím se zde myslí absolutní nic. Tato myšlenka je samozřejmě zcestná. Stejně jako něco existuje – nic neexistuje. Absolutní nic je hezký, abstraktní, leč nelogický […]
Aby mohl vyniknout rozdíl logik „vědeckého“, čili ateistického výkladu objevení se člověka na planetě Zemi, a „nevědeckého“, stvořitelského výkladu vzniku člověka, je nejprve nutné zkráceně popsat pohled „vědecký“, který je vyučován na ateistických školách… Zní v hrubých rysech takto: pod vlivem mutagenních činitelů, tj. záření a genetickou mutaci vyvolávajících látek se v pramoři náhodně slučovaly atomy hmoty […]
Minule jsem se zabýval veličinami a jevy v prostoru singularit. Dozvěděli jsme se, co je to těleso, co je to jev, atomární stav věcí, co je to vlna prostoru věcí. To byly pouhé základy, k nim se vrátím podrobněji, ale nyní musím pojednat o struktuře světa. O struktuře světa se dá pojednávat, když použijeme správné pojmy. Ty […]
Než popíši, co je to sjednocený prostor singularit, nadefinuji, co jsou to ε veličiny. ε veličiny jsou nekonečně malé veličiny, nekonečně malá čísla blížící se nule. Tato čísla jsou menší než libovolný zlomek 1/x. Taková čísla vypadají takto 0,000… a dají se na ose čísel uspořádat takto …, -3ε, -2ε, -ε, 0, ε, 2ε, 3ε, […]
Čím je podložený prostor, který smysly vnímáme? „Mach je přesvědčen, že zvláště fyzika získá největších vysvětlení od biologie, a sice od analysy smyslových počitků. Předměty vnějšího světa nezpůsobují počitků, nýbrž komplexy počitků tvoří tělesa.” Božena Dratvová [1] Úvod Nástrojem k žehlení bývá mandl nebo žehlička, tak jako nástrojem k počítání bývá počítač nebo mechanické počítadlo – […]
Abychom dokázali o světě vůbec něco vypovědět, relativně spíše o jeho částech, protože svět sám je metafyzická veličina, musíme objasnit některé základní veličiny světa, o kterých mluvíme denně, ale nikdo z nás nerozumí jejich tvrdé podstatě. Primární veličinou a pojmem je prostor. Ani sama fyzika, jež často tento pojem užívá, jej nedokáže plnohodnotně objasnit. Nejabstraktněji o […]
Bible končí Zjevením svatého Jana. Toto zjevení se nesmí brát moc vážně. Proto jsem tuto kapitolu nazval také Zjevení Milanovo a doufám, že tuto kapitolu také nebudete brát moc vážně. Co je to duše? Podívejme se na obrázek Duch. Představme si to tak, že Bůh (Nicota) je veliký oblak. My v sobě máme malý obláček […]
K veškerému přirozenému množství existuje veškeré záporné množství. Tak jako přirozená čísla reprezentují existující stavy věcí, tak záporná čísla zastupují existující opačné stavy věcí, neboli neexistující stavy věcí. Existující opačné stavy věcí se dají vykládat např. jako záporné hodnoty fyzikálních veličin, nebo jako v běžném smyslu použití záporných čísel. Kde něco přebývá, tam jsou kladné hodnoty, […]
„Jestliže někdo zasvětí celý svůj život geometrii čtyřrozměrného prostoru, dovede si snad posléze čtyřrozměrný prostor i představit.“ J. H. Poincaré Úvod Nevysvětlíme mořské rybě, co je oheň. Ryba ani nezná důkladné teplotní změny svého prostředí, jaké našemu hmatu poskytuje oheň. Bylo by to ještě obtížnější, než pochopit podstatu 4D prostoru – jakým způsobem rozmísťuje […]
V mém druhém díle mé práce o Úvodu do matematické filozofie zavedu a budu používat pojmy z Wittgensteinova díla Tractatus Logico-Philosophicus (TLP). Je tomu tak proto, že se aparát těchto pojmů bude hodit při mém matematicko-filozofickém výkladě světa. Přesně řečeno, krásně do něj logicky zapadá. Nadpis je druhým výrokem Wittgensteinovy práce. Popisuje něco, co není jen […]
To je slavný citát Pythagorase ze Samu. Označuje něco, co je nanejvýše mystické, pravdivé. Matematika je jazykem vesmíru. Aspoň se nám to tak jeví. Vše, co jsme prozatím popsali, se dalo popsat matematicky. A co zatím matematickému popisu odolává, to v brzké době popsáno a popsatelné bude. Fyzici často říkávají, že matematika neobsahuje výroky o světě. […]
Rozlišujeme – buď je prvotní hmota anebo myšlenka – rozporujeme. Dokonce jsem kdysi od pražského středoškolského učitele slyšel názor, že neviděné bytosti – duchové existují, jsou vybavené svou odlišnou hmotou – avšak vznikly až následkem lidské hmotné existence. Tedy hmota byla první a pak až ze zemřelých lidí začali vznikat duchové. Obvykle však chápeme myšlenku […]
Polaritu lidského vědomí prožíváme každý z nás střídáním dvou stavů našeho vědomí – bděním a spánkem. Tyto dva stavy vědomí prožíváme jako obdoby vnější přírodní polarity střídání dne a noci. Ve dne je tedy aktivní vědomá část našeho vědomí, v noci je pak aktivní nevědomí. Psychologové tedy rozlišují naše rozvrstvené vědomí jako: vědomí – podvědomí – nevědomí. […]
Polarita „Včera jsem byl chytrý. Proto jsem chtěl změnit svět. Dnes jsem moudrý. Proto měním sám sebe.“ Sri Chinmoy Úhel pohledu Rozložením Nicoty na polarity JANG a JIN mohl vzniknout pojem subjekt a objekt. Představme si dva lidi, kteří se na sebe vzájemně dívají. První člověk označí sebe za pozorovatele a druhého člověka za […]
Vědci sledují zlomky sekund, o které se zpomalí čas – jak určuje teorie i praxe relativity. Zajímavý americký film Interstellar (režisér Christopher Nolan, 2014) tuto nauku využívá, v části svého příběhu, na planetě s mimořádně velkou gravitací. Vyplývající souvislost – velké zpomalení času – zde znázorním několika obrázky. Film „Interstellar“ [1] nabízí způsob hledání: „Věda je připouštění […]
Vznik a vývoj vesmíru díky Bohu i materialisticky se dá řešit smírně teorií PRD (poměrně rozumně dobře): A) Vědecká teorie. Na počátku byl Velký třesk, budoucí hmota vesmíru ve velmi malém žhavém prostoru řádově velikosti atomu, kde platí kvantové jevy nebo jejich obdoba – kvantové fluktuace vedoucí ke gigantické explozi zhruba před 13,8 miliardami let. […]
Představme si, že by snad naše širá Země jaksi létala kolem Slunce. Ačkoliv zásadně vidíme, že Slunce obíhá kolem nás. Nebo snad Země jako koule? Vždyť by spadla dolů! Nápady! V článku posuzuji Vesmír jako technický výrobek, jako výsledek promyšleného projektu. Takový přístup hodnotím v souladu se zákony, jež věda objevuje v přírodě. Úvod Jakoby nic […]
Keď som bol mladík, myslel som si, že čas je len ľudský výmysel a v podstate vôbec neexistuje. Deje okolo nás iba voľne plynú. Ľudia ale potrebujú tieto deje v čase popisovať (aby napríklad vedeli, koľko im bude trvať uvarenie zemiakov) a tak si vymysleli čas. Rovnako si to mysleli aj fyzici až do roku 1887, keď […]
Otázka, čo je to vedomie, zaujíma človeka (pračloveka) od doby, kedy vedomie nadobudol. Zaoberajú sa tým od nepamäti náboženstvá, ale keďže sú dogmatické, dávajú odpovede len tým najmenej náročným. Osobne sa touto otázkou zaoberám už minimálne 20 rokov a konečne som sa prinútil to spísať. Najprv som sa snažil vysvetliť ju čiste materialisticky, ale v súčasnosti […]
Človek môže veriť v kadečo. K viere v niečo ho väčšinou privedie okolie, v ktorom žije. Toto môže vyústiť až do fanatizmu, fanatickú vieru, keď sa mu v mozgu „prepne výhybka“, možno navždy. O fanatizme tu nebudem písať. Rozumný človek ale nie je fanatik. Napriek tomu ale veľa ľudí verí bez dôkazov. Podľa môjho názoru pri spoznávaní sveta okolo nás […]
Náš milý svět je tu bez příčiny a náhodou jsme v něm i my? Hmota obklopuje naše vědomí a my ji vnímáme pěti smysly. Jestlipak jejich vyhodnocení přivede materialismus k ateismu anebo k idealismu? Připomenu objevy, které toliko podporují názor na promyšleně vytvořený svět. Energie Původně fyzika zdůrazňovala spojitost: „příroda nezná skoků“. Světlo sledujeme jako souvislé paprsky […]
Vědomí celkově Chceme-li si ujasnit to, co dnešní doba a my lidé v ní představujeme, tak se na věc musíme podívat důkladněji. Hned na začátku je jasné, že toto „podívání se“ musí být vedeno od člověka, tedy od čehosi, co je skutečně člověkem. To znamená, že tento pohled musíme vést zevnitř člověka samotného, tedy z jeho podstaty. […]
„Fyzika není víra, fyzika stojí na teoriích podložených matematickým aparátem.“ Tento citát je jedním z největších bludů, s jakými se můžete ve vědě setkat, přestože se v jeho duchu vyjadřuje řada renomovaných fyziků. Navíc jde o blud dvojnásobný. Za prvé, skutečná fyzika nestojí na teoriích, nýbrž na realitě vyjádřené fyzikálními jednotkami – právě ty jsou základními stavebními kameny […]
Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2024
Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Tento web používá jen nezbytně nutná cookies, která jsou zákonem povolena bez odsouhlasení.
Odkazy:
