1. Smysl Proč se nacházíme ve Vesmíru? Jaký je smysl světa? Není žádný a nebo je nám zásadním? Na důležité otázky odpovídá věda. Ke smyslu světa – filosofie s teologií. Ta však během staletí ztratila svou očekávanou sílu. Spolu s náboženstvím, které kdysi strnulo – aniž by to značilo zpevnění. Fyzika převádí pozorovanou skutečnost do výpočetních vztahů, […]
Jsou a budou záhady, které si naše lidské poznání vysvětlí postupně. Pohádkově jdoucí čas zkusím popsat souvislostí s teorií relativity, s časoprostorem. Člověk se ztratí o Velikonocích – z jeskyně vyjde až za rok, ale sám se domnívá – cítí, že v ní strávil jednu hodinu. Nasvědčuje tomu jeho tělesný stav; ví, že nejedl, a ani hlad necítí. […]
O Vesmíru se toho napsalo už mnoho, ale to neznamená, že vše, co o něm máme možnost se dozvědět, či si přečíst, či vyslechnout z masmédií, je to, co bychom měli brát vážně. Právě naopak. My se musíme k této záplavě informací postavit zcela kriticky a uvědomit si, že vše co k nám přichází je jen a jen […]
Synchronicitu zavedl C. G. Jung. Vyjádřil tím navazující psychickou a fyzickou událost, které se nečekaně setkaly, zdánlivě bez příčiny. Zde ovšem nevložím nějakou psychickou událost, jež by Jungově synchronicitě příslušela, nýbrž porovnám dva fyzikální děje na hřišti. Současnost dvou událostí, ve hmotě, Jung odlišuje od synchronicity: jedná se o synchronismus. Souvislost představím ve fyzikálním grafu […]
Před zhruba 13. miliardami let ve Velkém třesku „z bodu menšího než elektron“ vznikl náš vesmír. Je to je vlastně fyzikální terminologií popsané stvoření světa. Nejnověji bylo fyziky dodáno, že náš vesmír vznikl rozštěpením ničeho na plus něco (náš vesmír) a stejné mínus něco (tzv. zrcadlový vesmír). Z uvedeného plyne, že musí existovat ještě „Něco“ mimo to nic […]
Člověk může klást důraz na náboženství – dnes snad 10 % lidí v Česku. Jiný zase na vědu. „Realita je jen iluze, i když velmi perzistentní.“ A. Einstein * Jsou i lidé, kteří důvěřují oběma zdrojům – důsledně vycházejí z bible a k tomu tvrdě zdůrazňují vědecké výsledky. O převtělování se ani nezmíní, však dávným křesťanským otcům je zakázal […]
Točivý zdroj elektrické energie vytvoří napětí harmonického – sinusového průběhu. Co když pod sinusoidou elektromagnetického záření je skrytý hlubší základ – nečekaný? Prospěšně zjednodušující. Posun vlnových délek k červenému konci spektra Přichází k nám záření ze vzdálených galaxií. Rozkladem paprsku lze zjistit chemické prvky, které přispěly ke vzniku záření. Někdy se zjistí až mimořádně velký posuv vlnové […]
Astronomové sledují velký posuv kmitočtů přijímaného záření některých vzdálených galaxií. Rudým posuvem se nazývá jev, kdy se přijímané kmitočty posouvají k červenému konci spektra, dál od ultrafialového. Dopplerův jev ve zvuku Člověk vnímá výšku tónu při poslechu; i lidé bez hudebního sluchu. Jestliže zvukový zdroj mění vzdálenost od posluchače, uslyšená výška se zkreslí – ačkoliv zdroj […]
(Výber z knihy „Neznámy“ od Leonarda Degona) Ježišov pôvod a detstvo Karol s Jožkom využívali pohostinnosť Tibora na rozhovory, lebo jeho poznatky a životná múdrosť bola pre nich príjemným osviežením a povzbudením. Trávili pekné letné večery hlavne na jeho terase, kde bolo možno vydržal dlho do noci. Stretli sa tam aj tento podvečer, aby sa porozprávali o […]
Prof. RNDr. Július Krempaský DrSc. sa narodil 31. marca 1931 v Krížovej Vsi. Po maturite na gymnáziu v Kežmarku v roku 1949 sa rozhodol pre štúdium fyziky na Prírodovedeckej fakulte UK v Bratislave. Štúdium ukončil v roku 1953. Už v priebehu štúdia sa stal asistentom na katedre fyziky na Elektrotechnickej fakulte Slovenskej vysokej školy technickej, na ktorej tiež zotrval v priebehu celej svoje […]
Kdysi jsem napsal článek o základních otázkách. O takových, které se dostávají v různém stádiu vývoje člověka, lidstva, v jeho daném životě tzv. „na pořad dne“, do přístupu k řešení v jeho rozumovém potenciálu. U některých lidí jsou ale nedůležité a po odpovědích na ně nijak netouží. Takový člověk nemusí být ale nikterak opožděný; prostě k nim ještě nedospěl a […]
Měsíc je odedávna fascinující skutečností našeho světa. Pomáhající. V 19. století lidé jezdili s koňským povozem, ale také hodně chodili pěšky, i desítky kilometrů. Když chodec zatměl, pak byl vděčný Měsíci, blízkému úplňku. Kde se Měsíc vzal? Kde ho Země vzala? Věda vše ověřuje ostražitě. Byl snad Měsíc vytržen kdoví jakými silami z pradávné Země? Anebo ze Slunce? Ještě […]
Vypátrejme, zda žijeme ve virtuální realitě – zážitcích světa, podložených Informatikou. V něm vědomí člověka sleduje předložené obrazy, jak se okolo posunují. Doplněné hmatovými zážitky iluzorních sil vyvolávají trojrozměrné dojmy. Pak ale Země s člověkem neobíhá kolem Slunce, naopak. Kdesi jsem o obíhání něco četl… Nehledejte již ve starých knihách duchovní vědění a poznání skrytých dějů, protože […]
V soustavě naměříme konstantní rychlost světla; jenže ta může být v rozporu se skutečností. Pozorovatel sleduje přibližování korábu rychlostí 100.000 km/s. V korábu by tedy měli zjistit rychlost unikajícího světla, k pozorovateli, jen 200.000 km/s. Ne, zjistí obvyklou c. K tomu se vyjádřil předchozí článek, jenž obhajuje svět jako virtuální realitu. Obsažené modely nabídly vysvětlení v bodovém prostoru – při […]
Je vhodné zvídat, proč Lorentzova transformace platí. Čím to asi je. Zkušenost přivedla nás k přesvědčení, že na jedné straně platí princip relativity (v užším slova smyslu) a na druhé straně že rychlost šíření světla ve vakuu jest rovna konstantě c. Spojením těchto postulátů vychází transformační zákon pro pravoúhlé souřadnice x, y, z a čas t jevů. Které […]
1. Čas a otázky Po tisíce let se nám jevilo, že čas posouvá děje ve hmotě rovnoměrně. Jenže ve 20. století prokázala fyzikální teorie relativity – a po ní i technika, že čas běží nerovnoměrně. Závisí na stavu hmoty – nepatrně mění rychlost ať lidskému životu, ať hodinám. Tím vznikla možnost čas definovat – když už máme […]
1. Úvod Velmi dlouho vystihujeme podobu světa lineárním Euklidovým prostorem. Objevy teorie relativity ukázaly nečekané souvislosti. Proměny času jsou snadněji uvěřitelné než délkové změny hmoty a prostoru. Jsou prokázané i technicky. Přitom výpočty bývají docela jednoznačné. Žijeme tedy v gumovém Vesmíru? Proměnné délky nám snad mají prokazovat virtuální realitu našeho světa? „Einstein ukázal, že předměty pohybující se […]
Teorie relativity, se svými proměnnými časy a délkami okolí, už dávno dovolila zvažovat virtuální realitu našeho světa. Vždyť hmota, v relativistických výpočtech, má měnit své rozměry podle rychlosti letu soustavy v prostoru. Pak podložení podobných změn technicky srozumitelnými postupy – např. časovou základnou – dál připodobňuje svět k provedení našich elektronických výrobků. Může zdůvodnit axiomy. Teorie relativity není […]
Lidská fantazie nezná mezí, což nám dokládá hinduismus s bezpočtem různých bájných bytostí s jeho mnoha tisícovkami hodných a zlých bájných božských a démonických bytostí. Za božské bude představena jedna, jejíž stáří a původ jsou nejasné. Démonické jsou bezejmenné. Budeme se zabývat těmi, ze kterých se v Evropě stávají strážci a jejíž ochránci. Objevily se později především na […]
Organizace Někteří lidé vědí o bytostech, jež nenalézáme v našem hmotném světě. Patří někam jinam, mimo náš svět. Nebo naopak, patří do našeho světa, aniž bychom je snadno sledovali? K jejich poznání člověka nepřivádí pět lidských smyslů. Pak je vhodné hledat poznatky i dalšími způsoby, než které jsou obvyklé ve vědě. Věda dbá opakovatelnosti pokusů, což si […]
Článek se dvěma obrázky zdůvodňuje souvislosti teorie relativity. Raketa, ve své podsvětelné rychlosti, vypustí sondu, a to znovu v podsvětelné rychlosti. Přesto ani sonda nepřekoná rychlost světla. Znázorněno modely v bodovém prostoru. Úvod Budíky pracují podle newtonovského času. Jdou svým tempem, ať na stole, v letadle nebo na lodi. Teprve přesné hodiny ve velké rychlosti letu, na palubě […]
V minulém článku mé matematické filozofie jsem popsal, že může existovat pouze něco, nikoliv nic. Tudíž nemůže být něco v ničem. Nemůže být také nic v něčem a zajisté nic v ničem. Tyto úvahy vedou k pravé podstatě prostoru a hmoty. Prostor a hmotu jsem popisoval pomocí prostoru singularit, což je sjednocený prostor nul a epsilon veličin. Existence vychází […]
Jedním z největších omylů moderní fyziky, filozofie i teorie stvoření je, že svět musel mít počátek, a to v prostoru i čase. Že došlo k jednorázovému stvoření, v jeden okamžik. A samozřejmě z ničeho. Přičemž ničím se zde myslí absolutní nic. Tato myšlenka je samozřejmě zcestná. Stejně jako něco existuje – nic neexistuje. Absolutní nic je hezký, abstraktní, leč nelogický […]
Obsah článku: Následující článek vychází z myšlenek filozofie Bytí českého přinašeče, filozofa a léčitele pana Josefa Zezulky [1], a z přednášek Duchovní university Bytí publikovaných v knize „Fraktální astrologie pro každého“[2], ve které je čtenářům předloženo vysvětlení základů celosvětové astrologie. Článek stručně vysvětluje princip a periodicitu globálních změn na naší planetě na základě myšlenek filozofie Bytí, aplikovaných na […]
Aby mohl vyniknout rozdíl logik „vědeckého“, čili ateistického výkladu objevení se člověka na planetě Zemi, a „nevědeckého“, stvořitelského výkladu vzniku člověka, je nejprve nutné zkráceně popsat pohled „vědecký“, který je vyučován na ateistických školách… Zní v hrubých rysech takto: pod vlivem mutagenních činitelů, tj. záření a genetickou mutaci vyvolávajících látek se v pramoři náhodně slučovaly atomy hmoty […]
Minule jsem se zabýval veličinami a jevy v prostoru singularit. Dozvěděli jsme se, co je to těleso, co je to jev, atomární stav věcí, co je to vlna prostoru věcí. To byly pouhé základy, k nim se vrátím podrobněji, ale nyní musím pojednat o struktuře světa. O struktuře světa se dá pojednávat, když použijeme správné pojmy. Ty […]
Než popíši, co je to sjednocený prostor singularit, nadefinuji, co jsou to ε veličiny. ε veličiny jsou nekonečně malé veličiny, nekonečně malá čísla blížící se nule. Tato čísla jsou menší než libovolný zlomek 1/x. Taková čísla vypadají takto 0,000… a dají se na ose čísel uspořádat takto …, -3ε, -2ε, -ε, 0, ε, 2ε, 3ε, […]
Čím je podložený prostor, který smysly vnímáme? „Mach je přesvědčen, že zvláště fyzika získá největších vysvětlení od biologie, a sice od analysy smyslových počitků. Předměty vnějšího světa nezpůsobují počitků, nýbrž komplexy počitků tvoří tělesa.” Božena Dratvová [1] Úvod Nástrojem k žehlení bývá mandl nebo žehlička, tak jako nástrojem k počítání bývá počítač nebo mechanické počítadlo – […]
Abychom dokázali o světě vůbec něco vypovědět, relativně spíše o jeho částech, protože svět sám je metafyzická veličina, musíme objasnit některé základní veličiny světa, o kterých mluvíme denně, ale nikdo z nás nerozumí jejich tvrdé podstatě. Primární veličinou a pojmem je prostor. Ani sama fyzika, jež často tento pojem užívá, jej nedokáže plnohodnotně objasnit. Nejabstraktněji o […]
Bible končí Zjevením svatého Jana. Toto zjevení se nesmí brát moc vážně. Proto jsem tuto kapitolu nazval také Zjevení Milanovo a doufám, že tuto kapitolu také nebudete brát moc vážně. Co je to duše? Podívejme se na obrázek Duch. Představme si to tak, že Bůh (Nicota) je veliký oblak. My v sobě máme malý obláček […]
Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2024
Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Tento web používá jen nezbytně nutná cookies, která jsou zákonem povolena bez odsouhlasení.
Odkazy:
